Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Princ z Walesu udělal v zákulisí nečekaný krok, který odborníci na vztahy s veřejností označují za mistrovský tah v budování vlastní image. Do svého týmu v Kensingtonském paláci angažoval Lizu Ravenscroftovou, špičkovou expertku na krizový management. Podle analýz nejde o panickou reakci na aktuální problém, ale o strategickou přípravu na blížící se návrat prince Harryho do Spojeného království.
Elon Musk se rozhodl zahájit právní bitvu o výhradní péči o svého ročního syna Romula, kterého má s Ashley St. Clair. Miliardář a šéf společností Tesla či SpaceX své úmysly oznámil na platformě X v reakci na příspěvky uživatelů, kteří jej k tomuto kroku vyzývali. Důvodem je Muskovo přesvědčení, že jeho syn je v ohrožení kvůli změně postojů jeho matky k transgender komunitě.
Jaromír Nohavica překvapil návštěvníky koncertu jiného písničkáře, když se objevil na pódiu a zazpíval písně The Beatles. Neuniklo to ani televiznímu moderátorovi Jakubu Železnému, který využil příležitosti a do hudebníka si rýpl.
Jakub Prachař se v poslední době víceméně vzdal jedné výdělečné činnosti, která jej před lety také proslavila. Řeč je o moderování. Známý herec a bavič přiznal, že důvodem je strach.
Nebezpečí, které v posledních dnech představuje ledovka, nepomine ani během následujících hodin. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu vydal novou výstrahu, která upravuje časovou a územní platnost varování před zmíněným jevem.
Pavel Nedvěd se loni po letech v zahraničí vrátil do českého fotbalu, aby mu pomohl, konkrétně aby pomohl národnímu týmu z pozice manažera. Jak nyní přiznal, na zdejší prostředí si stále teprve zvyká. A naznačil, že některé věci by se mohly zlepšit.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Poslední víkend do Česka přinesl mrazivé a na sníh bohaté počasí. O nadcházejícím víkendu bude situace jiná. Meteorologové nečekají prakticky žádné srážky, přes den má navíc být nad nulou. Vyplývá to z informací uvedených na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jana Boušková se poprvé po vleklých zdravotních problémech ukázala na veřejnosti. Fanoušci jsou samozřejmě rádi, ale teď budou vyhlížet její návrat do televize či do divadla. Známá herečka ještě zásadní rozhodnutí neudělala.
Tragédie se stala v lyžařském středisku Bad Gastein v rakouských Alpách. Třináctiletý chlapec z České republiky tam mimo sjezdovku strhl lavinu, přičemž ho sníh zavalil a usmrtil. Záchranáři se hocha snažili oživit, ale nepodařilo se jim to. O smutné události informoval deník Kronen Zeitung.
Česko v loňském roce přišlo o spoustu jedinečných osobností. Ve věku 29 let zemřela Anna Slováčková, které v jejím statečném boji s rakovinou držel palce celý národ. Rodina se nyní stará o to, aby se na nadanou herečku a zpěvačku nezapomnělo.