Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Česko přišlo v loňském roce o několik výrazných osobností ze šoubyznysu. Například Anna Slováčková po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Zanechala tu nicméně krásné písničky či herecké výkony.
Přes 95 milionů korun již čeští občané vybrali na generátory pro Ukrajinu, která se po ruských útocích potýká s masivními výpadky dodávek energií během probíhající zimy. Občany ocenil prezident Petr Pavel či slavný britský komik.
Až deset centimetrů mokrého sněhu napadlo přes noc na západě Čech, podle předpovědi má sněžit s proměnlivou intenzitou až do večera. Jinde si je třeba během dopoledne dávat pozor na nebezpečné náledí.
Karlosi Vémolovi nebylo a stále není co závidět. Zápasník již sice byl po několika týdnech ve vazbě propuštěn po zaplacení kauce na svobodu, ale k běžnému režimu se stále vrátit nemohl. Na vině jsou přetrvávající zdravotní problémy.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu.
Manželce zápasníka Karlose Vémoly se po jeho propuštění na kauci mělo ulevit, jenže přišly problémy s jiným členem rodiny. Nejmladšího potomka Arnieho totiž opět potrápilo zdraví. A trojnásobná maminka pak přiznala, že péče o rodinu je někdy opravdu náročná.
Konečně se Ondřej Brzobohatý dočkal rozhodnutí ve sporu s exmanželkou Taťánou Kuchařovou, která již na verdikt také reagovala. Asi úplně nepřekvapí, že si z rozsudku vybrala zejména to, co dopadlo v její prospěch.
V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC.
Politický marketér Jakub Horák se potýká s vážnými zdravotními problémy. Potvrdili to jeho blízcí, podle kterých mu prasklo aneurysma, o kterém nikdo neměl tušení. Všichni teď věří, že se Horák dá dohromady a vrátí se k pracovní činnosti.
Zimní počasí má v Česku opět způsobit problémy. Meteorologové v neděli zveřejnili výstrahu kvůli ledovce a novému sněhu, kterého nakonec může místy být až 12 centimetrů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké obavy zažila Michaela Ochotská jen krátce poté, co v závěru loňského roku porodila druhého potomka. Lékaři totiž u novorozené dcery odhalili problém, který bylo nutné řešit operativně. Bývalá moderátorka se až nyní rozhodla říct, jak to celé proběhlo.