Členské země Evropské unie dnes oživily debatu o tom, zda v některých otázkách zahraniční či bezpečnostní politiky zavést většinové hlasování místo stávající potřeby jednomyslného souhlasu všech států bloku. Řada ministrů odpovědných za evropské záležitosti dala dnes na jednání v Bruselu najevo, že by například přijímání sankcí nový systém výrazně zjednodušil.
Maďarsko a některé další země však takovou úpravu pravidel, k jejímuž zavedení je stále potřeba jednomyslný souhlas, trvale odmítají nepodpořit.
Ministři téma řešili v návaznosti na rok trvající veřejnou debatu nazvanou Konference o budoucnosti Evropy, z níž od občanů unijních zemí vzešly podněty k některým změnám fungování EU. Zatímco Evropský parlament prosazuje, aby sedmadvacítka na základě debaty sáhla ke změnám svých ustavujících smluv, členské země jsou zdrženlivější. Zabývají se však otázkou, zda využít možnost stanovenou v současné podobě smluv, která dovoluje přejít v některých případech na většinové hlasování.
"Měli bychom přijímat více rozhodnutí kvalifikovanou většinou, tedy omezit možnosti využívání práva veta," řekla dnes novinářům německá ministryně Anna Lührmannová. Její země se stejně jako řada dalších států především ze západní či severní Evropy již delší dobu hlásí k zavedení většinového hlasování, které má i podporu europoslanců či Evropské komise. V posledních měsících však zejména v souvislosti s přijímáním protiruských sankcí, které opakovaně blokovalo Maďarsko, roste podpora této změny i ze strany dalších států jako je třeba Španělsko.
Země východního křídla EU včetně Česka, ale třeba ani Rakousko, však nejsou opuštění principu jednomyslnosti jednoznačně nakloněny. Nejvýrazněji je však v této věci slyšet Maďarsko.
"Ve chvíli, kdy jsme u jednacího stolu, by měly být brány v potaz zásadní zájmy všech zemí," prohlásila dnes maďarská ministryně spravedlnosti Judit Vargová.
Státy se zatím neshodly ani na svolání konventu, který by se na výzvu europoslanců a EK zabýval případnými změnami základních smluv. Podle českého ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka není pravděpodobné, že by se tak stalo ještě za českého předsednictví, tedy do konce letošního roku.
Desáté výročí soužití oslavili Lucie Bílá a Radek Filipi. Tolik společných let stačí většině párů k tomu, aby se vzali. Oblíbená zpěvačka, která se vdávala celkem dvakrát, ale současný vztah nehodlá povyšovat na vyšší úroveň.
Výčet rezignací politiků hnutí ANO neskončil ustavující schůzí Poslanecké sněmovny, kde se několik zvolených poslanců vzdalo mandátu. Senátorka Jana Mračková Vildumetzová v pondělí překvapivě oznámila, že skončí ve funkci karlovarské hejtmanky.
Americkou politickou scénu zasáhla v úterý smutná zpráva. Ve věku 84 let zemřel známý republikánský politik Dick Cheney, který byl v letech 2001 až 2009 viceprezidentem za vlády George W. Bushe. Bylo mu 84 let. Cheney podlehl komplikacím spojeným se zápalem plic a kardiovaskulárními problémy.
Britská policie se domnívá, že dvaatřicetiletý pachatel víkendového útoku ve vlaku může mít na svědomí další trestné činy. Panuje podezření, že pobodal i čtrnáctiletého kluka. Útok ve vlaku si vyžádal 11 zraněných osob, podezřelý muž již čelí obvinění.
Česko zasáhla smutná zpráva. V noci z pondělí na úterý zemřel kardinál Dominik Duka, bylo mu 82 let. Od rána na jeho odchod reagují politici. Premiér Petr Fiala (ODS) označil zesnulého za významnou osobnost. Podle Andreje Babiše byl Duka mužem pevné víry.
Česko v úterý zasáhla smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál a někdejší arcibiskup pražský Dominik Duka, který se v závěru života potýkal s vážnými zdravotními potížemi. Na jeho úmrtí už přicházejí první reakce. Ozval se například filmový režisér Jiří Strach.
Metro v úterý brzy ráno nejezdilo v části linky B. Příčinou omezení provozu byla technická závada na trakčním vedení. Pražané museli do tramvají či autobusů. Od půl sedmé je provoz obnoven.
Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
Zpěvačka Britney Spearsová zneaktivnila svůj účet na Instagramu. K tomuto kroku došlo 2. listopadu, uprostřed řady znepokojivých příspěvků a veřejného sporu, který vyvolala kniha jejího bývalého manžela Kevina Federlinea. Po zrušení účtu nebylo možné profil zpěvačky, které je 43 let, zobrazit, objevila se pouze zpráva o možném odstranění.
Hudební legenda Sir Paul McCartney se poprvé obsáhle vyjádřil ke zlověstné konspirační teorii, která kolovala po celá léta po roce 1966. Podle těchto vytrvalých fám měl člen The Beatles zemřít při autonehodě a kapela ho nahradila dvojníkem. Věřící v tuto teorii šli tak daleko, že například obal alba Abbey Road z roku 1969 interpretovali jako pohřební průvod.
Zpěvák Justin Bieber se ohlédl za „napětím“, které provázelo narození jeho syna Jacka v srpnu 2024. Jednatřicetiletý umělec přiznal, že se dostal do konfliktu s porodní dulou jeho ženy Hailey, což vyústilo v to, že ho manželka přiměla k omluvě. Justin to vysvětlil na svém pondělním streamu na Twitchi.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.