Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal zákon, který snižuje věkovou hranici pro odvod do armády z 27 na 25 let. Informaci o tom zveřejnil ukrajinský parlament na svém webu, uvedl server Ukrajinska pravda.
Tento legislativní krok schválila Nejvyšší rada již koncem loňského května na základě návrhů ministerstva obrany. Podpis prezidenta přišel v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku vojáků na frontových liniích v rámci konfliktu s Ruskem.
Podle zpráv médií Zelenskyj dlouho zvažoval, zda má podepsat tuto legislativu, přičemž argumentoval, že nejprve potřebuje detailní plán od armády ohledně nasazení nových odvedenců. Tito noví rekruti by měli nahradit vojáky, kteří se účastnili bojů od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Ministerstvo obrany Ukrajiny již v minulosti zdůraznilo, že v době války není potřebné stanovovat věkové limity pro odvody na 27 let. Tento systém prý představuje zbytečné náklady a komplikuje mobilizaci osob ve věku 25 až 27 let.
Zelenskyj v prosinci loňského roku také prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly plánují další mobilizaci a chtějí získat dalších půl milionu branců. Mnoho Ukrajinců podle agentury AFP kritizuje systém odvodů do armády jako nespravedlivý, neefektivní a často náchylný k korupci.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Podle tohoto nařízení má letos na jaře nastoupit základní vojenskou službu 150 000 osob, uvedla agentura TASS.
Odvody začínají v pondělí 1. dubna a budou probíhat do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, sdělila ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni schválil zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.
V Rusku jsou branci k povinné vojenské službě povoláváni dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim bylo povoláno 130 000 branců, na jaře pak 147 000 osob.
Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání, připomněla agentura Reuters a dodala, že povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě citlivou záležitostí a mnoho mužů se jí snaží vyhnout.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Generální štáb ruské armády slíbil, že branci nebudou vysíláni do bojů na Ukrajině.
Vojáci základní služby nemohou být legálně nasazeni do bojů mimo Rusko a v roce 2022 byli vyňati z tehdejší mobilizace, která měla doplnit řady vojáků bojujících v sousední zemi. Přesto někteří branci byli omylem posláni na frontu.
ISW předpokládá, že ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci.
Institut také odhaduje, že od začátku ruské ofenzívy v říjnu loňského roku obsadily ruské síly 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, což naznačuje mírné zvýšení tempa postupu ruských sil.
ISW upozorňuje, že příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude trvat nedostatek materiálu a jak se Ukrajina bude potýkat s problémy v oblasti lidských zdrojů.
Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a řešení těchto problémů by poskytly Kyjevu možnost zabránit ruské invazní armádě v dosažení i těch nejmenších územních zisků a zároveň by mu umožnily připravit se na vlastní protiofenzivu. V současné době se Ukrajina snaží řešit problém s mobilizací více vojáků.
Moskva v minulém týdnu oznámila, že ruská armáda dobyla vesnici Toneňce v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany podle Sky News dodalo, že ruské síly eliminovaly ukrajinský odpor a obsadily i nádraží.
Generální štáb ukrajinské armády před týdnem uvedl, že vojáci odrazili 14 útoků ruské armády v šesti vesnicích ve východní části Doněcké oblasti včetně vesnice Toneňce. Ruské jednotky naopak uvedly, že obsadily vesnici Orlivka ležící asi čtyři kilometry od Avdijivky na východě Ukrajiny. Informoval o tom server France24.
"Jednotky skupiny Střed na avdijivské frontě osvobodily vesnici Orlivka," prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Zpráva o obsazení Orlivky přišla přibližně měsíc po obsazení nedaleké Avdijivky. Ruské jednotky se zmocnily tohoto zničeného města po jedné z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině.
Moskvě během několika uplynulých měsíců několikrát územně postoupila. Využívá tak své materiální převahy na bojišti, zatímco Kyjev se snaží zajistit dostatek munice a jednotek.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj už předminulou středu uvedl, že situace na bojišti na východě Ukrajiny je "náročná".
