Zeman podepsal omezení telemarketingu, objíždění cyklistů i vyloučení Ruska a Číny z Dukovan

Novela ukládá motoristům objíždět cyklisty ve vzdálenosti, která odpovídá zhruba polovině jízdního pruhu. Důvodem je snaha o vyšší bezpečnost cyklistů v silničním provozu. Podobná úprava platí v Německu, ve Francii nebo ve Španělsku.

Odpůrci předepsané vzdálenosti pro předjíždění poukazovali na to, že nové opatření nebude možné na mnoha místních silnicích dodržovat ani kontrolovat. Argumentovali tím, že například na úzkých silnicích v horách nové opatření zastaví dopravu.

Bezpečnou vzdálenost pro předjíždění cyklistů navrhla do silničního zákona zapracovat skupina poslanců v čele s Petrem Dolínkem z ČSSD. Nově bude nutné vozem míjet cyklistu ve vzdálenosti 1,5 metru tam, kde je to možné. V oblastech s omezenou rychlostí jízdy na 30 kilometrů v hodině by stačila metrová vzdálenost pro předjíždění.

Novela má také umožnit odebrání dvou bodů řidičům, kteří by neoprávněně parkovali na místech pro zdravotně postižené. Zavádí také faktický zákaz provozování takzvaných pivních kol. Zákon doplňuje o právo obcí vyžádat si odtah autovraků a o právo poskytovatelů domácí péče parkovat po nezbytně dlouhou dobu na místech se zákazem stání, což zatím mohou například službu konající lékaři.

Prvotním cílem novely byla pouze snaha umožnit strážníkům, aby mohli pokutovat na místě nedovolenou jízdu ve vyhrazených jízdních pruzích. Nyní mohou strážníci pouze postoupit podezření z takového přestupku do správního řízení. Vyhrazené jízdní pruhy slouží zejména pro jízdu autobusů, vozidel policie, zdravotnických záchranářů, hasičů a dalších složek záchranného systému.

Reklamní telefonické nabídky budou omezeny, novelu podepsal Zeman

Operátoři s reklamními telefonickými nabídkami služeb a výrobků budou moci oslovovat jen ty, kteří si to výslovně přáli. Omezení přináší novela o elektronických komunikacích, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval mluvčí Jiří Ovčáček. Předloha také urychluje zavádění vysokorychlostního internetu a rozšiřuje možnosti komunikace na tísňové linky.

Změna v telemarketingu nahradí dosavadní praxi, podle níž reklamní nabídky nesmějí směřovat jen k těm, kteří si to výslovně nepřejí. Proti navrhovanému omezení se postavil Senát, v dolní komoře ale neuspěl.

Největší změny v novele se dotknou provozovatelů internetových stránek, a to zejména ve zpracování osobních údajů. Zavádí takzvaný opt-in režim pro cookies a další sledovací technologie, který předpokládá předběžný aktivní souhlas uživatele s jejich použitím.

Na tísňové linky budou moci lidé díky novele zasílat i SMS. Nebudou tedy muset komunikovat se záchranáři jenom prostřednictvím volání. Pokud to bude technicky proveditelné, budou možné i další způsoby komunikace. Mobilní operátoři budou muset poskytovat osobní nebo identifikační údaje o svých klientech pro jejich lokalizaci v případech, kdy tento zákazník volá na tísňovou linku.

Novela, která do českého práva zavádí evropský kodex pro telekomunikace, má usnadnit změnu poskytovatele služeb a nabídnout lepší ochranu například lidem, kteří si předplácejí balíček služeb. Zároveň má podnítit investice do vysokorychlostních sítí, například zajištěním předvídatelnosti regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra.

Evropský kodex pro elektronické komunikace má mimo jiné umožnit určení nových kmitočtových pásem pro sítě 5G nebo zajištění jednotného trhu a rovných podmínek na něm. Podle Českého telekomunikačního úřadu se usnadní vstup podnikatelů na trh zmenšením některých bariér. Novela má podle vlády také přinést větší ochranu spotřebitelů, lepší koordinaci správy rádiového spektra nebo zavedení systému výstrahy.

Evropský kodex pro elektronické komunikace spočívá v přepracování čtyř stávajících směrnic současného regulačního rámce, tedy rámcové směrnice, autorizační směrnice, přístupové směrnice a směrnice o univerzální službě, které jsou sloučeny do jediné. Každá ze směrnic obsahuje ustanovení použitelná na provozovatele sítí a poskytovatele služeb.

Léčebné konopí bude i na elektronický recept a zřejmě dostupnější

Léčebné konopí by mělo být do budoucna levnější a dostupnější. Přispět k tomu má novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Lékaři navíc budou moci podle předlohy předepisovat léčebné konopí také na elektronický recept. V technickém konopí bude moci být vyšší obsah účinné látky než nyní.

