Počasí si v roce 2024 vyžádalo tisíce mrtvých a škody za stamiliardy dolarů

Poprvé od zahájení sestavování tohoto žebříčku v roce 2018 byly dva hurikány – Helene a Milton – zodpovědné za ztráty přes 50 miliard dolarů každý. Tyto bouře zasáhly USA v září a říjnu, uvedl server The Guardian.

Mezi další velké klimatické katastrofy roku 2024 patřily tajfun Yagi v jihovýchodní Asii, který zabil nejméně 829 lidí a způsobil ekonomické škody ve výši 12,6 miliard dolarů, bouře Boris v Evropě, která zabila minimálně 26 lidí a způsobila škody za 5 miliard dolarů, a ničivé povodně v jižní Číně, Bavorsku, Valencii a v brazilském Rio Grande do Sul.

Vzestup finančního dopadu změny klimatu, způsobené lidskou činností, byl zřejmý i v dalším historickém milníku: všechny katastrofy v top 10 měly finanční následky přes 4 miliardy dolarů. U každé z těchto katastrof vědci z oblasti klimatologie spočítali, jaký vliv mělo spalování fosilních paliv, jako je plyn, ropa a uhlí, na jejich pravděpodobnost a intenzitu.

Dr. Mariam Zachariah, výzkumnice v oblasti klimatických změn na Imperial College London, uvedla: „Většina těchto katastrof má jasné stopy změny klimatu. Extrémní počasí způsobuje neuvěřitelné utrpení po celém světě. Tento report je jen náhledem na klimatickou devastaci v roce 2024. Existuje mnoho dalších such, vln veder, lesních požárů a povodní, které se stávají častějšími a intenzivnějšími.“

Tento žebříček sestavuje organizace Christian Aid na konci každého roku na základě dat o pojistných výplatách. Charita uvedla, že skutečné náklady na katastrofy budou pravděpodobně mnohem vyšší, protože mnozí lidé, zejména v chudých zemích, nejsou pojištěni.

Kromě těchto katastrof bylo v roce 2024 zaznamenáno i několik dalších, které měly nižší okamžitý finanční dopad, ale jejich dlouhodobé důsledky – v podobě ztrát na životech, zničení důležitých ekosystémů, či poškození potravinových dodávek, sociální stability nebo vzestupu hladiny moří – budou mít nevyčíslitelné následky. Mezi ně patřily povodně v západní Africe, sesuvy půdy na Filipínách, sucha v jižní Africe a vlny veder v Bangladéši, Gaze a východní Antarktidě.

Generální ředitel Christian Aid Patrick Watt vyzval globální politiky k redukci emisí a k navýšení kompenzací pro chudé země. „Lidské utrpení způsobené klimatickou krizí je odrazem politických rozhodnutí. Neexistuje nic přirozeného na rostoucí závažnosti a frekvenci such, povodní a bouří,“ uvedl.

„Katastrofy jsou zesíleny rozhodnutími pokračovat ve spalování fosilních paliv a umožnit růst emisí. A jsou ještě zhoršovány neustálým selháním v plnění finančních závazků vůči nejchudším a nejvíce zranitelným zemím.“