Ztráty ruské armády na Ukrajině jsou asi největší od začátku invaze

Kyjev uvádí, že Rusové v posledním týdnu každý den přicházeli v průměru o 824 vojáků. Denní počet mrtvých a zraněných je více než čtyřnásobný proti hodnotám hlášeným loni v červnu a červenci. Vyšší ruské ztráty ukrajinská armáda hlásila pouze v prvních dnech invaze na přelomu loňského února a března.

"Nárůst ruských ztrát je pravděpodobně dán různými faktory včetně nedostatku vycvičeného personálu, koordinace a prostředků podél fronty," uvádí britské ministerstvo obrany. Uvedené problémy podle něj dokládá vývoj bojů v Doněcké oblasti, konkrétně o město Bachmut a také obec Vuhledar, kde Rusové podle dostupných záběrů v posledních dnech provedli neúspěšný útok.

Londýn dodává, že také Ukrajinci trpí "vysokou mírou oslabování", čímž jsou myšlena úmrtí a zranění vojáků. Ruští okupanti ani bránící se země své ztráty neoznamují a přesnější údaje z nezávislých zdrojů v tomto směru nejsou k dispozici.

Nejvýše postavený americký generál Mark Milley v listopadu uvedl, že Rusko přišlo o více než 100.000 lidí a že počet zraněných a mrtvých na ukrajinské straně je nejspíše podobný. Deník The New York Times (NYT) pak minulý týden s odvoláním na nejmenované západní činitele napsal, že ruské ztráty se blíží 200.000 vojáků.

Vedení ukrajinské armády aktuálně hlásí téměř 140.000 mrtvých a zraněných na druhé straně. Dnes ráno generální štáb uvedl, že Ukrajinci v sobotu vyřadili z boje dalších 900 bojovníků ruských sil.

Moskva na frontu kromě vojáků s výcvikem posílá i "nedostatečně vycvičené brance a bývalé vězně", napsal ve zmíněném článku NYT. I přes narůstající ztráty se Rusku v posledních měsících nedaří na bojišti dosahovat významnějších úspěchů, s výjimkou oblasti u měst Bachmut a Soledar. Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém nejnovějším příspěvku o vývoji konfliktu píše, že ruská armáda patrně dosud nebyla schopna mobilizované občany připravit na efektivní útočné operace.

Odborníci na dění v Rusku podle NYT odhadují, že ztráty na životech pravděpodobně pro ruského prezidenta Vladimira Putina nebudou důvodem ke změně kurzu. "Doma nemá žádnou politickou opozici a válku koncipoval jako střet podobný tomu, kterému země čelila za druhé světové války, kdy zahynulo více než osm milionů sovětských vojáků," napsal list.