Zelenskyj vyzval evropské státy, aby přestaly udělovat víza Rusům

Zelenského návrh se netýká Rusů, kteří potřebují ochranu, protože riskují svou svobodu či životy v boji proti politice ruského prezidenta Vladimira Putina. "Musí existovat záruky, že ruští vrazi či spolupachatelé státního teroru nebudou využívat schengenská víza," prohlásil ukrajinský prezident ve svém nočním projevu. "Nesmíme ale přitom zničit základní myšlenku Evropy - naše společné evropské hodnoty. Evropa se nesmí přeměnit v supermarket, kde není důležité, kdo vstoupí dovnitř, a kde bude hlavní jen to, zda lidé za zboží zaplatí," poznamenal Zelenskyj.

S podobnou výzvou přišel ukrajinský vůdce již v pondělním rozhovoru s deníkem The Washington Post. "Obyvatelé (Ruska) si vybrali tuto vládu a nebojují proti ní, nehádají se s ní, nekřičí na ni," prohlásil tehdy. Právě uzavírání hranic je podle něj nejdůležitější sankcí proti Rusku. Jak Zelenskyj dodal, Rusové by si měli žít ve vlastním světě, dokud nezmění své myšlení.

Ukrajinský prezident ještě musí získat pro svou výzvu podporu mezi hlavními unijními hráči. Jak nicméně uvedl, potěšila ho podpora ze strany baltských zemí a České republiky, která nyní EU předsedá. Jeho návrh prý podporuje i Finsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov tento týden Zelenského slova odsoudil s tím, že "jakýkoli pokus izolovat Rusy nebo Rusko je proces, který nikam nevede".

O plošném pozastavení víz pro ruské občany členskými státy EU jako o další účinné sankci hovořil tento týden český ministr zahraničí Jan Lipavský. Jak uvedl ve vyjádření pro ČTK, otázku chce otevřít na jednání ministrů zahraničních věcí EU na konci srpna v Praze.

Česko jako první členský stát EU plošně pozastavilo vydávání víz pro občany Ruska, a to den po zahájení invaze na Ukrajinu, tedy 25. února. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Dosud platí, že Rusové mohou na víza udělená například Finskem bez překážek cestovat do většiny z 26 zemí schengenského prostoru volného pohybu. Rusové se kvůli sankcím, jimiž EU reagovala na únorovou ruskou invazi na Ukrajinu, nemohou do zemí EU dostat letecky, ale často jezdí právě do Finska či Estonska, odkud už případně mohou letecky pokračovat do dalších evropských destinací.