Potvrzeno: Počasí bylo v roce 2024 nejteplejší v historii. Podle vědců nás ale čeká něco horšího

Podle údajů evropské monitorovací agentury Copernicus byla globální průměrná teplota o 1,6 stupně vyšší ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí, kdy lidstvo začalo masivně využívat fosilní paliva. Tento milník vyvolává vážné obavy vědců, protože dlouhodobé překročení této hranice by mohlo znamenat nevratné změny pro lidskou společnost a přírodní ekosystémy.

Zatímco jednorázové překročení této hodnoty vědci vnímají jako varovný signál, nikoliv jako definitivní bod zlomu, rok 2024 ukazuje, jak blízko k tomuto nebezpečí lidstvo již je. Podle Joeriho Rogelje, profesora klimatických studií na Imperial College v Londýně, tento rekord svědčí o tom, že se rychle blížíme k mezní situaci, kterou bude obtížné zvládnout. Data z analýzy Copernicus navíc ukazují, že uplynulý rok byl jen dalším z celé série extrémně teplých let – všech deset nejteplejších let v historii se odehrálo v posledním desetiletí.

Za těmito čísly se skrývají devastující důsledky. Každý zlomek stupně navíc znamená větší riziko pro lidi i ekosystémy, jak zdůraznil Rogelj. Extrémní počasí, které se v roce 2024 projevilo po celém světě, odhaluje, jak zničující již současné oteplování je. Spojené státy zažily dvě po sobě jdoucí ničivé hurikány, podpořené mimořádně teplými oceány, které si vyžádaly stovky obětí. Španělsko čelilo katastrofálním záplavám, které připravily o život více než 200 lidí. Amazonské řeky se propadly na rekordně nízké hladiny během nejhoršího sucha v historii regionu a Filipíny zažily mimořádně intenzivní tajfunovou sezónu, během níž udeřilo šest bouří během pouhých třiceti dnů.

Klimatická krize hrála klíčovou roli ve všech těchto extrémech, jak ukazují vědecké analýzy. Přestože hlavním faktorem rekordního tepla zůstává klimatická změna způsobená člověkem, rok 2024 byl také ovlivněn dalšími fenomény. Patří mezi ně jev El Niño, který má přirozený oteplující efekt, a regulace snižující znečištění z lodní dopravy, což sice prospívá lidskému zdraví, ale zároveň snižuje množství částic odrážejících sluneční záření zpět do vesmíru. Další vliv mohla mít erupce podmořské sopky v roce 2022, která uvolnila obrovské množství vodní páry – silného skleníkového plynu – do atmosféry.

Podle vědců je nepravděpodobné, že by rok 2025 překonal rekord roku 2024, zejména vzhledem k příchodu jevu La Niña, který má na globální klima ochlazující vliv. To však neznamená, že klimatická krize polevuje. Jak upozornil Paulo Ceppi, klimatolog z Imperial College, krátkodobé ochlazení nemění dlouhodobý trend oteplování, který je jasně vzestupný.

Budoucí dekády pravděpodobně přinesou ještě vyšší teploty, pokud lidstvo nezmění své chování. „Svět nepotřebuje zázračné řešení,“ zdůraznila klimatoložka Friederike Otto. „Přesně víme, co je třeba udělat – přejít od fosilních paliv k udržitelným zdrojům energie.“ Tento krok je nejen nezbytný pro ochranu planety, ale i pro zabezpečení budoucnosti lidské civilizace.