Zelenskyj žádá zřízení speciálního tribunálu k ruským zločinům na Ukrajině

"Stávající soudní instituce nemohou dohnat k zodpovědnosti všechny viníky. Je tím pádem potřeba zvláštního tribunálu pro rozsouzení zločinů ruské agrese proti Ukrajině," uvedl ukrajinský prezident ve videonahrávce přehrané na konferenci konané v nizozemském Haagu.

Účastníci jednání se dohodli, že budou koordinovat vyšetřování případů s podezřením na spáchání válečných zločinů. Politickou deklaraci v tomto smyslu podepsali zástupci 45 zemí včetně členských států Evropské unie, Británie, Spojených států, Kanady nebo Austrálie, informovala agentura Reuters. Konkrétně avizovali vytvoření mezinárodní skupiny, která by předcházela zdvojování vyšetřování, dále pak školení ukrajinských prokurátorů či investici 20 milionů eur (skoro 500 miliard Kč) na podporu ICC, ukrajinské generální prokuratury a operací OSN.

Ruské ozbrojené síly jsou Ukrajinou a jejími spojenci na Západě obviňovány z nespočtu válečných zločinů po vpádu Moskvy do sousední země na konci února. Agentura AP se svými partnery zaznamenala 338 potenciálních válečných zločinů a Kyjev uvádí, že v této souvislosti vyšetřuje přes 20.000 obvinění. Nové kolo debat o mezinárodní spolupráci se konalo těsně poté, co Rusové vypálili rakety na město Vinnycja a zabili podle ukrajinských úřadů nejméně 20 lidí.

"Prostou pravdou je, že zatímco hovoříme, děti, ženy a muži, mladí a staří, žijí v teroru," řekl hlavní prokurátor ICC Karim Khan na úvod dnešní konference. Jejím cílem bylo podle něj hledat odpovědi na "potřebu koordinace" a "potřebu jednotící strategie" ve chvíli, kdy různé země vyšetřují válečné zločiny individuálně.

O možnosti zřídit samostatný tribunál tento týden hovořili zástupci Evropské unie po jednání ministrů spravedlnosti členských zemí v Praze. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders a český ministr spravedlnosti Pavel Blažek řekli, že takový postup by nebyl možný bez souhlasu dalších velmocí. Blažek dodal, že vznik "ad hoc tribunálu" není vyloučený.

Dnes se k této myšlence vyjádřil i šéf nizozemské diplomacie Wopke Hoekstra. "Musíme zaplnit to vakuum, Mezinárodní trestní soud na to nemá jurisdikci," uvedl po jednání vládních představitelů. "Dovedu si představit, že se budeme zabývat spuštěním takového tribunálu. Pravděpodobně to nebude jednoduché, ale budeme se snažit Ukrajině pomoci, jak to jde," pokračoval.

V souvislosti s vyšetřováním zločinů na Ukrajině média připomínají například reakci mezinárodního společenství na válku v Bosně v 90. letech minulého století, po níž vznikl Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii. Bývalý velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić u něj byl odsouzen až více než 20 let po konci války.

Ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová dnes podle agentury Reuters uvedla, že Kyjev dosud zahájil stíhání 127 lidí podezřelých z válečných zločinů. Prvním odsouzeným se stal v květnu 21letý ruský voják Vadim Šišimarin, který byl shledán vinným z vraždy neozbrojeného civilisty na severovýchodě Ukrajiny. Od té doby byli odsouzeni ještě další dva Rusové, ve všech případech se jednalo o nízko postavené členy ruské armády.

Ukrajinská vicepremiérka apelovala na přijetí sedmého balíku sankcí proti Rusku

Sedmý evropský balík protiruských sankcí musí být restriktivní a přijatý bezodkladně. I v návaznosti na dnešní ruský raketový úder na Vinnycju ve střední části Ukrajiny, při kterém zemřely více než dvě desítky lidí, to po jednání s ministrem pro evropské záležitosti Mikulášem Bekem (STAN) v Praze uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Bek s ní mimo jiné také hovořil o tom, jak podpořit evropské perspektivy země.

Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu agentuře Reuters řekl, že EU připravuje sedmý balíček sankcí, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Podle předsedy vlády se předpokládá, že bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, které je zakázané do Ruska dovážet, a bude obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce. Evropská komise by měla balíček předložit zhruba v polovině července a členské státy by jej mohly schválit hned poté, uvedl Fiala.

"Vidíme, že nic zatím nedonutilo Rusko cítit se zodpovědnými za tyto zločiny," řekla Stefanišynová. V tomto ohledu s Bekem diskutovala o nutnosti dalších sankcí, které podle ní musí být restriktivní a přijaty co nejdříve.

Na červnové vrcholné schůzce lídři EU udělili status kandidátské země Ukrajině a Moldavsku. "Kandidátský status je motorem nové koncentrace ukrajinské administrativy na agendu reforem," řekla Stefanišynová. Podle Beka se diskuse vedla i o tom, jak může EU pomoci Ukrajině v přípravě na přístupový proces.

Stefanišynová ministrovi vylíčila aktuální ukrajinské potřeby z hlediska krátkodobé i dlouhodobé pomoci. Hovořili též o iniciativě členských států, podle kterých by se kandidátské země mohly rychle zapojit do některých oblastí evropské politiky.

Bek se s ukrajinskou vicepremiérkou sešel v předvečer zasedání Rady pro obecné záležitosti (GAC) v Praze. Stefanišynová se zúčastní prvního bloku pátečního jednání, na kterém ministr představí priority českého předsednictví v Radě EU.