Zeman podepsal nové zákony, mimo jiné se zpřísní poskytování podpory běžencům

O jeho podpisu informoval Hrad. Předloha nabude účinnosti zveřejněním ve sbírce.

Novela upravuje také například zdravotní pojištění běženců a příspěvek pro domácnosti za jejich bezplatné ubytovávání. Zdravotní pojištění bude stát hradit uprchlíkům vyjma dětí a seniorů nejvýše 150 dnů. Na solidární příspěvek domácnostem za bezplatné ubytovávání ukrajinských běženců budou mít podle novely nárok i ti ubytovatelé, u kterých si uprchlíci platí spotřebu plynu a elektřiny sami. Pokud lidé poskytnou celé byty, příspěvek by dostávali pouze v případě, že předchozí měsíc bylo obydlí prázdné. Peníze by mohly ale směřovat i do bytů dříve využívaných pro krátkodobé pobyty turistů.

Nyní stát poskytuje domácnostem na ubytovaného uprchlíka 3000 korun měsíčně, nejvýš ale 12.000 korun celkem. Vláda bude moci částky upravit podle toho, zda mají běženci k dispozici celý byt, nebo bydlí doma u ubytovatelů v pokoji.

Podporu 5000 korun na pořízení základních potřeb pro začátek života v Česku dostávají uprchlíci za měsíc, v němž získali vízum k ochraně. Mohou ji pobírat ještě dalších pět měsíců, když prokážou, že dávku potřebují. Novela podmínky zpřísňuje. Úřad práce navíc bude moci žadatele vyzvat, aby případný nárok na podporu přišli do pobočky prokázat osobně. Uprchlík se bude muset dostavit zpravidla do osmi dnů, jinak úřad žádost zamítne.

Novela dále výslovně zamezí udílení dočasné ochrany občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, v níž musí uprchlík nahlásit změnu místa pobytu, z 15 dnů na tři dny. Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu z Ukrajiny prokázat, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou mít bydlení zprostředkováno krajským asistenčním centrem.

Prodloužení doby pro vyřízení žádosti vláda zdůvodňuje tím, že stát nově kontroluje razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Požadavek rychlejšího nahlašování pobytu reaguje na potřeby úřadů rychle přizpůsobovat systémy školství a zdravotnictví na počty uprchlíků. Návrh počítá také s tím, že Česko nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. V některých z těchto bodů zákon nahradí krizová opatření, která se opírají o vyhlášený nouzový stav. Platí do konce června.

Zeman podepsal zpřísnění podmínek pro udržení kapacity v zásobnících plynu

Obchodníci s plynem, kteří nevyužijí svou rezervovanou kapacitu v zásobnících plynu v požadovaném minimálním množství budou moci o část této kapacity přijít. Počítá s tím novela energetického zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Zákon má přispět k naplněnosti zásobníků a tím posílit energetickou bezpečnost Česka. Novela také v návaznosti energetickou krizi zkracuje režim dodavatele poslední instance na polovinu, tedy ze šesti měsíců na tři.

Dodavatel poslední instance vstupuje do hry v situaci, kdy dosavadní dodavatel přestane svým odběratelům dodávat energie a místo něj musí nastoupit právě dodavatel poslední instance. Podle nových pravidel bude moci plátce elektřiny nebo plynu automaticky přejít na standardní nabídku dodavatele. Nebude muset o nic žádat a stane se standardním zákazníkem dodavatele poslední instance. Podmínkou bude, že řádně platil.

V režimu DPI skončilo loni v polovině října na 900.000 bývalých klientů skupiny Bohemia Energy. Kvůli extrémnímu růstu cen energií na velkoobchodních trzích skončila v Česku od loňského podzimu už zhruba dvacítka dodavatelů.

V případě podmínek pro skladování plynu je změna zákona pojistkou k zajištění naplněnosti zásobníků. Novinkou v zákoně se stane princip "use it or lose it", tedy "využívej to, nebo o to přijdeš". Tento princip zavádí novou povinnost ukladatelům do zásobníků plynu, podle které musí využívat rezervovanou skladovací kapacitu v minimálním požadovaném rozsahu. Pokud ukladatel nebude plnit požadovaná minimální množství plynu ve stanovených časových úsecích, pozbyde do konce skladovacího roku právo využívat rezervovanou skladovací kapacitu, a to v rozsahu, ve kterém požadované minimální množství plynu nesplnil.

Účelem má být efektivní využití skladovacích kapacit v zásobnících plynu k zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Nevyužitou kapacitu bude muset provozovatel zásobníku nabídnout prostřednictvím aukce. Pokud se mu to nepovede ani za nulovou cenu, bude mu moci ministerstvo průmyslu nařídit za zákonem daných podmínek, aby skladování umožnil za zápornou cenu, tedy že za to bude platit. Stát mu v tom případě ale bude muset nahradit vzniklou škodu.

