Hrozí zdražení benzínu a nafty? Asadův konec, Češi v obavách

Konec více než půlstoletí trvající vlády Asadů v Sýrii však rozbíjí takzvanou šíitskou osu. Tedy neformální alianci Íránu, iráckých a syrských milic a Hizballáhu. Teherán s Asadovým svržením definitivně ztrácí pozemní přístup do Libanonu, takže se zhorší jeho zásobování tamního Hizballáhu. Taková situace dále posiluje Izrael.

Tel-Avivu se v reakci na loňský útok Hamásu, vedle Hizballáhu dalšího teroristického uskupení podporovaného Íránem, daří oslabovat pozici obou klíčových pro-íránských sil na Blízkém východě. Konec Asadova režimu je tudíž Íránu další ránou v řadě. Za zhruba jen 14 měsíců zcela ztroskotala snaha Teheránu utvořit kolem Izraele „ohnivý prstenec“, jenž by měl potenciál Židovský stát fatálně ohrozit.

Je pravděpodobné, že jak Izrael, tak Spojené státy se budou snažit nynější oslabení Íránu dále využít a dále jej „podusit“. K tomu by je mohlo vést i to, že konec Asadova režimu znamená oslabení nejen Teheránu, ale také ruských vojenských sil v regionu, které rovněž Damašek podporovaly. Lze tedy čekat, že Spojené státy nyní stupňují své sankce na Írán, zejména poté, co Bílý dům v lednu převezme Donald Trump.

Za vlády dosluhující administrativy Joea Bidena se Teheránu podařilo navýšit produkci ropy o zhruba půldruhého milionu barelů denně. Z toho o 700 milionů barelů denně jen v uplynulých měsících (viz graf Forbesu níže). Tyto barely pomáhají držet světovou cenu ropy níže. Jestliže ovšem Trumpova administrativa, posilněná rozbitím zmíněné šíitské osy, nastolí vůči Teheránu mnohem tvrdší postoj, vývoz íránské ropy na světový trh se zásadně ztenčí, což vytvoří tlak na růst její ceny. Jestliže tento tlak nebude kompenzován zásadním protitlakem, například navýšením těžby v podání kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, lze čekat zmíněný růst cen ropy, až o deset dolarů na barel, a nakonec tedy i pohonných hmot v Česku.

V delším časovém horizontu pak může ovšem dojít naopak k redukci cen ropy, a to dokonce znatelně pod nynější úroveň. Tlak Spojených států na Írán a oslabení ruských pozic na Blízkém východě totiž dále oslabí íránský teokratický režim. Takže v důsledku i jím podporované teroristy uskupení Hizballáh a Hamás či jemenské povstalce Húsíje, za nimiž rovněž Teherán stojí. Zásadní oslabení pozice Íránu a jeho spojenců v celém blízkovýchodním regionu by situaci v této geopoliticky výbušné oblasti zklidnilo, což by snížilo stávající rizikovou přirážku v ceně ropy. Takže i přes tvrdší sankce USA vůči Íránu by světová ceny ropy klesala.