Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podepsal zákon, který snižuje věkovou hranici pro odvod do armády z 27 na 25 let. Informaci o tom zveřejnil ukrajinský parlament na svém webu, uvedl server Ukrajinska pravda.
Tento legislativní krok schválila Nejvyšší rada již koncem loňského května na základě návrhů ministerstva obrany. Podpis prezidenta přišel v době, kdy Ukrajina čelí nedostatku vojáků na frontových liniích v rámci konfliktu s Ruskem.
Podle zpráv médií Zelenskyj dlouho zvažoval, zda má podepsat tuto legislativu, přičemž argumentoval, že nejprve potřebuje detailní plán od armády ohledně nasazení nových odvedenců. Tito noví rekruti by měli nahradit vojáky, kteří se účastnili bojů od začátku ruské invaze v únoru 2022.
Ministerstvo obrany Ukrajiny již v minulosti zdůraznilo, že v době války není potřebné stanovovat věkové limity pro odvody na 27 let. Tento systém prý představuje zbytečné náklady a komplikuje mobilizaci osob ve věku 25 až 27 let.
Zelenskyj v prosinci loňského roku také prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly plánují další mobilizaci a chtějí získat dalších půl milionu branců. Mnoho Ukrajinců podle agentury AFP kritizuje systém odvodů do armády jako nespravedlivý, neefektivní a často náchylný k korupci.
Ruský prezident Vladimir Putin minulý týden podepsal dekret o pravidelném jarním odvodu do armády. Podle tohoto nařízení má letos na jaře nastoupit základní vojenskou službu 150 000 osob, uvedla agentura TASS.
Odvody začínají v pondělí 1. dubna a budou probíhat do 15. července. Povinná vojenská služba se podle nových pravidel, která vstoupila v platnost 1. ledna, týká občanů ve věku 18 až 30 let, sdělila ruská státní agentura TASS. Ruský parlament loni schválil zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.
V Rusku jsou branci k povinné vojenské službě povoláváni dvakrát ročně - v jarním a podzimním termínu. Loni na podzim bylo povoláno 130 000 branců, na jaře pak 147 000 osob.
Všichni muži v Rusku musí absolvovat roční vojenskou službu nebo ekvivalentní výcvik během vyššího vzdělávání, připomněla agentura Reuters a dodala, že povinná vojenská služba je v zemi dlouhodobě citlivou záležitostí a mnoho mužů se jí snaží vyhnout.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu před více než dvěma lety. Generální štáb ruské armády slíbil, že branci nebudou vysíláni do bojů na Ukrajině.
Vojáci základní služby nemohou být legálně nasazeni do bojů mimo Rusko a v roce 2022 byli vyňati z tehdejší mobilizace, která měla doplnit řady vojáků bojujících v sousední zemi. Přesto někteří branci byli omylem posláni na frontu.
ISW předpokládá, že ruské síly budou pravděpodobně pokračovat v udržování tempa ofenzivních operací bez ohledu na obtížnější terénní podmínky, aby využily nedostatku materiálu u Ukrajinců před příchodem očekávané omezené západní pomoci.
Institut také odhaduje, že od začátku ruské ofenzívy v říjnu loňského roku obsadily ruské síly 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území. "Od 1. ledna do 28. března 2024 získaly ruské síly téměř o 100 kilometrů čtverečních území více než v posledních třech měsících roku 2023," uvádí institut, což naznačuje mírné zvýšení tempa postupu ruských sil.
ISW upozorňuje, že příležitosti k využití slabých míst Ukrajiny se budou rozšiřovat s tím, jak bude trvat nedostatek materiálu a jak se Ukrajina bude potýkat s problémy v oblasti lidských zdrojů.
Dostatečná a pravidelná západní bezpečnostní pomoc a řešení těchto problémů by poskytly Kyjevu možnost zabránit ruské invazní armádě v dosažení i těch nejmenších územních zisků a zároveň by mu umožnily připravit se na vlastní protiofenzivu. V současné době se Ukrajina snaží řešit problém s mobilizací více vojáků.
Moskva v minulém týdnu oznámila, že ruská armáda dobyla vesnici Toneňce v Doněcké oblasti. Ruské ministerstvo obrany podle Sky News dodalo, že ruské síly eliminovaly ukrajinský odpor a obsadily i nádraží.
Generální štáb ukrajinské armády před týdnem uvedl, že vojáci odrazili 14 útoků ruské armády v šesti vesnicích ve východní části Doněcké oblasti včetně vesnice Toneňce. Ruské jednotky naopak uvedly, že obsadily vesnici Orlivka ležící asi čtyři kilometry od Avdijivky na východě Ukrajiny. Informoval o tom server France24.
"Jednotky skupiny Střed na avdijivské frontě osvobodily vesnici Orlivka," prohlásilo ruské ministerstvo obrany. Zpráva o obsazení Orlivky přišla přibližně měsíc po obsazení nedaleké Avdijivky. Ruské jednotky se zmocnily tohoto zničeného města po jedné z nejkrvavějších bitev války na Ukrajině.
Moskvě během několika uplynulých měsíců několikrát územně postoupila. Využívá tak své materiální převahy na bojišti, zatímco Kyjev se snaží zajistit dostatek munice a jednotek.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj už předminulou středu uvedl, že situace na bojišti na východě Ukrajiny je "náročná".
Syrskyj informoval, že navštívil dvě bojové brigády na východní frontě, kde podle něj situace postupně komplikuje. Vyjádřil obavy z toho, že ruské síly by mohly proniknout hluboko do formací ukrajinské armády.
"Stav na východní frontě zůstává obecně složitý. Nepřítel pokračuje v ofenzivních akcích," napsal Syrskyj v příspěvku na platformě Telegram s tím, že to platí ve více částech Doněcké oblasti.
"Dále se výrazně snížila aktivita nepřítele v jiných oblastech fronty, pravděpodobně v důsledku vysokých ztrát," dodal, ale neposkytl další detaily.
Legendární britský zpěvák Elton John, známý nejen svými ikonickými hity, ale také angažovaností v charitativních aktivitách, přiznal, že kvůli problémům se zrakem nemůže vidět svůj nový muzikál The Devil Wears Prada, který měl premiéru v londýnském West Endu. Sedmasedmdesátiletý umělec přiznal, že ztráta zraku na jednom oku a výrazné zhoršení vidění na druhém mu znemožnily naplno si užít výsledek své práce.
Na konci léta šokovalo českou veřejnost úmrtí populárního herce Karla Heřmánka. Největší ranou byl jeho nečekaný odchod pro rodinu. Až s odstupem tří měsíců se jeden z pozůstalých rozhodl promluvit o tom, jak rodina momentálně funguje.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit.
Největší změny zpravidla nastávají na Nový rok, ale Pražská integrovaná doprava je načasovala o měsíc dříve. Zásadní změny nastaly od neděle 1. prosince u spojů mezi hlavním městem a okolím. Novinky jsou to všelijaké, cestující si musí zvykat na linky úplně nové či jedoucí pod novými čísly nebo na jiné autobusy.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.