Proč se počasí otepluje tak rychle? Experti našli hlavní příčiny

Hlavními faktory byly emise skleníkových plynů z fosilních paliv a klimatický jev El Niño. Tyto faktory však nestačily k vysvětlení tak rychlého oteplování, uvedl server CNN.

Nová studie publikovaná v časopise Science odhalila, že klíčovým chybějícím článkem jsou oblaka. Přesněji řečeno, jde o úbytek nízko položených oblaků nad oceány, což podle vědců zásadně přispělo k rychlému oteplování planety.

Nižší počet těchto jasných nízkých oblaků znamená, že Země „ztemněla“, což umožňuje pohlcovat více slunečního záření. Tento jev, známý jako albedo, popisuje schopnost povrchů odrážet sluneční energii zpět do vesmíru. Vědci zjistili, že albedo Země klesá již od 70. let 20. století, což je částečně důsledkem tání světlých ploch, jako je sníh a mořský led. Tyto plochy odhalují tmavší zemský povrch a vodní plochy, které absorbují více sluneční energie, což dále ohřívá planetu.

Nízko položené oblaky tento efekt posilují tím, že odrážejí sluneční světlo. Analýza satelitních dat NASA, meteorologických záznamů a klimatických modelů ukázala, že pokles nízké oblačnosti způsobil rekordně nízké albedo planety v loňském roce, přičemž zvláště výrazný pokles byl zaznamenán v oblasti severního Atlantiku. Tento jev je součástí desetiletého trendu úbytku nízké oblačnosti.

Příčina tohoto poklesu však zůstává nejasná. „Je to extrémně složité a obtížně rozplétatelné,“ uvedl jeden z autorů studie Helge Goessling, klimatický fyzik z německého Alfred Wegener Institutu. Pravděpodobnou příčinou je kombinace několika faktorů.

Jedním z nich je pokles znečištění lodní dopravou v důsledku přísnějších regulací zaměřených na snížení emisí síry. Zatímco to přineslo přínosy pro lidské zdraví, tento typ znečištění také přispíval k ochlazování planety tím, že rozjasňoval oblaky. Dalšími faktory jsou přírodní klimatické variace, například změny oceánských proudů.

Nejvíce znepokojivý je však vliv samotného globálního oteplování. Nízké oblaky se tvoří v chladnější a vlhčí spodní atmosféře. Jak se povrch planety ohřívá, tyto podmínky mizí, což může vést k úbytku oblaků. Tento mechanismus vytváří zpětnou vazbu: globální oteplování způsobuje mizení oblaků, což následně zvyšuje oteplování.

Pokud tato teorie platí, současné projekce budoucího oteplování by mohly být podhodnocené. Goessling upozorňuje, že bychom se mohli připravit na „mnohem intenzivnější oteplování, než se dosud očekávalo“.

Atmosférický vědec Mark Zalinka, který se na studii nepodílel, dodává, že oblaky fungují jako „sluneční krém planety“. I malé změny v oblačnosti mohou výrazně ovlivnit albedo Země. Podle klimatologa Tapia Schneidera z Kalifornského technologického institutu by důsledkem úbytku oblaků mohlo být mnohem intenzivnější oteplování, než se doposud předpokládalo.

Oblaka, ač se zdají jednoduchá, představují jednu z největších výzev klimatologie. Porozumění tomu, jak se oblaka chovají v reakci na globální oteplování, je klíčové. Jak dodává Zalinka, „doslova určuje, jaké oteplování nás čeká v budoucnosti.“