Počasí mění naši planetu trvale. Dopady jsou podle expertů devastační

Během posledních 30 let trpělo suššími podmínkami tři čtvrtiny zemské souše, přičemž vědci varují, že tento trend je nevratný. Podle Ibrahima Thiawa, výkonného tajemníka Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci (UNCCD), suché klima nezmizí, jako tomu bývá u období sucha.

Místo toho dochází k permanentní změně, která má devastující dopady na zemědělství a lidské komunity, uvedl server The Guardian.

Afrika je jedním z nejvíce postižených kontinentů. Mezi lety 1990 a 2015 ztratila přibližně 12 % svého HDP kvůli rostoucí ariditě, a podle prognóz by ztráty mohly vzrůst na 16 % během příštích pěti let. Asie čelí podobným problémům s očekávaným poklesem HDP o 7 %. Země jako Keňa se potýkají s katastrofickými výhledy, například předpokládaným snížením výnosu kukuřice o polovinu do roku 2050.

Suché oblasti jsou definovány tím, že až 90 % srážek se vypařuje, což ponechává jen 10 % dostupných vodních zdrojů pro vegetaci. Studie předpovídá, že do poloviny století dvě třetiny světové půdy ztratí schopnost zadržovat vodu.

Klimatická krize, způsobená spalováním fosilních paliv, je jedním z hlavních faktorů přispívajících k desertifikaci. K tomu se přidávají špatné zemědělské praktiky, nadměrné čerpání vody, eroze půdy a ničení přírodního vegetačního pokryvu.

Podle Praveeny Sridhar z kampaně Save Soil je degradace půdy výsledkem lidské činnosti a intenzivní zemědělství je klíčovým motorem této změny. Ztráta zdravé půdy ohrožuje nejen biodiverzitu, ale i schopnost krajiny zadržovat uhlík, což přispívá k častějším suchům, povodním a lesním požárům.

Odborníci zdůrazňují, že řešení existují, ale je nutné politické odhodlání. Mark Maslin, profesor věd o Zemi na University College London, upozorňuje, že globální společenství musí snížit emise skleníkových plynů, zpomalit desertifikaci a adaptovat se na měnící se klima. Mezi klíčová opatření patří udržitelné zemědělství, lepší hospodaření s vodou, zalesňování a obnova ekosystémů.

Kate Gannon z Grantham Institute upozornila na sociální dopady rostoucí aridity. Zvýšené sucho vede k chudobě, vyčerpávání zdrojů, nedostatku vody a potravinové nejistotě. Komunity s nejnižší schopností adaptace čelí hrozbám podvýživy, zdravotním problémům a nucené migraci, což představuje nejen obrovskou nespravedlnost, ale i globální výzvu.

Globální konference pořádaná pod záštitou UNCCD v Rijádu, jedné z nejsušších zemí světa, se zaměřuje na zastavení degradace půdy a obnovu postižených oblastí. Přestože Saúdská Arábie hostí tento summit, její ochota jednat o klimatické krizi, která je hlavním hnacím motorem desertifikace, zůstává omezená. Mnozí odborníci volají po naléhavém jednání a komplexním přístupu k řešení této globální krize.