Počasí se otepluje rychleji, než se čekalo. Lidstvo v boji s klimatickými změnami selhalo

Světoví lídři se zavázali, že se pokusí zastavit oteplování planety na maximálně 1,5 °C, což je hranice, kterou odborníci považují za klíčovou pro zmírnění nejhorších dopadů změny klimatu. Současné politiky však na tuto hranici nedosáhnou.

Od roku 2021, kdy se konal klimatický summit Cop26 v Glasgow, se očekávaná úroveň oteplování na konci století výrazně nezměnila. Podle Climate Action Tracker je pokrok v boji proti oteplování minimální. V nejoptimističtějším scénáři by teplota mohla vzrůst o 1,9 °C, zatímco při současných vládních závazcích a cílech se očekává nárůst o 2,1 °C.

Růst globální teploty, ač malý, má zásadní dopad na zdraví lidí i ekosystémy. Studie zveřejněná minulý měsíc zjistila, že polovina z 68 000 úmrtí na extrémní vedra v Evropě v roce 2022 byla důsledkem současného nárůstu teplot o 1,3 °C. V očekávaných vyšších teplotách konce století bude riziko nevratných a katastrofických extrémů nadále růst.

Tato zjištění byla publikována v době, kdy se klimatologové a představitelé států schází na summitu Cop29 v Ázerbájdžánu, aby diskutovali o emisích skleníkových plynů a o financování potřebném k jejich řešení. I přes rychlý rozvoj technologií, které by mohly nahradit uhlí, ropu a plyn, zůstává pokrok v celkovém snížení emisí neuspokojivý.

Podle zprávy dosáhly dotace na fosilní paliva rekordních hodnot, přičemž mezi roky 2021 a 2022 se čtyřnásobně zvýšily. Profesor Niklas Höhne z NewClimate Institute v Německu vysvětluje, že není paradoxem, že navzdory rozvoji obnovitelných zdrojů rostou emise. „V posledních letech vyhrála fosilní paliva nad obnovitelnými zdroji, což vedlo k růstu emisí,“ uvedl.

Výzkumníci varují, že mediánová předpověď oteplení o 2,7 °C do roku 2100 má takovou šíři odchylek, že by teplota mohla být výrazně vyšší. Sofia Gonzales-Zuñiga z Climate Analytics varovala, že existuje 33% šance, že oteplení dosáhne 3 °C nebo více, a 10% šance na nárůst až o 3,6 °C, což by mělo „absolutně katastrofální“ důsledky.

Frustraci z pomalého pokroku vyjádřila na summitu řada světových lídrů. Albánský premiér Edi Rama se ptal svých kolegů: „Co to pro budoucnost světa znamená, pokud největší znečišťovatelé budou pokračovat ve svém dosavadním jednání?“

Jiní však poukázali na pokrok, který se za poslední desetiletí podařilo dosáhnout. Belgický premiér Alexander De Croo řekl: „Jednání jako toto jsou často vnímána jako pouhé diskuse, ale pokud srovnáte klimatickou politiku nyní a před deseti lety, jsme v úplně jiném světě."