Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
I v úterý se do ranního vysílání Evropy 2 připojila Jiřina Bohdalová. Posluchači show, jejíž tváří je Leoš Mareš, se tentokrát dočkali dalšího překvapení. Zazněl totiž i hlas jiné slavné Češky, která měla velmi blízko k nejslavnějšímu zpěvákovi Karlu Gottovi.
Česko letos oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák sice bude mít devadesátiny až v březnu, ale Český rozhlas se rozhodl na ně upozornit už nyní. Chystá totiž jednu zajímavou akci.
První nástin toho, jaké bude počasí v příštím týdnu, nabídli meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Očekávají v jeho průběhu další oteplení, denní maxima vystoupají poměrně vysoko nad nulu.
Předpokládaným výsledkem skončila mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, na které se opozice snažila vyslovit nedůvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Kabinet, jenž získal důvěru poslanců teprve v polovině ledna, v hlasování obstál.
Ukrajinu před blížícím se čtvrtým výročím začátku plnohodnotné ruské invaze svírá mrazivé počasí, zatímco energetiky trpí následkem ruských útoků. Kromě obyčejných Čechů se proto rozhodla pomoci i rodina Kellnerových.
V Norsku začal ostře sledovaný soudní proces se synem korunní princezny Mariusem Borgem Høibym, který je obviněn z více než tří desítek trestných činů. Čtyři ženy měl podle obžaloby znásilnit. Kauza se k soudu dostává jen krátce poté, co se jméno jeho matky Mette-Marit objevilo v tzv. Epstein Files.
Severočeská policie se zabývá otřesným případem možného týraní zvířat na Litoměřicku. Čin si měli podezřelí dokonce natáčet, s videozáznamem události strážci zákona pracují. Policie zároveň vyzvala veřejnost, aby nebrala spravedlnost do vlastních rukou.
Velkým tématem je od nástupu Babišovy vlády budoucnost veřejnoprávní České televize. Od středy je jasné, že její součástí nebude moderátorka Barbora Kroužková. Už na konci loňského roku se diváci dozvěděli, že nemá pokračovat v hlavní zpravodajské relaci Události. Nyní vyšlo najevo, že televizi opustí úplně.
Už před prosincovou smrtí Patrika Hezuckého osiřel jeho milovaný a vysněný dům ve středních Čechách. Vdova Nikola poté přiznávala, že návrat domů je pro ni emočně mimořádně složitý. Nakonec ho ale se synem Oliverem zvládla.
S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech.
Kanadou otřásla jen krátce před začátkem zimních olympijských her hokejová tragédie. Trojice nadaných mladíků zemřela při tragické automobilové nehodě, která se stala cestou na trénink. Jednomu z chlapců ještě nebylo ani osmnáct let.
V kariéře Lucie Výborné nastává v tomto týdnu zásadní předěl. Fanoušci sympatické moderátorky se dočkali první epizody jejího nového podcastu. A že jich je. Vždyť někteří příznivci se dokonce rozhodli Výborné napsat, když v pátek skončila na vlnách Českého rozhlasu.