Donald Trump se vrátil na scénu ve velkém stylu "baviče". Na společném zasedání Kongresu, jen šest týdnů po opětovném nastěhování do Bílého domu, představil svou vizi pro další čtyři roky – s nezaměnitelnou dávkou sebevědomí, kontroverzí a mocenských gest.
Prezident Donald Trump během projevu v Kongresu prohlásil, že „Amerika je zpět“, a obhajoval zavedení cel na klíčové obchodní partnery USA. Informuje ABC News.
Dotkl se také témat imigrace a dohody o nerostných surovinách s Ukrajinou, ale nešel do podrobností ohledně svého ekonomického plánu. Projev se neobešel bez protestů demokratických zákonodárců, z nichž někteří opustili sál během jeho vystoupení.
Demokratická senátorka Elissa Slotkinová ve své reakci ostře kritizovala Trumpův přístup k zahraniční politice a ekonomice. Podle ní by se Ronald Reagan „musel obracet v hrobě“, kdyby viděl Trumpovo jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Slotkinová také upozornila na masové propouštění federálních zaměstnanců a rostoucí vliv technologických magnátů, včetně Elona Muska, na americkou vládu.
Donald Trump v projevu v Kongresu, jak informuje agentura AP, ostře útočil na demokraty, vyzdvihoval své úspěchy a stavěl se do role nekompromisního lídra. Místo tradiční výzvy k jednotě se zaměřil na kritiku Joea Bidena, kterého označil za nejhoršího prezidenta v historii, a na útoky proti liberálním tématům jako afirmativní akce či transgenderová práva.
Zazněla také zmínka o Ukrajině – Trump citoval dopis od Volodymyra Zelenského, v němž ukrajinský prezident údajně vyjádřil ochotu jednat o míru. Trump přitom v posledních dnech omezil americkou podporu Kyjevu a na Zelenského tlačil.
Projev měl i ekonomický rozměr – Trump obvinil Bidena z růstu cen vajec a hájil nová cla na Kanadu a Mexiko, navzdory obavám z ekonomických dopadů. Vyzdvihl rovněž Elona Muska jako klíčovou postavu při reorganizaci federální vlády.
Trump se prezentoval jako lídr, který je ochoten dělat tvrdá rozhodnutí, a svým stylem připomněl spíše předvolební kampaň než státnický projev.
Trump svůj projev zakončil bojovnými slovy a výzvou k pokračování svého politického kurzu. „Boj, boj, boj,“ burcoval své příznivce a slíbil Američanům „zlatý věk“, který teprve začíná. Jeho vystoupení ukázalo ostré rozdělení americké politické scény, kdy demokraté varovali před důsledky jeho politiky, zatímco republikáni a Trumpovi stoupenci oslavovali jeho návrat k moci.
Donald Trump ve svém projevu, jak informovala CNN, znovu uvedl nepřesné tvrzení, že USA utratily 350 miliard dolarů na podporu Ukrajiny, zatímco Evropa přispěla jen 100 miliardami. Podle dat Kielského institutu je však skutečnost jiná – Evropa celkově poskytla asi 263 miliard dolarů, zatímco USA zhruba 126 miliard. I v samotné vojenské pomoci se rozdíl výrazně liší od Trumpova popisu: USA přidělily 68 miliard dolarů, Evropa 66 miliard.
Podle amerického vládního inspektora bylo do prosince 2024 na ukrajinskou reakci vyčleněno téměř 183 miliard dolarů, přičemž jen 83 miliard bylo skutečně vyplaceno. Trumpův údaj 350 miliard tak nemá žádný jasný základ.
Donald Trump ve svém projevu ke Kongresu tvrdil, že pařížská klimatická dohoda stojí USA „biliony dolarů, které ostatní země neplatí“. Toto tvrzení však není přesné, uvedla CNN.
Bidenova administrativa se zavázala přispívat 11,4 miliardy dolarů ročně na mezinárodní financování klimatu, ale kvůli nižším alokacím v Kongresu dosáhly skutečné příspěvky do roku 2022 jen 5,8 miliardy dolarů. USA nikdy neplatily biliony dolarů.
Opožděné závazky nejsou jen problémem USA – i další státy se potýkaly s plněním cíle 100 miliard dolarů na klimatické financování, který byl na poslední klimatické konferenci OSN zvýšen na 300 miliard dolarů ročně do roku 2035.
V Moskvě začala velká vojenská přehlídka u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Nechybí na ni ruský prezident Vladimir Putin, dorazila i řada zahraničních politiků, včetně slovenského premiéra Vladimira Putina.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.
Jedny z nejtěžších chvil ve svém životě prožívá osmatřicetilá Veronika Arichteva. Přišla totiž o milovaného tatínka Pavla Nového, respektovaného producenta. A jak prozradila, již proběhlo poslední rozloučení.