Žloutenka se v ČR neobjevuje více než v minulých letech

"Při porovnání hlášených případů v lednu až březnu 2022 a ve srovnání se stejným obdobím v letech 2013 až 2021 se letos neodehrává žádná významná změna," uvedl na twitteru SZÚ. Podle statistik infekčních nemocí bylo v posledních třech letech od ledna do března kolem 30 případů žloutenky typu A, takzvané nemoci špinavých rukou. Letos bylo případů jen 11, například v roce 2015 však více než 200.

Infekčního zánětu jater, hepatitidy B, bylo od roku 2013 většinou kolem 30 případů. Od roku 2018 jejich počet klesá, vloni nebyl zaznamenaný do března žádný, letos čtyři. Přenáší se krví, pohlavním stykem nebo při porodu na dítě. Častá u injekčních uživatelů drog je hepatitida C, které bylo v letech 2013 až 2020 od ledna do března vždy více než 200 případů. Loni bylo zaznamenáno 130, letos 178 případů.

"Nižší výskyt v roce 2021 způsobila pandemie onemocnění covid-19 a přijatá opatření. Lidé méně cestovali, méně se stýkali a podobně," vysvětlil mluvčí Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zbyněk Boublík.

Více případů podle něj od začátku roku nemá ani Praha, byť výskyty ve školních kolektivech nejsou výjimečné. V roce 2021 bylo šest případů hepatitidy A a jeden u dítěte školního věku. Letos bylo případů osm, z nich dva u dětí. "Souvislost s krizí na Ukrajině byla zaznamenána pouze jednou," dodal Boublík. Odborníci od začátku uprchlické krize upozorňují, že pohyb velkého množství osob, které pobývaly kvůli válce v nevhodných podmínkách, může vést k šíření virových nákaz včetně koronaviru nebo chřipky. Na Ukrajině je vyšší také výskyt tuberkulózy nebo HIV.

Podobné případy zánětů jater u dětí v zahraničí, na které upozornil i SZÚ, orgány ochrany veřejného zdraví v ČR nezaznamenaly. Již minulý týden o prvních informovali lékaři ve Velké Británii, další hlásí Španělsko, Dánsko, Irsko, Nizozemsko či americký stát Alabama. Některé případy, u nichž není zřejmá příčina, byly i velmi vážné. Několik dětí potřebovalo i transplantaci jater.