Počasí v Evropě se mění nejrychleji na světě. Vědci popsali proč

Přes 70 procent Evropanů v současnosti žije ve městech. Očekává se, že do roku 2050 toto číslo stoupne na 84 procent. Teploty na kontinentu rostou dvakrát rychleji než celosvětový průměr. V Bruselu se situace považuje za kritickou, upřesnil The Brussels Times.

Společnost Sweco prozkoumala plány 24 evropských měst v oblasti regulace tepla a zjistila "významné nedostatky" v jejich klimatických plánech.

"Extrémní oteplení představuje značné riziko pro veřejné zdraví, energetickou infrastrukturu a ekonomickou produktivitu v městských oblastech," zdůrazňuje se ve zprávě, podle níž počet úmrtí souvisejících s horkem za posledních 20 let vzrostl asi o 30 procent.

Takzvaný efekt městského „tepelného ostrova“ přispívá k rychlejšímu celkovému nárůstu teplot v Evropě. V Bruselu jsou teploty až o osm stupňů Celsia vyšší než v okolních venkovských oblastech. Očekává se, že počet dní se "středním tepelným stresem" (od 26 °C do 32 °C) ve městě mezi lety 2020 a 2100 vzroste o 150 procent, čili každý rok přibude devět dalších dní veder.

V severoevropských městech jako Kodaň, Stockholm a Oslo se podle zprávy nárůst vln veder mezi lety 2020 a 2100 odhaduje nejméně o 140 procent.

Zpráva upozornila i na výrazné prodloužení trvání vln veder, které představují ohrožení veřejného zdraví, infrastruktury a zdrojů. Počet dní s horkem v Bruselu, kterých bylo v roce 2020 osmnáct, by se do roku 2100 více než zdvojnásobil - na 40.

Brusel ve svém klimatickém plánu představil řešení založená na zvelebování přírodních podmínek, například rozšiřování zelených ploch.

"Klimatické plány evropských měst se musí více zaměřit na ochranu zranitelných skupin zlepšením klimatizace v předškolních zařízeních, centrech asistovaného bydlení a pečovatelských domech," uvedla Séverine Hermandová, expertka na plánování odolnosti vůči klimatu ve společnosti Sweco.

EU na období 2021–2027 vyčlenila rozpočet ve výši 680 miliard eur na opatření související s klimatickými změnami.

Sweco je jednou z předních evropských architektonických a inženýrských poradenských společností se sídlem ve 14 zemích (Švédsko, Norsko, Finsko, Dánsko, Estonsko, Litva, Bulharsko, Česko, Německo, Belgie, Nizozemsko, Británie, Irsko a Polsko), která každoročně realizuje projekty v 70 zemích po celém světě.

Evropský region se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) otepluje nejrychleji ze všech šesti světových regionů, přičemž teploty zde rostou přibližně dvakrát rychleji než globální průměr. Mezi lety 2000 a 2019 zde v důsledku veder každoročně zemřelo průměrně 176.040 lidí, uvedl Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu.

Tři nejteplejší zaznamenané roky v evropském regionu WHO se vyskytly od roku 2020 a od roku 2007 bylo zaznamenáno deset nejteplejších let.

Generální tajemník OSN António Guterres minulý týden varoval před epidemií extrémních veder a zdůraznil nutnost přijmout opatření ke zmírnění dopadů těchto teplotních extrémů, které jsou důsledkem změny klimatu.

Guterres upozornil na narůstající počet extrémních veder, která ovlivňují miliardy lidí po celém světě. Uvedl, že kvůli změně klimatu se tato teplotní extrémy zhoršují, a proto je nezbytné přijmout opatření ke zmírnění jejich dopadů.

Na některých místech světa již klimatická krize způsobuje extrémní nárůst teplot. V letech 2000 až 2019 došlo celosvětově každoročně k přibližně 489.000 úmrtím v důsledku veder, přičemž evropský region tvořil 36 procent z tohoto počtu. Za posledních 20 let vzrostla úmrtnost kvůli vedrům o 30 procent, přičemž nárůst byl zaznamenán téměř ve všech sledovaných zemích regionu, uvedl Kluge.

