Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pražské arcibiskupství ve středu poodhalilo detaily posledního rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, které se uskuteční v sobotu 15. listopadu. Během obřadu promluví například režisér Jiří Strach. Do svatovítské katedrály mohou dorazit i obyčejní věřící.
Princ z Walesu William zahájil třetí den své návštěvy Brazílie velkolepým setkáním u ikonické sochy Krista Vykupitele v Riu de Janeiru. Na tomto světoznámém místě se sešel s finalisty ceny Earthshot Prize 2025 před večerním slavnostním ceremoniálem. Čekalo ho ale i nečekané překvapení v podobě setkání s dvouměsíční holčičkou, při kterém se William naplno ponořil do role otce.
Fotbalová ikona David Beckham (50) byla po letech čekání konečně pasována na rytíře (knighted) králem Karlem III. na hradě Windsor. Beckham, který byl oceněn za své zásluhy ve sportu a charitě, se svěřil, že ve svůj velký den cítil „více emocí než nervozity“. Slavnostní ceremonie se konala v úterý, i když zpráva o jeho poctě vyšla najevo už během léta.
Bývalý člen legendárních Beatles, Sir Paul McCartney, potvrdil, že ani v 83 letech nezahálí a chystá vydání nového alba, které by mělo vyjít v roce 2026. Pro svou novou desku má ikonický hudebník připraveny desítky skladeb.
České divadlo o uplynulém víkendu ocenilo mimořádné výkony. Jednu z cen Thálie obdržela i Monika Absolonová za roli Judy Garlandové v muzikálu Judy. Jde už o její druhou Thálii, ale známá herečka a zpěvačka by byla ráda, aby se jedna věc neopakovala.
České dálniční známky od ledna opět zdraží, potvrdilo ministerstvo dopravy v tiskové zprávě. Důvodem je rozšíření dálniční sítě a růst spotřebitelských cen. Za roční kupon si řidiči oproti současnosti připlatí o více než stokorunu.
Středa je dnem předposledního úplňku v roce 2025. Nepůjde o obyčejný úplněk, lidé jsou v očekávání úplňku s přízviskem "super". Měsíc se totiž ve večerních hodinách ocitne v přízemí.
Slavný hollywoodský herec George Clooney nelituje svého zásahu do kampaně před loňskými prezidentskými volbami v USA, kdy "hodil přes palubu" tehdejšího úřadujícího prezidenta Joea Bidena. Za chybu ale označil následnou nominaci viceprezidentky Kamaly Harrisové proti pozdějšímu vítězi Donaldu Trumpovi.
Česko se s kardinálem Dominikem Dukou, jednou z významných osobností katolické církve, rozloučí na konci příštího týdne. Pohřeb proběhne ve svatovítské katedrále na Pražském hradě. Duka zemřel v úterý, bylo mu 82 let.
Několik let vězení hrozí trojici mužů, kteří zapříčinili výrazné omezení železničního provozu během neděle a pondělí. Problémy způsobili krádeží zabezpečovacích kabelů. Provoz se podařilo obnovit během včerejšího dne.
Bývalý prezident Miloš Zeman je od pondělí opět hospitalizován v motolské nemocnici. V týdnu se k jeho zdravotnímu stavu má vyjádřit rodina, nemělo by ale jít o nic vážného. K Zemanovi na lůžku mezitím doputovala smutná zpráva o úmrtí kardinála Dominika Duky.