Zeman podepsal vystoupení ČR z postsovětských mezinárodních bank

Česko se pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání, aby od obou institucí získalo celkem zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun), uvedl již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Je ale skeptický k tomu, že se to v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině podaří.

Podle Ovčáčka výpověď listin podléhá spolupodpisu předsedy vlády.

MBHS se rozhodly podle ministra opustit dvě třetiny členských zemí, také Slovensko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko, což bude znamenat faktický konec této banky. V případě MIB je podle Stanjury situace složitější, protože z ní nechce vystoupit Maďarsko, kde banka sídlí. Maďarsko členem MBHS není.

Obě banky vznikly ještě za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii. MBHS na rozdíl od MIB neprošla transformací, roky se nacházela ve stagnaci a vystoupit z ní chtěla už bývalá vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Stanjura řekl, že Česko má v MBHS v podobě splaceného vkladu a nerozděleného zisku celkem 39,2 milionu eur, tedy asi 960 milionů korun. V MIB činí česká pohledávka 43,3 milionu eur, tedy asi 1,06 miliardy korun.

MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963. Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.