Vedra jsou hlavní příčinou úmrtí souvisejících s klimatem v evropském regionu. Teplotní extrémy zhoršují chronická onemocnění, jako jsou kardiovaskulární, respirační a cévní mozkové choroby, stejně jako onemocnění spojená s cukrovkou. Negativně ovlivňují také duševní zdraví, a jsou zvláště nebezpečná pro starší lidi a těhotné ženy.

Kluge zdůrazňuje, že nepříznivým zdravotním účinkům horka lze z velké části předcházet správnými postupy v oblasti veřejného zdraví. Dobrá příprava na horké podmínky může zachránit mnoho životů nyní i v budoucnu.

Akční plány pro horka jsou klíčovým adaptačním nástrojem, který činí komunity odolnějšími vůči vlnám veder. V evropském regionu WHO má takové plány zavedených 20 zemí, což však nestačí k ochraně všech komunit.

WHO prostřednictvím Evropského centra pro životní prostředí v Bonnu připravuje druhé vydání pokynů k akčním plánům, které pomohou zemím vytvořit vlastní plány.

Guterres vyzval země G20, aby podnikly kroky proti "neuváženému spalování naší planety" a "závislosti" na fosilních palivech.

Extrémní vedra vedou k teplotám přesahujícím 50 stupňů Celsia, přičemž 21., 22. a 23. červenec byly tři nejteplejší dny zaznamenané v historii. I když byl rok 2023 nejteplejším v historii, teploty nad 40 °C jsou čím dál běžnější.

Za poslední rok bylo 50°C překročeno na nejméně deseti místech, včetně Údolí smrti v USA, Agadiru v Maroku, a také v Číně a Indii. Intenzivní vedra způsobila v letech 2000 až 2019 přibližně 489.000 úmrtí ročně, zatímco cyklony způsobily 16.000 úmrtí ročně.

OSN odhaduje, že ekonomické ztráty způsobené nadměrným teplem na pracovištích dosáhnou v roce 2030 2,4 bilionu dolarů.

Podle zprávy Mezinárodní organizace práce (ILO) bylo v roce 2020 vystaveno nadměrnému teplu více než 70 procent zaměstnanců, což je nárůst o 8,8 procenta oproti roku 2000.

Guterres zdůraznil, že zachraňovat životy a snižovat dopad tepla lze také prostřednictvím ochrany zranitelných skupin obyvatelstva, jako jsou malé děti, starší lidé a chudší obyvatelé.

Doporučil, aby systémy včasného varování zahrnovaly také extrémní vedra a informovaly veřejnost o příchodu vlny veder a preventivních opatřeních, která je třeba přijmout.

Na to, že Evropa je nejrychleji oteplujícím se kontinentem na světě, jejíž teploty stoupají zhruba dvakrát rychleji než je světový průměr, upozornily už dříve služba Evropské unie pro monitorování změny klimatu spadající pod program Copernicus (C3S) a Světová meteorologická organizace (WMO).

Meteorologické agentury ve společné zprávě o stavu klimatu napsaly, že Evropa má v současnosti příležitost vytvořit cílené strategie k urychlení přechodu na čistou energii v důsledku klimatických změn.

Kontinent loni vygeneroval 43 procent elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Šlo o nárůst o sedm procentních bodů ve srovnání s rokem 2022. Již druhý rok v řadě se tak vytvořilo více energie v Evropě z obnovitelných zdrojů než z fosilních paliv.

Průměrné teploty za posledních pět let v Evropě dosahují o 2,3 stupně Celsia v porovnání s předindustriálními úrovněmi. Světový průměr je podle Copernicusu a WMO nižší o 1,3 stupně Celsia, a sice pod úrovní cílů Pařížské dohody z roku 2015, které se týkají omezení globálního oteplování na 1,5 stupně Celsia.

Elisabeth Hamdouchová ze služby Copernicus upozornila, že Evropa zaznamenala další rok v řadě, v níž docházelo ke zvyšování teplot a zintenzivňování klimatických extrémů včetně vln veder či úbytku ledovců.

Letošní zpráva se soustředila na vliv vysokých teplot na zdraví lidí, přičemž poznamenala, že úmrtí související s horkem stouply napříč celou Evropou - v loňském roce přišlo o život více než 150 lidí přímo v souvislosti s bouřemi, povodněmi a lesními požáry. Ekonomické škody způsobené počasím a klimatem v roce 2023 se odhadují na více než 13,4 miliardy eur.