Znečištění řek léčivy je dle studie ohrožením zdraví po celém světě

Mezi nejvíce znečištěné patřily řeky v Pákistánu, Bolívii a Etiopii. Kvůli vypouštění odpadních vod, špatnému nakládání s odpadními vodami a výrobě léčiv dopadly nejhůře země s nízkými a středními příjmy. "To je nejvíce znepokojující, protože jsou tomu vystaveny nejzranitelnější skupiny obyvatel s nejmenším přístupem ke zdravotní péči," prohlásil výzkumník Mohamed Abdallah z Birminghamské univerzity. Nejlépe dopadly řeky na Islandu, v Norsku a v amazonském deštném pralese.

Vliv mnoha běžných farmaceutických sloučenin v řekách je zatím z velké části neznámý. Některé studie však již prokázaly, že rozpuštěná antikoncepce může ovlivnit vývoj a reprodukci ryb. Vědci se obávají, že například zvýšený výskyt antibiotik v řekách by mohl omezit jejich účinnost.

Autoři v rámci studie, která patří k nejrozsáhlejším výzkumům v celosvětovém měřítku, odebrali vzorky vody z více než 1000 testovacích míst v nejméně stovce zemí.

Více než třetina vzorků z 258 řek obsahovala takzvané aktivní farmaceutické látky v množství, které vědci považují za nebezpečné pro vodní organismy.

"Obvykle se stává, že když tyto chemické látky užijeme, mají na nás určité žádoucí účinky a pak naše tělo opustí," popsal vedoucí studie John Wilkinson. "Nyní víme, že ani nejmodernější účinné čistírny odpadních vod nejsou schopné tyto sloučeniny zcela odbourat dříve, než skončí v řekách nebo jezerech," dodal vědec.

Dvěma nejčastěji detekovanými léčivy byly karbamazepin, který se používá k léčbě epilepsie a nervových bolestí, a metformin používaný k léčbě cukrovky. Vědci v řekách zjistili také vysoké koncentrace kofeinu a nikotinu či léku proti bolesti paracetamolu. V Africe objevili velké množství látky artemisinin, která se používá v lécích proti malárii.

"Můžeme říci, že (vliv přítomnosti těchto léčiv v řekách) je pravděpodobně negativní, ale je třeba provést individuální testy u každého z nich a studií je poměrně málo," řekla Veronica Edmondsová-Brownová, vodní ekoložka z Univerzity v Hertfordshiru. "To se bude jen zhoršovat, protože stále častěji používáme farmaka k řešení jakýchkoli nemocí, ať už fyzických nebo duševních," dodala vědkyně.

Zpráva uvádí, že zvýšená přítomnost antibiotik v řekách by mohla vést k rozvoji rezistentních bakterií, což by mohlo poškodit účinnost léků a v konečném důsledku představovat "globální hrozbu pro životní prostředí a celosvětové zdraví".

Podle Wilkinsona je jedním z možných řešení správné užívání léků, tedy ztížení dostupnosti některých farmak, jako jsou antibiotika, a zpřísnění dávek.