Zpráva vědců pod záštitou OSN varuje, že suché oblasti nyní tvoří 40 % povrchu Země (s výjimkou Antarktidy). Tento alarmující trend se odráží v trvalé přeměně rozsáhlých území – velikostí odpovídajících oblasti o třetinu větší než Indie – z vlhkého klimatu na suché. Výsledkem je dramatický pokles zemědělské produktivity a ohrožení milionů lidí po celém světě.
Během posledních 30 let trpělo suššími podmínkami tři čtvrtiny zemské souše, přičemž vědci varují, že tento trend je nevratný. Podle Ibrahima Thiawa, výkonného tajemníka Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), suché klima nezmizí, jako tomu bývá u období sucha.
Místo toho dochází k permanentní změně, která má devastující dopady na zemědělství a lidské komunity, uvedl server The Guardian.
Afrika je jedním z nejvíce postižených kontinentů. Mezi lety 1990 a 2015 ztratila přibližně 12 % svého HDP kvůli rostoucí ariditě, a podle prognóz by ztráty mohly vzrůst na 16 % během příštích pěti let. Asie čelí podobným problémům s očekávaným poklesem HDP o 7 %. Země jako Keňa se potýkají s katastrofickými výhledy, například předpokládaným snížením výnosu kukuřice o polovinu do roku 2050.
Suché oblasti jsou definovány tím, že až 90 % srážek se vypařuje, což ponechává jen 10 % dostupných vodních zdrojů pro vegetaci. Studie předpovídá, že do poloviny století dvě třetiny světové půdy ztratí schopnost zadržovat vodu.
Klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, je jedním z hlavních faktorů přispívajících k desertifikaci. K tomu se přidávají špatné zemědělské praktiky, nadměrné čerpání vody, eroze půdy a ničení přírodního vegetačního pokryvu.
Podle Praveeny Sridhar z kampaně Save Soil je degradace půdy výsledkem lidské činnosti a intenzivní zemědělství je klíčovým motorem této změny. Ztráta zdravé půdy ohrožuje nejen biodiverzitu, ale i schopnost krajiny zadržovat uhlík, což přispívá k častějším suchům, povodním a lesním požárům.
Odborníci zdůrazňují, že řešení existují, ale je nutné politické odhodlání. Mark Maslin, profesor věd o Zemi na University College London, upozorňuje, že globální společenství musí snížit emise skleníkových plynů, zpomalit desertifikaci a adaptovat se na měnící se klima. Mezi klíčová opatření patří udržitelné zemědělství, lepší hospodaření s vodou, zalesňování a obnova ekosystémů.
Kate Gannon z Grantham Institute upozornila na sociální dopady rostoucí aridity. Zvýšené sucho vede k chudobě, vyčerpávání zdrojů, nedostatku vody a potravinové nejistotě. Komunity s nejnižší schopností adaptace čelí hrozbám podvýživy, zdravotním problémům a nucené migraci, což představuje nejen obrovskou nespravedlnost, ale i globální výzvu.
Globální konference pořádaná pod záštitou UNCCD v Rijádu, jedné z nejsušších zemí světa, se zaměřuje na zastavení degradace půdy a obnovu postižených oblastí. Přestože Saúdská Arábie hostí tento summit, její ochota jednat o klimatické krizi, která je hlavním hnacím motorem desertifikace, zůstává omezená. Mnozí odborníci volají po naléhavém jednání a komplexním přístupu k řešení této globální krize.
59. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary je minulostí. Nejvyšší cenu, tedy Křišťálový glóbus, po osmi letech opět obdržel domácí zástupce. Uspěl totiž česko-slovenský dokument Raději zešílet v divočině slovenského dokumentaristy Mira Rema.
Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou horolezeckou obec v červenci. Ve věku 48 let zemřela Klára Kolouchová, když se zřítila z deváté nejvyšší hory světa Nanga Parbat. Nyní vychází najevo, jak vypadaly její tragické poslední okamžiky.
Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol v pátek oslavil 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i v letních měsících. Není to dlouho, co Barbora Mottlová odhalila, že čeká miminko. Jak ale přiznala, už má za sebou první trimestr a dokonce má s manželem vybraná jména pro prvního potomka.
Nová a nebezpečná droga už zabíjí i v Česku. Na Benešovsku ve středních Čechách zemřel v tomto týdnu pětadvacetiletý muž, jehož v kritickém stavu přijali v benešovské nemocnici. Případem se zabývá policie.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.
Marek Eben má ještě plnou hlavu karlovarského filmového festivalu, ale po jeho konci už se možná začne soustředit na podzimní StarDance Tour, historicky první. Zvlášť když se na turné bude muset popasovat s jednou novinkou, což si sám dobře uvědomuje.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).