Budoucnost cestování neleží v letadlech. Na scénu dostávají obří létající paláce

Vzducholodě, obvykle ve tvaru doutníku, jsou poháněné velkým balónem naplněným lehkým plynem, jako je helium, a připojenou gondolou pro cestující, posádku nebo náklad. Ve své době byly oblíbeným prostředkem dopravy, dokud je ve 30. letech minulého století nenahradila rychlejší a bezpečnější letadla. Katastrofa německé vzducholodě Hindenburg v roce 1937 pak na dlouhou dobu utlumila zájem o tento typ dopravy.

Moderní vzducholodě se však výrazně liší, uvedl server BBC. Použití nehořlavého helia, nových lehkých materiálů a přísných leteckých standardů eliminuje mnoho rizik spojených s jejich předchůdci. Současné vzducholodě, jako například LTA Pathfinder 1, využívají elektrické motory a jsou navrženy tak, aby měly minimální uhlíkovou stopu.

Vzducholodě sice nejsou schopny konkurovat rychlosti proudových letadel, jejich přínos spočívá v jiných oblastech. Díky nízké spotřebě energie a možnosti pohonu elektrickými motory mohou vzducholodě dosáhnout nulových emisí.

Vzducholodě nepotřebují přistávací dráhy, což jim umožňuje startovat a přistávat na téměř jakékoli rovině. Tato vlastnost je obzvláště užitečná v případě přírodních katastrof, kde mohou dopravit zásoby i do oblastí s poškozenou infrastrukturou.

Nižší letová výška a nehermetizované kabiny nabízejí cestujícím jedinečný zážitek z letu, při kterém mohou například otevřít okno a vychutnat si výhled.

Společnosti jako Hybrid Air Vehicles (HAV) ve Velké Británii nebo Flying Whales ve Francii vyvíjejí vzducholodě pro konkrétní účely. Například HAV plánuje nasazení hybridních vzducholodí Airlander 10, které kombinují helium a elektrické motory. Tyto stroje mohou přepravovat až 90 cestujících s emisemi CO₂ o 90 % nižšími než u běžných letadel.

HAV navíc uzavřela dohodu se španělskou leteckou společností Air Nostrum, která chce od roku 2028 využívat vzducholodě k propojení španělských ostrovů s pevninou. Podobné projekty mohou zpřístupnit odlehlé oblasti, kde by výstavba letišť byla příliš nákladná.

I přes své výhody vzducholodě nenahradí běžné letectví. Jejich maximální rychlost kolem 130 km/h z nich činí spíše prostředek pro pomalejší, zážitkové cestování, než pro masovou přepravu.

„Hlavní výhodou letectví je rychlost,“ říká letecký analytik Thomas Thessen. „Vzducholodě mohou hrát roli v určitých nikařských segmentech, například jako luxusní prostředek pro pomalé cestování.“