Rok 2024 se zapíše do historie jako rok rekordních klimatických extrémů, přičemž data ukazují, jak rychle globální oteplování mění náš svět. Stále rostoucí teploty, extrémní počasí, zvyšování hladiny moří a pokračující emise skleníkových plynů podtrhují naléhavou potřebu globální akce. Uvedl to server The Guardian.
Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.
Analýza projektu Climate Action Tracker ukazuje, že pokud budou pokračovat současné politiky, může do roku 2100 dojít k nárůstu globální teploty až o 2,7 °C. Uvedl to server The Guardian.
Spolupracovníci zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa připravují exekutivní příkazy, které mají vést k odstoupení Spojených států amerických od Pařížské klimatické dohody. Informoval o tom americký deník New York Times. Děje se tak krátce před začátkem klimatické konference COP29, kterou od pondělí bude hostit ázerbajdžánské Baku.
Evropa jako nejrychleji se oteplující kontinent je vystavena rostoucím teplotám a úmrtím v důsledku veder, za což mohou i města. Vyplývá to ze zprávy "Urban Insight" architektonické společnosti Sweco, na kterou v pondělí upozornil deník The Brussels Times.
Řada zemí světa se postupně vzdá uhelných elektráren. K alianci Powering Past Coal se na klimatické konferenci COP28 připojily například USA nebo Česká republika. Uvedl to server The Guardian s tím, že jde o "obrovskou novinu".
Do Evropy dorazila další vlna veder, která zasáhne řadu zemí včetně Česka. Minimálně do pátku nás tak čekají tropická vedra, která mohou být v některých částech republiky úmorná. Vyplývá to z rozšířené výstrahy meteorologů.
Několik zemí odmítá, aby se oficiální zpráva z klimatické konference COP27 zmiňovala o cíli udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Podle agentury Reuters to řekl John Kerry, zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn. Nezmínil, o které státy jde.
Chudší země v rozvojovém světě potřebují do roku 2030 každoročně investice ve výši kolem dvou trilionů dolarů (48,5 bilionu korun), aby dokázaly efektivně snižovat emise skleníkových plynů a vyrovnat se s důsledky klimatických změn. K těmto číslům došli ekonomové ve své zprávě vypracované pro klimatický summit OSN, napsal list The Guardian.
Lidstvo má na výběr - spolupracovat při řešení dopadů globálního oteplování, nebo zahynout. V úvodním projevu k účastníkům klimatické konference v egyptském Šarm aš-Šajchu to dnes řekl generální tajemník OSN António Guterres. Státníci se ve svých projevech věnovali nejčastěji přechodu ekonomik k čistějším zdrojům energie a ohlašovali závazky svých zemí k ochraně klimatu.
Britský král Karel III. dnes na recepci v Buckinghamském paláci přijal stovky zástupců politiky, byznysu a dalších veřejně známých osobností před zahájením 27. světové klimatické konference (COP27) v Egyptě. Třiasedmdesátiletý panovník chtěl být informován o praktických opatřeních k zastavení globálního oteplování, uvedla agentura DPA. Na summit v přímořském letovisku Šarm aš-Šajch totiž osobně nepojede.
Britský premiér Rishi Sunak dnes potvrdil účast na summitu OSN o změnách klimatu COP27, který se v Egyptě koná od 6. do 18. listopadu, uvedla agentura Reuters. Premiér to dnes oznámil navzdory předchozím zprávám Downing Street, že má naléhavější závazky týkající se podzimního státního rozpočtu.
Devět z deseti Evropanů si myslí, že vláda jejich země nedělá dost pro ochranu klimatu, a žádají přísnější opatření. Zjistil to dnes zveřejněný průzkum Evropské investiční banky (EIB) a francouzské výzkumné organizace Nadace Jeana Jaurèse. O něco lépe hodnotí kroky svých vlád lidé v Číně, ve Spojených státech i v Česku, za dostatečné je ale považuje jen zhruba čtvrtina z nich.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po dnešní schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň.
Důsledky ruského vpádu na Ukrajinu můžou být požehnáním v boji proti klimatickým změnám, protože země donutí k úsporám energií a investicím do obnovitelných zdrojů. Řekl to dnes šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas, napsala agentura DPA.
Britský král Karel III. na přání premiérky Liz Trussové zrušil cestu do egyptského Šarm aš-Šajchu, kde se od 6. do 18. listopadu koná klimatická konference COP27. Karel III., proslulý svým zájmem o klimatické otázky, chtěl na mezinárodním sjezdu pronést projev. Své plány ale změnil po soukromé audienci Trussové, napsal list The Times. Neúčast britského panovníka na klimatické konferenci potvrdil i Buckinghamský palác, uvedla BBC.
Dopady změny klimatu podle Roberta Stojanova z Provozně ekonomické fakulty Mendelovy univerzity zvyšují pravděpodobnost migrace do měst, týká se to především těch v rozvojových zemích. Rozvojové programy by se proto podle něj měly zaměřit právě na města, a to jako na útočiště pro klimatické migranty.
Přední zemědělské a potravinářské firmy by mohly do roku 2030 ztratit až čtvrtinu hodnoty, pokud se nepřizpůsobí novým vládním požadavkům a chování spotřebitelů v souvislosti se změnami klimatu. Vyplývá to ze studie vydané v rámci kampaně Race to Zero, kterou zaštiťuje OSN. Na dílčí výsledky výzkumu dnes ještě před zveřejněním upozornila agentura Reuters.
Americký prezident Joe Biden dnes plánuje oznámit nová federální opatření zaměřená na klimatickou krizi, ale stav klimatické nouze nevyhlásí. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Karin Jeanová-Pierrová.
Americký prezident Joe Biden plánuje pro celé Spojené státy vyhlásit stav klimatické nouze, uvádí dnes s odvoláním na trojici informovaných zdrojů deník The Washington Post (WP). Oznámení by podle něj mohlo přijít už tento týden. Krok by mohl zlepšit pozici Bidenovy administrativy v dosud nepříliš úspěšné snaze omezovat uhlíkové emise USA a podporovat čistější zdroje energie.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes vyzvala mezinárodní společenství, aby nezpomalovalo boj proti klimatickým změnám kvůli jiným krizím, jako je nyní krize energetická. V této souvislosti také připomněla současnou vlnu veder a sucha, s níž se potýká část Evropy.
Britský princ Harry dnes v newyorském sídle OSN prohlásil, že "náš svět je opět v plamenech". Harry promluvil při zasedání věnovaném dnešnímu Mezinárodnímu dni Nelsona Mandely, který je připomínkou narozenin jihoafrického bojovníka proti apartheidu a prvního černošského prezidenta Jihoafrické republiky.