Zeman chce prověřit možnou sabotáž během své hospitalizace

Právník Hradu Marek Nespala na dotaz ČTK doplnil, že Zeman nepodal trestní oznámení, které původně avizoval. Nyní je na ministru spravedlnosti a případně orgánech činných v trestním řízení, jak s věcí naloží. Zda podnět směřuje na konkrétní lidi a na které, nechtěl Nespala komentovat. Zeman se v minulosti v této souvislosti zmiňoval o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS) nebo nezávislém senátorovi Pavlu Fischerovi.

Sabotáž se podle Zemana mohla stát v období září až listopadu loňského roku. "Od samého počátku se jednalo o lživé informace o skutečném zdravotním stavu prezidenta republiky, které v konečném důsledku iniciovaly proces, který by nejvýznamnějšího reprezentanta suverénu lidu měly zbavit jeho ústavních pravomocí, čímž mělo dojít k poškození ústavního zřízení České republiky, a to za zneužití postavení osob z řad lékařů, některých senátorů, a dokonce i akademické obce," uvedl Ovčáček.

"Tento podnět není veden snahou drakonického postihu konkrétních osob," pokračoval mluvčí. "Základní pohnutkou prezidenta republiky k podání příslušného podnětu je odstranění nebezpečí modelového zásahu do ústavních pravomocí přímo voleného prezidenta republiky, a to zejména do budoucna," dodal.

Advokát a senátor Václav Láska (Senátor 21) označil podnět po právní stránce za "fakt nesmysl". Zemanův postup považuje za "trošku zbabělý" vzhledem k tomu, že prezident nepodal trestní oznámení, jak původně sliboval. Blažek podle senátora nemůže udělat nic jiného než podnět postoupit policii k prošetření, zda nebyl spáchán trestný čin. Láska uvedl, že se plánuje přiznat, že chtěl prezidentovy pravomoci přenést na další ústavní činitele. Neplánoval to ale jako sabotáž, ale jako postup podle ústavních pravomocí vzhledem k tomu, že Zeman nebyl po určitý čas podle lékařů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) novinářům řekl, že Blažek ministry na dnešním jednání kabinetu s prezidentovým podnětem neseznamoval. "Obsah podání jsem neviděl," uvedl. Není podle něj namístě, aby k podnětu sděloval svůj osobní postoj, odkázal pouze na výsledky prošetřování podobně jako ve všech typech kauz.

Zeman byl loni 10. října, den po sněmovních volbách, převezen na kliniku intenzivní medicíny pražské Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Podle zprávy lékařů, kterou od ÚVN později obdržel a zveřejnil Vystrčil, Zeman nebyl v té době schopen vykonávat pracovní povinnosti. Dlouhodobá prognóza jeho zdravotního stavu byla navíc krajně nejistá, konstatovali tehdy lékaři. Někteří senátoři a poslanci proto začali uvažovat o dočasném převodu části pravomocí prezidenta na předsedu Sněmovny a vlády, a to podle článku 66 ústavy. Někteří kritizovali i způsob, jakým o Zemanově hospitalizaci a zdravotním stavu informovala hradní kancelář.

Zeman snahy o převod pravomocí označil v polovině února v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes za pokus o puč. V reakci na to Vystrčil ČTK sdělil, že konal tak, jak mu přikazuje ústava a jak má předseda Senátu konat, pokud veřejnost nemá informace o zdraví nejvyššího ústavního činitele, na které má nárok. Také Fischer už dříve ČTK řekl, že v době prezidentovy hospitalizace nebyly veřejnost, média ani Parlament dostatečně informovány o jeho zdravotním stavu.

Důvod prezidentova pobytu v nemocnici Hrad nezveřejnil. Lékaři nutnost péče zdůvodnili komplikacemi spojenými s chronickým onemocněním prezidenta, přesnou diagnózu neuvedli s ohledem na přání pacienta. Zeman později opakovaně mluvil o tom, že trpěl nechutenstvím. Člen prezidentova lékařského konzilia, chirurg Pavel Pafko v době hospitalizace řekl, že Zeman má chronické jaterní onemocnění, a naznačil, že jde o cirhózu jater.

Sabotáž spáchá podle trestního zákoníku mimo jiné ten, kdo maří nebo ztěžuje plnění důležitého orgánu veřejné moci, a to zneužitím svého postavení v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky. Trestná je i příprava takového činu. V základní sazbě za něj lze uložit tři až deset let vězení nebo propadnutí majetku.