EU nechce třicetiprocentní clo. Brusel se chystá s Washingtonem jednat

Ursula von der Leyenová v Praze s premiérem Babišem
Ursula von der Leyenová v Praze s premiérem Babišem, foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
Marek Novotný VČERA 20:00
Sdílej:

Evropská unie chce s Washingtonem nadále jednat o obchodní dohodě. Pokud Spojené státy od srpna opravdu uvalí třicetiprocentní clo na dovoz zboží z unijního trhu, Brusel je podle Ursuly von der Leyenové připraven chránit zájmy členských zemí a přijít s protiopatřeními. 

"Třicetiprocentní clo na vývoz z Evropské unie by poškodilo podniky, spotřebitele i pacienty na obou stranách Atlantiku," reagovala předsedkyně Evropské komise na sobotní oznámení amerického prezidenta, který svůj dopis adresoval právě jí.

Von der Leyenová i v tuto chvíli věří, že je možné se s Američany domluvit. "Budeme pokračovat v práci na dosažení dohody do 1. srpna. Zároveň jsme připraveni chránit zájmy Evropské unie na základě přiměřených protiopatření," dodala na sociální síti X. 

O Trumpově oznámení informovala polská TVP, která upozornila, že šéf Bílého domu v uplynulých dnech oznámil novou výši cel pro Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu a Brazílii. Evropská unie dosud doufala, že dosáhne obchodní dohody se Spojenými státy. 

Podle amerického webu Axios se americký prezident vrací k agresivnímu postoji ohledně zahraničního obchodu. V případě EU dopisem přerušil rozhovory mezi oběma stranami, jejichž cílem mělo být uzavření dohody během probíhajícího měsíce. 

Trump v uplynulých dnech rozeslal řadu dopisů, jejichž prostřednictvím Washington informoval státy o uvalení cel od srpna. Konkrétně pohrozil Brazílii padesátiprocentním clem, pokud nebude ukončen proces s exprezidentem Jairem Bolsonarem. Na Kanadu chce uvalit clo ve výši 35 procent kvůli pašování drog přes vzájemnou hranici. 

Šéf Bílého domu ve čtvrtečním rozhovoru pro zpravodajskou stanici NBC News prozradil, že připravuje cla ve výši až 20 procent pro další země. Již dříve zavedená cla, která se týkají i hliníku a oceli, pomohla americké federální vládě se ziskem dalších 30 miliard dolarů měsíčně do státního rozpočtu. 

Stalo se