Eva Burešová prožila jednu z nejtemnějších kapitol svého života

Tato osobní tragédie s ní natolik otřásla, že se rozhodla přestat mlčet. Rozhodla se otevřeně mluvit o tématech, která společnost často přehlíží. „Musíme o tom mluvit,“ říká rozhodně. Přestože sama nese hlubokou bolest, našla v sobě sílu stát se hlasem těch, kteří už o pomoc nedokázali požádat.

Jako matka dvou synů, osmiletého Nathanaiela a dvouletého Tristana, vnímá svět s ještě větší citlivostí než dřív. Její mateřství ji přivedlo k tomu, aby upozorňovala i na osudy dětí, které trpí v tichosti – pod tíhou šikany, psychického týrání nebo rozvodových sporů svých rodičů.

„Znám i případ z vlastní rodiny,“ prozradila Burešová. „Jedna žena si vzala život, protože se cítila zcela bezmocná. Soudní systém ji zlomil.“ Právě tato zkušenost ji přiměla veřejně vystoupit, aby pomohla zamezit podobným tragédiím v budoucnu.

Nikdo z jejího okolí prý netušil, jak hlubokým trápením dotyčná prochází. „Nikdy nám neřekla, jak špatně na tom je. A pak už bylo pozdě,“ vzpomíná s bolestí. Tato zkušenost ji přiměla ke změně – rozhodla se bojovat za větší empatii, otevřenost a především prevenci.

Velmi otevřeně mluvila také o svém vlastním boji s opatrovnickým soudem po rozchodu s hudebníkem Michaelem Krásným, otcem jejího staršího syna. „Musela jsem kvůli tomu na terapie. Nemohla jsem spát. Bylo to strašné,“ přiznala. Z jejích slov byla cítit nejen bezmoc, ale i frustrace nad tím, jak soudy nakládají s osudy dětí.

„Nechápu, jak někdo, kdo vzbuzuje strach u dospělých, může rozhodovat o osudech malých dětí,“ uvedla kriticky na adresu jedné konkrétní soudkyně. Přiznala, že tento zážitek v ní zanechal hlubokou psychickou jizvu, se kterou se dosud vyrovnává.

Burešová dnes s obavami sleduje případy týrání, zneužívání či dokonce pokusů o vraždu v nefunkčních rodinách. „A pak ti lidé odcházejí od soudu s podmínkou,“ říká rozhořčeně. Podle ní soudní systém selhává – a ti, kdo trpí, zůstávají často zcela sami.

Přesto se Eva rozhodla nevzdat. Věří, že právě otevřená a upřímná debata může pomoci změnit situaci k lepšímu. „Jediné, co můžu udělat, je mluvit o tom. Pořád dokola. Protože jedině tak můžeme zabránit tomu, aby se to opakovalo,“ zdůraznila.