Rok 2024 se stal významným milníkem v dějinách klimatické změny, když byl poprvé zaznamenán průměrný globální nárůst teploty o více než 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Tento symbolický práh, který byl stanoven jako ideální hranice v Pařížské dohodě, je varovným signálem pro celý svět. Vědci však zdůrazňují, že tento nárůst je zatím pouze dočasný, a naléhavě vyzývají k rozhodné akci, která by mohla změnit trajektorii budoucího klimatu.
Průměrná globální teplota v roce 2024 dosáhla podle dat služby Copernicus Climate Change a britského Met Office 15,10 °C, což je nejvyšší hodnota zaznamenaná od počátku měření v roce 1850. Tento nárůst představuje 1,6 °C nad úrovní předindustriálního období. Zatímco část tohoto ohřevu je přičítána přirozenému klimatickému jevu El Niño, hlavním viníkem zůstává lidská činnost, zejména spalování fosilních paliv.
Rok 2024 nebyl pouze rokem rekordních teplot, ale také období plným katastrofických důsledků. V jižní Africe, konkrétně v Zambii, se země potýkala s nejhorším suchem za více než sto let, které zasáhlo všechny aspekty života.
Šest milionů lidí čelí hladomoru, průmysl byl paralyzován, a výpadky elektřiny se staly každodenní realitou kvůli poklesu výroby hydropower. Podobně smrtící záplavy ve Španělsku dokládají, že extrémní počasí, vyvolané změnou klimatu, má ničivý dopad po celém světě.
Zároveň se Kalifornie potýká s lesními požáry, které vědci označují jako „peklo na zemi“. Tyto požáry, jež podle všeho zhoršila změna klimatu, ukazují, jak globální oteplování přispívá k intenzitě a frekvenci přírodních katastrof.
Navzdory těmto varovným signálům odborníci zdůrazňují, že ještě není pozdě jednat. Profesor Piers Forster, předseda britského Výboru pro změnu klimatu, popsal současný stav jako „ochutnávku života při oteplení o 1,5 °C“, ale dodal, že cíl Pařížské dohody stále není mimo dosah. Každý zlomek stupně, o který se podaří zpomalit oteplování, znamená nižší intenzitu extrémních projevů počasí.
Podle Carla Buontempa, ředitele služby Copernicus, je budoucnost stále v našich rukou. Rychlá a rozhodná opatření mohou ještě změnit směr, kterým se klima ubírá. Tato slova podpořila i britská ministryně pro klima Kerry McCarthyová, která zdůraznila, že boj proti klimatické krizi není jen nutností pro přežití planety, ale také velkou ekonomickou příležitostí. Podle ní přechod na zelenou ekonomiku vytvoří nová pracovní místa, zajistí energetickou bezpečnost a přiláká investice.
Navzdory skeptickému postoji některých světových lídrů, jako je Donald Trump, který je považován za „nejvlivnějšího popírače změny klimatu“, je klíčové, aby ostatní země převzaly vedení v tomto boji. Jak ukázal rok 2024, každé zdržení nebo ústup od klimatických závazků může mít katastrofální následky pro planetu i lidstvo.
Meteorologové v neděli upozornili na další hrozby zimního počasí v Česku. Dnes představují nebezpečí především sněhové jazyky či závěje. Po nadcházející mrazivé noci hrozí v pondělí ledovka, jejíž tloušťka může dosáhnout až 5 milimetrů. Budou tak hrozit nejrůznější problémy, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Karlos Vémola jistě doufá, že se jeho slova o nevině ukážou jako pravdivá, ale kauza, ve které čelí obvinění mezitím bobtná. Policie se totiž rozhodla v případu obvinit další dvě osoby. Známý zápasník je v současnosti nadále ve vazbě.
Šťastný konec má záchranná akce, která od sobotního odpoledne probíhala v Moravském krasu, kde se muž během dobrodružné výpravy zranil v těžce přístupné jeskyni. V neděli ráno se zraněného podařilo dostat na světlo. Podle hasičů šlo o mimořádně náročný zásah, který nemá v Česku obdoby.
V den, kdy se v Brně konalo poslední rozloučení s Pavlem Nečasem, prolomil další z jeho hereckých kolegů mlčení ke smutné události. Ozval se zarmoucený Martin Dejdar. Nečas náhle zemřel na Silvestra, bylo mu 59 let.
Počasí je tentokrát ve volných dnech vyloženě zimní. I v nížinách se lidé dočkali bohaté sněhové nadílky, vrátily se také silné mrazy. Příští víkend už by měl být jiný. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Česko se v těchto dnech loučí s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem, což nikdo z jeho blízkých či známých nečekal. Vždyť hodonínský rodák měl pro letošní rok zajímavé plány, odhalila jeho blízká spolupracovnice.
Úmysl poslance Filipa Turka (Motoristé) žalovat prezidenta Petra Pavla se neobešel bez reakcí politických konkurentů zatím neúspěšného kandidáta na post ministra životního prostředí. Exministr dopravy Martin Kupka (ODS) nemá pro takové jednání pochopení.
Leoš Mareš asi nemá zapotřebí jít se svou ženou Monikou do Výměny manželek. Snad jen kvůli tomu, aby zjistil, jak to vypadá v zákulisí, protože ho to zjevně zajímá. Vyzpovídal proto Nelu Slovákovou, která se jako slavná osobnost zúčastnila divácky oblíbené reality show.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil názor, že USA musí vlastnit Grónsko, aby Rusku a Číně zabránili v ovládnutí ostrovní země. Naznačil také, že Washington je připraven dosáhnout svého prakticky jakýmkoliv způsobem.
Slovensko v uplynulých dnech zaskočila zpráva o diagnóze, kterou si vyslechla populární herečka Dorota Nvotová. Lékaři u ní odhalili rakovinu a prakticky ihned ji operovali. Nyní se dcera Anny Šiškové poprvé ozvala po zákroku.
V Česku je nutné s projevy zimního počasí počítat i v následujících hodinách. Zejména v noci a ráno budou teploty klesat hluboko pod nulu, v Beskydech se očekává vydatná sněhová nadílka. Vyplývá to z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.