Svět vstupuje do období, které zcela mění dosavadní příběh o klimatických změnách. Příštích deset let bude zásadním milníkem, jenž určí, jaký osud planetu čeká. Téměř desetiletí se vědci, politici a environmentální aktivisté sjednocovali kolem jediné výzvy: „Udržme oteplování pod 1,5 °C.“ Tento cíl, zakotvený v Pařížské dohodě z roku 2015, měl zabránit tomu, aby globální oteplení přesáhlo 1,5 °C oproti předindustriální době.
Rok 2024, který je na cestě stát se nejteplejším rokem v historii měření, však ukazuje, že tato ambice se zřejmě rozplývá, uvedl server Washington Post. Svět se posouvá do nové éry, kde sice čisté energie zažívají bezprecedentní růst, ale tento růst stále nestačí na to, aby zastavil globální oteplování.
Emise skleníkových plynů, které by měly být sníženy na nulu, aby se zabránilo dalšímu zvyšování teploty, se místo toho ustálily na historicky vysokých hodnotách. Tento stagnující stav je způsoben především rostoucí globální poptávkou po energii a politickým odporem vůči ukončení těžby a využívání fosilních paliv, jako jsou ropa a zemní plyn.
Podle nejnovějších odhadů překročí průměrná teplota planety hranici 1,5 °C již letos. Formálně je tato hranice považována za překročenou až tehdy, když se teploty udrží nad tímto limitem po několik let v řadě. Přesto většina odborníků věří, že tento bod zlomu planeta dosáhne během příští dekády.
Tento posun přichází v době, kdy se současně zpomaluje globální úsilí o omezování emisí. Spojené státy, vedené prezidentem Donaldem Trumpem, se připravují na vystoupení z Pařížské dohody a na zrušení celé řady environmentálních předpisů. Na nedávném klimatickém summitu v Baku se vyjednavači dokonce rozhodli neobnovit svůj závazek postupně omezovat fosilní paliva, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování.
Přesto se v energetickém sektoru odehrávají změny, které už nelze snadno zastavit. Solární a větrná energie se díky technologickému pokroku a klesajícím nákladům staly tak dostupnými, že je často ekonomicky výhodnější stavět nové obnovitelné zdroje než uhelné nebo plynové elektrárny. Ceny solárních panelů a baterií klesly o neuvěřitelných 90 % za posledních deset let, což pomohlo zvýšit popularitu elektromobilů po celém světě.
Tato situace však vytváří paradox: svět se sice vzdaluje od nejhorších scénářů klimatické krize, ale ne dost rychle, aby se vyhnul některým z jejích nebezpečných dopadů. Podle mnoha odborníků bude budoucnost planety záviset na ekonomice čisté energie a na tom, jak rozvojové země dokážou uspokojit rostoucí poptávku po elektřině, aniž by zároveň dramaticky zvýšily své emise.
Podle Mezinárodní energetické agentury by mohly globální emise skleníkových plynů dosáhnout svého vrcholu již příští rok. To je pozitivní zpráva, ale nestačí to. Aby se podařilo dosáhnout cíle 1,5 °C, musel by svět snížit své emise na polovinu do roku 2035. To však není reálné při současném tempu změn. Současné politiky jednotlivých států podle OSN vedou k oteplení o 2,6 až 3,1 °C do konce století.
Přesto tento vývoj představuje určitý pokrok ve srovnání s očekáváním při přijetí Pařížské dohody. Tehdy vědci předpokládali oteplení až o 4 °C, což by vedlo k nevratným katastrofám, jako je například úplný kolaps antarktického ledovce nebo zhroucení hlavních oceánských proudů. I oteplení o 2,6 °C však může způsobit „nebezpečné a rozsáhlé narušení,“ varuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC).
Mezi největší hrozby patří nevratné tání grónského ledovce, které by ohrozilo pobřežní města jako New York nebo Šanghaj, a extrémní horka a vlhkost, jež by mohla učinit velké části světa neobyvatelnými. Kromě toho hrozí masový úhyn korálových útesů, prudké zvyšování hladiny moří a dlouhotrvající vlny veder, které mohou přijít během několika desetiletí.
Pro zmírnění těchto dopadů bude nutné investovat obrovské částky do adaptačních opatření. Podle OSN budou chudé země potřebovat až 387 miliard dolarů ročně na zvládání klimatických katastrof, zatímco bohaté země budou muset investovat stovky miliard dolarů do ochranných opatření, jako jsou hráze a infrastruktura proti povodním.
Dalším problémem je rostoucí poptávka po energii. Podle Mezinárodní energetické agentury se každoročně zvyšuje o ekvivalent spotřeby elektřiny celého Japonska. Tento růst je způsoben nárůstem počtu elektromobilů, výstavbou datových center s umělou inteligencí a rostoucí potřebou klimatizace v rozvojových zemích.
I když tedy čisté energie přibývá, spotřeba fosilních paliv neklesá. Pokud státy nezačnou uzavírat uhelné a plynové elektrárny a nepřestanou těžit ropu, emise nezačnou klesat. Vývoj v rozvojových zemích, zejména v jihovýchodní Asii, Latinské Americe a Africe, bude klíčový. Pokud tyto země rozšíří svůj energetický sektor podobně jako bohaté státy, tedy za využití fosilních paliv, cíle Pařížské dohody budou nenávratně ztraceny.
Současný stav lze popsat jako povrchní dekarbonizaci. Opravdové zastavení oteplování, tzv. hluboká dekarbonizace, vyžaduje zásadní transformaci energetiky a ekonomiky. Vstupujeme do období, kdy rychlost a rozsah změn rozhodnou o budoucnosti planety.
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.
Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).