Novela mění způsob řízení Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Posiluje postavení předsedy Rady ERÚ, který bude ze zákona nově jednat jménem ERÚ. Novela dále rozšiřuje regulační pravomoci ERÚ. Úřad bude stanovovat takové regulované, aby byly alespoň nákladové.

Prezident podepsal novelu usnadňující správu spotřební daně

Úřadům zemí EU se zřejmě dohled nad pohybem zboží, které podléhá spotřební dani, mezi jednotlivými členskými státy. Příslušnou novelu, která to má pomoci naplnit, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Změny vyplývající z evropských předpisů mají zavést elektronizaci správy spotřebních daní, zvýšit účinnost kontrol a omezit daňové úniky. Elektronický systém pro sledování zboží ve volném daňovém oběhu mezi členskými státy má začít fungovat v EU k 13. únoru příštího roku.

Cílem změn je podle ministerstva financí především snaha o eliminaci daňových úniků, které mohou vznikat v případě spotřebních daní. Má také snížit administrativní náklady jak na straně členských států, tak i na straně dotčených subjektů.

Novela má sjednotit obsah i formu průvodních dokladů mezi členskými státy. "Mezi hlavní úpravy novely patří efektivnější propojení celních režimů pro oblast spotřebních daní se systémem daňovým. Z hlediska správy daně a cla tak dojde k jednotnému přístupu mezi členskými státy Evropské unie, což přispěje k eliminaci potenciálních daňových úniků," uvedlo již dříve ministerstvo financí.

Zákon také v reakci na evropskou směrnici zavádí ustanovení, která souvisí s vytvořením celoevropského systému e-VDO určeného pro sledování pohybu výrobků podléhajících spotřební dani ve volném daňovém oběhu. Do února příštího roku má Evropská komise se členskými státy vypracovat technické a funkční specifikace pro rozšíření nynějšího systému EMCS, který sleduje pohyb zboží podléhajícího spotřební dani v režimu podmíněného osvobození od daně tak, aby se vztahoval i na volný oběh.

Zákon také upravuje pravidla pro částečnou ztrátu takzvaných vybraných výrobků, tedy pro zboží podléhající spotřební dani. Půjde o nepředvídatelné ztráty, které nepřekračují technicky zdůvodněnou ztrátu a vznikají v důsledku povahy daného zboží. Zboží odpovídající částečně ztrátě bude osvobozeno od daně.

Na rámec povinné implementace obsahuje novela možnost vrácení piva zpět do režimu podmíněného osvobození od spotřební daně za účelem jeho přepracování nebo likvidace.

Zeman podepsal zákon zavádějící audity bezpečnosti silnic

Vlastníci vymezených silnic a dálnic budou muset každých pět let zajistit posouzení rizik dopravních nehod na jednotlivých úsecích. Novelu zákona o pozemních komunikacích, která tuto povinnosti přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Posuzování má zlepšit určení rizikových míst na dálnicích a silnicích.

Jednotlivé úseky by měly být následně rozděleny na části s vysokou, střední nebo nízkou úrovní bezpečnosti. Ministerstvo dopravy bude vést jejich souhrnný seznam. U rizikových úseků budou muset úřady provést podrobné prohlídky a podle nich nastavit opatření ke zvýšení bezpečnosti. Další novinkou bude institut prvotního hodnocení záměru, který bude předcházet auditům bezpečnosti dálnic a silnic a jednotlivým postupům podle stavebního zákona.

Pozemní komunikací podléhající posuzování bezpečnosti budou kromě komunikací zařazených do transevropské silniční sítě i veškeré dálnice a silnice první třídy vlastněné státem a dále úseky silnic druhé a třetí třídy ve vlastnictví krajů, pokud jsou zcela nebo jen zčásti financované z EU. U rizikových úseků pak budou následovat podrobné prohlídky s návrhy vyššího zabezpečení.

Vyšší kontrola by měla fungovat také při projektování a stavbě dálnic a silnic. První posouzení komunikací se má uskutečnit v roce 2024 a opakovat každých pět let. Posuzování se má zaměřit na rizika nehod a na závažnost jejich dopadů.

Zpřísnění podmínek pro posuzování bezpečnosti vychází z evropské směrnice. Dosud tyto podmínky platily pouze pro strategické úseky, které patří do tzv. transevropské dopravní sítě. Nyní se to rozšíří na všechny dálnice, silnice první třídy a také mimoměstské úseky ostatních silnic, které financovala EU.

Předloha také ruší povinnost vybavit vozidla s vojenskou poznávací značkou, registrační značkou elektrického vozidla nebo zvláštní registrační značkou historického vozidla elektronickou palubní jednotkou pro placení elektronického mýtného.

Norma má usnadnit převoz takových pracovních strojů, jejichž rozměry nebo hmotnost překračují hodnoty stanovené zákonem a které slouží pro opravy silnic. Nyní potřebují tyto stroje pro přepravu na speciálních vozidlech individuální povolení. Nově už by plošně mělo podmínky stanovit ministerstvo dopravy. Dopravcům by to mělo ulevit od administrativy spojené s podáváním žádostí o tato povolení.