Bojují proti změnám počasí a končí ve vězení. Jak se v roce 2024 stalo fenoménem potírání aktivismu?

Od Spojených států po Ugandu čelí tisíce klimatických aktivistů neadekvátním obviněním a tvrdým trestům za své pokusy upozornit na klimatickou krizi a naléhat na vlády a korporace, aby přijaly opatření k jejímu řešení.

Případ Johna Marka Rozendaala a Aleca Connona, kteří byli v New Yorku zatčeni při mírumilovném protestu, poukazuje na zneužívání právního systému k umlčení hlasů nesouhlasících s činností velkých korporací.

Rozendaal hrál na cello před sídlem Citibank, zatímco Connon držel deštník. Přesto byli oba obviněni z porušení podmínky soudního příkazu a čelí trestu až sedmi let vězení. Tento případ je jedním z mnoha, které ukazují, jak se autority snaží kriminalizovat mírumilovné protesty.

Zvláštní zpravodajka OSN pro lidskoprávní obránce Mary Lawlor upozorňuje na systematické zneužívání represivních opatření proti klimatickým aktivistům. Ve veřejném dopise adresovaném americké vládě společně s dalšími experty vyzvala k zajištění práv na mírumilovné protesty a k ukončení zastrašování a trestání obránců lidských práv. Odpovědi se však nedočkala.

Kriminalizace klimatického aktivismu není problémem pouze Spojených států. V Ugandě bylo 15 studentů uvězněno za pokus předat petici parlamentu proti ropovodu východní Afriky. V Británii bylo pět aktivistů hnutí Just Stop Oil odsouzeno k rekordním trestům za plánování blokády dálnice M25. Británie dokonce vede světový žebříček v počtu zatčení environmentálních protestujících, a to téměř třikrát více než celosvětový průměr.

V USA čelí Greenpeace žalobě společnosti Energy Transfer Partners, která požaduje 300 milionů dolarů odškodného za protesty proti ropovodu Dakota Access. Tento případ, jehož proces začne příští rok v Severní Dakotě, by mohl vytvořit nebezpečný precedent, který by ovlivnil organizování dalších protestů. Mezitím v Atlantě bylo 61 aktivistů obviněno z organizovaného zločinu za protesty proti výstavbě policejního výcvikového centra.

Represivní opatření vůči aktivistům jsou zjevně součástí širší strategie fosilního průmyslu, jak potlačit disent a pokračovat ve spalování fosilních paliv. Tato taktika je podpořena spoluprací mezi korporacemi, zákonodárci a bezpečnostními složkami, které stále častěji využívají právní systém k umlčení kritiků.

S nástupem administrativy Donalda Trumpa, která zahrnuje řadu popíračů klimatické změny, se dá očekávat ještě větší eskalace konfliktů mezi klimatickými aktivisty a vládami. Trump již slíbil, že potlačí protesty a posílí těžbu fosilních paliv. Tento vývoj přináší obavy, že namísto řešení klimatické krize budou státy dále podporovat zájmy fosilního průmyslu na úkor práv jednotlivců a ochrany planety.