Co přináší rok 2025? Mění se ceny elektřiny i plynu

Tento krok přichází po několika letech rostoucích cen energií, které byly zátěží pro mnohé domácnosti, a je tak vítanou úlevou. V následujících odstavcích podrobně přiblížíme, jaké změny jednotliví poskytovatelé plánují.

Společnost ČEZ ohlásila, že od 1. ledna sníží cenu elektřiny v nejběžnější sazbě D02, která se vztahuje na odběratele, kteří elektřinou nejen svítí, ale také vaří. Cena klesne o přibližně šest procent, což znamená, že za megawatthodinu (MWh) zákazníci zaplatí 4 099 Kč. Podobně dojde ke snížení cen u plynu na dobu neurčitou o devět procent. Tato změna bude automatická a zahrne přibližně 1,7 milionu lidí, což by mělo přinést významnou finanční úlevu.

Innogy, další velký dodavatel energií, snížil ceny už od 1. prosince 2024. U silové elektřiny ve vysokém tarifu dojde ke snížení ceny o 300 Kč za MWh, což znamená pokles na 3 924 Kč. U plynu se cena sníží o 30 haléřů za kilowatthodinu (kWh), což představuje přibližně 300 Kč na MWh. Pro zákazníky Innogy to znamená přímou úsporu, která může být výrazná zejména při vyšší spotřebě.

Společnost E.ON rovněž potvrdila snížení cen od ledna 2025. V distribuční sazbě D02d, která je nejrozšířenější, budou zákazníci nově platit 3 933 Kč za MWh, což představuje úsporu přes 800 Kč oproti současným cenám. Radek Fišer, vedoucí prodeje elektřiny pro domácnosti v E.ON, uvedl, že zákazníci nemusí pro získání této slevy nic dělat, protože snížení cen proběhne automaticky a dojde i k úpravě záloh.

Další dodavatel energií, společnost MND, se rovněž připojuje k trendu snižování cen. Domácnosti s běžným ceníkem a věrnostní prémií 6 %, které vytápějí plynem s roční spotřebou 10 MWh, by měly za rok ušetřit celkem 3 200 Kč. Cena elektřiny v sazbě D02d se také sníží, a to z 4 544 Kč na 4 074 Kč za MWh, což představuje pokles o 470 Kč.

PRE (Pražská energetika) už ceny snížila od září 2024, přičemž u elektřiny v sazbě D02d bude cena za kilowatthodinu 3,20 Kč bez DPH, což by mělo přinést roční úsporu průměrně 1 200 Kč. Cena plynu se snížila z 1,74 na 1,45 koruny za MWh, a domácnosti, které používají plyn k vytápění, by měly ročně ušetřit až 6 000 Kč.

Toto snižování cen přináší vítanou úlevu pro české domácnosti, které byly nuceny snášet vyšší ceny energií. Zároveň je ale otázkou, zda tato změna bude dlouhodobě udržitelná nebo zda se v budoucnu kvůli kolísání cen na energetických trzích opět dočkáme zdražení. Jisté už je, že Čechům vzrostou regulované platby za distribuci zemního plynu. V případě domácností to bude až o patnáct procent, vyplývá z příslušného cenového návrhu Energetického regulačního úřadu. 

Například domácnost v rodinném domě s plynovým vytápěním a spotřebou od 25 do 45 megawatthodin plynu ročně platí letos u Pražské plynárenské 272,64 koruny za megawatthodinu, příští rok by to mělo být 313,27 koruny za megawatthodinu. To značí nárůst o zhruba patnáct procent. Stálý poplatek takové domácnosti pak vzroste z letošních 318,89 na 366,55 koruny, tedy rovněž o zhruba patnáct procent.

Takže například domácnost v rodinném domě s roční spotřebou 3000 kubíků si v Praze nebo jižních Čechách připlatí přes 2000 korun ročně. Růst regulovaných cen plynu bude ale výrazně nadinflační obecně, nejen pro vybrané domácnosti. Zdražení dopadne hlavně na domácnosti se zafixovanou cenou, neboť fixace se týká pouze samotné ceny plynu jakožto komodity, nikoli regulované složky. A právě regulovaná složka tedy zdražuje, zatímco cena neregulované složky – té komoditní – klesá z důvodu ještě donedávna poměrně příznivého vývoje burzovních cen plynu. Ty až do letošního února klesaly. Což se nyní promítá v meziročním snížení neregulované složky.

Jenže od letošního února burzovní cena plynu v EU vzrostla o zhruba 100 procent, takže se fixace – spíše krátkodobá, na rok až dva – může nyní vyplatit. Fixovat by snad neměli jen ti, kteří věří slibům zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, že ukončí válku na Ukrajině hned během prvního dne ve funkci, tedy v lednu příštího roku. Konec války na Ukrajině by pravděpodobně znamenal trvalejší pokles burzovních cen plynu v EU, neboť by se vytratila nejistota, která nyní evropské plynárenství stále svírá, a navíc by se výhledově mohlo začít počítat s obnovením dodávek ruského plynu do EU.  

Rychlý konec války na Ukrajině je však velmi málo pravděpodobný, takže mnohem realističtější je předpokládat spíše další růst cen plyn, či alespoň jejich setrvání na nynější, poměrně vyšší úrovni. Hrozbou stále je možná nedostatek plynu v některých částech EU, zejména na Slovensku, který můře nastat v souvislosti s ukončením přepravy ruského plynu přes ukrajinské území od ledna příštího roku. Kyjev už totiž neprodloužil smlouvu o tranzitu ruského plynu před ukrajinské území, čímž jsou ponejvíce ohroženy právě dodávky pro Slovensko, částečně také pro Maďarsko. A zprostředkovaně i pro Česko či Rakousko. Česko nyní odebírá až 95 procent plynu, který do EU dotekl z Ruska přes Ukrajinu.

Klíčovým důvodem výše zmíněného nárůstu regulovaných plateb za plyn v Česku je nutnost pokrýt náklady společnosti Net4Gas, kterou loni prostřednictvím státního podniku ČEPS koupil stát. Provozovatele tisíců kilometrů plynovodů, které však z velké části zůstávají prázdné, pořídil stát i s dluhem čítajícím přes 34 miliard.

Dokud byl ještě Net4Gas soukromý, vydělával svým německým a kanadským vlastníkům na poplatcích na tranzit plyn přes české území. Poté, co výdělečný být přestal, koupil jej i se zmíněným dluhem stát. Zaplatil tak miliardy za vysoce zadlužený „snědený krám“. Net4Gas přestal na tranzitu dobře vydělávat v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 a zničení plynovodů Nord Stream v září téhož roku.

Nyní, když Net4Gas poplatky za tranzit prakticky neinkasuje, musí za provoz a údržbu poloprázdných plynovodů platit více právě i distributoři plynu typu zmíněné Pražské plynárenské, resp. Pražské plynárenské Distribuce. A ti se o své navýšené náklady „podělí“ s koncovými odběrateli třeba z řad domácností, jak právě tedy plyne z uvedeného návrhu Energetického regulačního úřadu pro příští rok.

Česká vláda nákup Net4Gas zdůvodňovala i tak, že bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko a do Rakouska. Tomu zatím však nasvědčuje máloco. Rakousko zřejmě bude po odpojení od ruských dodávek plyn dovážet přes Itálii a Německo. Slovensko může plyn nadále odebírat z východu, nejspíše z Ázerbájdžánu, případně ze severu, po využití polského tranzitu z přístavního terminálu na zkapalněný plyn v Litvě.