Syrskyj informoval, že navštívil dvě bojové brigády na východní frontě, kde podle něj situace postupně komplikuje. Vyjádřil obavy z toho, že ruské síly by mohly proniknout hluboko do formací ukrajinské armády.
"Stav na východní frontě zůstává obecně složitý. Nepřítel pokračuje v ofenzivních akcích," napsal Syrskyj v příspěvku na platformě Telegram s tím, že to platí ve více částech Doněcké oblasti.
"Dále se výrazně snížila aktivita nepřítele v jiných oblastech fronty, pravděpodobně v důsledku vysokých ztrát," dodal, ale neposkytl další detaily.
Českou lékařskou obcí ve čtvrtek otřásla velmi smutná zpráva. Zemřel uznávaný kardiolog Pavel Formánek, který působil v pražské Nemocnici Na Homolce.
Karel Šíp je lidem nejvíce na očích ve Všechnopárty. Spousta lidí nejspíš ani neví, že nejde o jeho jediný kšeft. Známý moderátor má totiž i po osmdesátce druhý pořad, s nímž cestuje po celém Česku.
Velmi vážným případem střelby se v minulém týdnu zabývali brněnští policisté. Muž v Brně na ulici střelil do hlavy ženu, která nadále zůstává v nemocnici. Podezřelému hrozí až dvacet let za mřížemi.
Ze Slovenska přišla smutná zpráva. Ve věku 73 let zemřela Eva Kiapešová, dlouholetá redaktorka a dramaturgyně, kterou proslavila především práce na jednom rozhlasovém pořadu, jenž si z dob minulého režimu jistě pamatují i čeští posluchači.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
Česko ve středu zasáhl vydatný déšť. Nejvíce pršelo v našich nejvyšších horách, kde spadlo i přes 80 milimetrů srážek. Meteorologové už nicméně upozorňují na to, že očekávají další srážky. Místy může znovu zapršet i dnes.
Smutnou událost v příštím týdnu čeká členy britské královské rodiny. V úterý 16. září se ve Westminsterské katedrále uskuteční pohřeb vévodkyně z Kentu. Zúčastní se ho i král Karel III. a královna Camilla, oznámil Buckinghamský palác. Vévodkyně Katharine zemřela ve čtvrtek ve věku 92 let.
Velkorysý je zatím princ Harry během návštěvy Velké Británie, kam v pondělí dorazil ze Spojených států amerických, kde s rodinou žije. Důkazem je jeho finanční dar v řádu desítek milionů korun pro jednu z charitativních organizací.
Poslanecká sněmovna ve středu schválila valorizaci příspěvku na péči v I. a II. stupni závislosti. Díky navýšení získají vyšší podporu děti i dospělí, kteří jsou odkázáni na pomoc druhých. Příspěvek tak bude lépe odpovídat aktuálním potřebám a zachová si svou reálnou hodnotu.
O víkendu nás čeká deštivé počasí. Podle ČHMÚ.cz zaprší zejména v neděli, kdy se také citelně ochladí.
Zpěvačka Britney Spears se na sociální síti zastala svého kolegy Justina Biebera poté, co vydal své nové album s názvem Swag II. Udělala to i v reakci na obavy fanoušků ohledně jeho duševního zdraví a kvůli kritice jejího vlastního neuklizeného domu. Pětačtyřicetiletá umělkyně sdílela fotografii z Bieberovy propagační kampaně, na níž je zpěvák se svým ročním synem Jackem Bluesem.
Zpěvačka Dara Rolins (52) se nedávno musela vyrovnat s novými fotografiemi svého snoubence, fotbalisty Pavla Nedvěda (53), který strávil noc s jinou blondýnkou. Navzdory spekulacím Dara zachovává chladnou hlavu a tvrdí, že jde o kamarádku, která v bytě přespávala.