Soukromé subjekty budou moci podle novely pěstovat rostliny konopí pro léčebné použití, vyrobit z nich léčivou látku a distribuovat ji za stejných podmínek jako jakoukoli jinou návykovou látku. Ministerstvo zdravotnictví si od této změny slibuje zvýšení konkurence a snížení ceny léčivých přípravků s obsahem konopí, které jsou z 90 procent hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nyní Státní ústav pro kontrolu léčiv vykupuje na základě tendru objednaný objem konopí od vybraného dodavatele.

Léčebné konopí se užívá třeba u chronických bolestí, na něž nezabírají jiné léky. Předepisují ho vybraní lékaři, například lidem s roztroušenou sklerózou, rakovinou a AIDS.

Za technické konopí se bude podle novely pokládat konopí s obsahem účinné látky THC do jednoho procenta, což je zhruba třikrát více než nyní. Prosadila to Sněmovna navzdory zápornému postoji Senátu i ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO). Kritici upozorňovali na to, že zvýšení obsahu by bylo v rozporu s mezinárodní protidrogovou úmluvou a mělo by vliv i na trestní právo, kdy jde o hranici mezi přestupkem a trestným činem. Zastánci argumentovali pomocí zemědělcům.

Senát chtěl vrátit hranici obsahu THC v technickém konopí na 0,3 procenta. Poslanci na to ale nepřistoupili. Podle přijatého znění se navíc nebude pohlížet jako na návykovou látku ani na konopný extrakt a tinkturu s obsahem do jednoho procenta THC.

Lékový ústav dostane novelou právo blokovat internetové stránky, na nichž se nabízejí nelegální a padělané léky. Vznikne také centrální úložiště záznamů o očkování lidí, které bude sloužit jako elektronická obdoba očkovacího průkazu.

Prezident podepsal zákon vylučující z dostavby Dukovan ruské a čínské firmy

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Počítají s tím bezpečnostní záruky v takzvaném nízkouhlíkovém zákoně, který podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK dnes o tom informoval jeho mluvčí.

Zákon počítá s tím, že pro výstavbu bude možné využít pouze technologie od dodavatelů ze států, které přistoupily k mezinárodní dohodě o vládních zakázkách z roku 1996. Rusko a Čína mezi tyto státy nepatří. Nejen pro stavbu, ale ani pro údržbu nového bloku nebudou moci být použity technologie jakkoli závislé na nepovolených dodavatelích.

Norma má podle původního záměru umožnit ministerstvu průmyslu a obchodu poskytnout návratnou finanční výpomoc na stavbu dukovanské elektrárny. Zákon přezdívaný Lex Dukovany má rovněž zavést způsob stanovení výkupní ceny z nového bloku dukovanské elektrárny, což souvisí se zajištěním financování projektu.

Vládou navržený zákon počítá s tím, že pokud bude výkupní cena vyšší než cena tzv. silové elektřiny na trhu, rozdíl zaplatí všichni spotřebitelé prostřednictvím tarifů. Ve druhém případě, kdy výkupní cena bude nižší než cena na trhu, bude dopad na spotřebitele opačný. Silová elektřina je neregulovaná část z konečné ceny elektřiny pro odběratele.

Zákon má také zabránit ministerstvu průmyslu uzavřít smlouvu o výkupu elektřiny, pokud by to ohrožovalo bezpečnost, svrchovanost, energetickou bezpečnost, dlouhodobou stabilitu dodávek energií, významné majetkové hodnoty nebo jiný důležitý zájem ČR. Ministerstvo si bude muset k tomu vyžádat stanoviska ministerstev vnitra a zahraničí, všech tří tajných služeb a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost. Pokud by některá z těchto institucí se smlouvou nesouhlasila, vláda by ji musela předložit Sněmovně i Senátu k vyslovení souhlasu.

Proti zákonu se postavily ekologické organizace Hnutí Duha a Calla, podle nichž "norma jednostranně a mohutně zvýhodňuje nekonkurenceschopnou jadernou energii proti jiným zdrojům".

Vláda má podle doporučení Senátu pro dostavbu dalšího jaderného bloku v ČR vypsat mezinárodní výběrové řízení. Mělo by zajistit "co nejefektivnější, bezpečnou, ekonomicky a časově nejvýhodnější variantu s ohledem na národní bezpečnost ČR, která bude dbát na co možná nejvyšší zapojení českých subdodavatelů a v konečném výsledku stabilní a udržitelnou nízkou cenu energie pro odběratele i národní hospodářství".

Vláda v polovině dubna oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat do tendru ruskou společnost Rosatom. Ministři schválili usnesení, že tzv. bezpečnostní dotazník bude zaslán pouze potenciálním dodavatelům z Francie, Jižní Koreje a Spojených států, to znamená firmám EDF, KHNP a Westinghouse. Už dříve byla vyřazena čínská firma CGN. Cenu zakázky bude podle Havlíčka možné stanovit až na základě nabídek. Mluví se o 162 až 400 miliardách korun.