Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Spisovatelka Radka Třeštíková se na konci loňského roku rozhodla opustit sociální sítě a stáhla se z veřejného života. Smazala všechny své fotografie na Instagramu a nechala fanoušky v nejistotě, zda se vůbec někdy vrátí. Nyní, po více než pěti týdnech, je však zpět – a její návrat na sociální sítě je opravdu výrazný.
Jiřina Bohdalová je jednou z nejvýraznějších a nejúspěšnějších českých hereček. Za hranicemi je její jméno ale prakticky neznámé. Proč se hvězdě českého filmu nikdy nepovedlo prorazit i v zahraničí?
Meta, společnost Marka Zuckerberga, která vlastní platformy Facebook a Instagram, se ocitla pod palbou kritiky po svém rozhodnutí ukončit program ověřování faktů v USA a uvolnit omezení týkající se některých témat, jako je imigrace nebo gender. Laureátka Nobelovy ceny za mír Maria Ressa toto rozhodnutí označila za krok, který otevírá dveře „světu bez faktů“ – světu, který podle ní nahrává diktátorům a ohrožuje demokracii i novinářskou práci.
Kalifornie čelí mimořádné situaci, kterou odborníci považují za důsledek klimatických změn. Velitel hasičského praporu David Acuna poskytl BBC Radio 4 širší pohled na aktuální požáry a zdůraznil, jak neobvyklé a závažné jsou pro toto roční období.
Budoucí americký prezident opakovaně vyjádřil svou touhu ovládnout Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království. Gróňané z toho mají smíšené pocity. Někteří označili jeho rétoriku za nebezpečnou, jiní by největší ostrov na světě pod dikcí USA uvítali. Prvním krokem ale zřejmě bude muset být referendum o samostatnosti.
Moderátor Marek Eben tvoří s karlovarským filmovým festivalem nerozlučnou dvojici. Přesto jsou momenty, které si rád nechává ujít, například dlouhé večerní party. Nedávno prozradil, proč tomu tak je.
Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Město Most se ocitlo v šoku po tragickém požáru restaurace, při kterém zahynulo šest lidí a dalších osm utrpělo zranění. K neštěstí došlo za dosud nejasných okolností, přičemž vyšetřovatelé pracují s verzí, že požár mohl způsobit výbuch propanbutanové lahve. Tato hypotéza však zatím nebyla potvrzena, a případ se stále intenzivně vyšetřuje, uvedl server ČT24.
Jana Boušková je přes čtyři dekády šťastně zadaná za kolegu Václava Vydru, který si však se žádostí o ruku dal na čas. Ačkoliv se dali dohromady v 80. letech, přišly zásnuby a sňatek až v novém tisíciletí. Proč to tak trvalo?
Nový výzkum naznačuje, že načasování konzumace kávy může hrát klíčovou roli při snižování rizika předčasného úmrtí a zlepšení zdraví srdce. Studie publikovaná v časopise European Heart Journal ukázala, že pití kávy ráno může být nejprospěšnější, a to bez ohledu na množství vypité kávy nebo další faktory, které by mohly mít vliv.
Ničivé požáry v Los Angeles si nevyžádaly jen desítky lidských životů, ale také zcela změnily osudy mnoha známých tváří. Mezi celebritami, které přišly o své domovy, patří například Mel Gibson, Jeff Bridges nebo Anthony Hopkins.
Výbuch a následný požár v mostecké restauraci U Kojota si vyžádaly životy nejméně šesti lidí a dalších několik osob bylo těžce zraněno. Podle prvních zpráv hasičů byla příčinou výbuchu propanbutanová lahev, která explodovala po převržení ohřívače, což vedlo k rozsáhlému požáru.