Kauza kolem ministra Blažka. Rezignací to rozhodně nekončí

Pavel Blažek (ODS) podal v pátek 17. května demisi na post ministra spravedlnosti. Ve funkci skončil po vlně kritiky kvůli schválení daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od Tomáše Jiřikovského – muže, který byl v minulosti odsouzen za obchod s drogami. Na síti X oznámil: „Po dohodě s předsedou vlády Petrem Fialou jsem se rozhodl podat demisi na funkci ministra spravedlnosti. Nejsem si vědom žádného nezákonného jednání. Nechci ovšem poškozovat pověst vlády ani vládní koalice.“

Přesto právě pověst justice a důvěra v její fungování zůstávají nejvíce pošramoceny. Blažek přitom ještě v pátek dopoledne ve Sněmovně obhajoval přijetí daru s tím, že „nemůže být nelegální“. Během několika hodin se však situace otočila.

Dar za tři miliardy?
Podle Blažkovy verze kontaktoval ministerstvo jeho dlouholetý známý, advokát Kárim Titz. Ten zastupoval Jiřikovského, který prý po letech znovu získal techniku s přístupem k bitcoinové peněžence. Blažkův náměstek Radomír Daňhel se zúčastnil setkání, kde se podle dostupných informací zjistilo, že na úložišti jsou kryptoměny v hodnotě kolem tří miliard korun. Třetina z toho – tedy asi jedna miliarda – připadla státu na základě dohody s majitelem.

Motiv Jiřikovského zůstává nejasný. Podle Blažka mělo jít o „pokání“ bývalého vězně. Faktem je, že stát prostřednictvím Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových začal bitcoiny rozprodávat.

Policie má jiné podezření
Podle informací Seznam Zpráv ale policie zvažuje jinou verzi. Reportér Lukáš Valášek vysvětluje: „Policie říká, že se tím vysoce postavení činovníci Ministerstva spravedlnosti mohli dopustit nápomoci při praní špinavých peněz.“ Pokud by stát kryptoměny oficiálně přijal, mohl by takový krok legitimizovat i zbytek prostředků, které Jiřikovskému zůstaly.

Valášek zároveň upozorňuje, že suma, kterou stát skutečně získal, nemusí odpovídat reálné hodnotě celého balíku bitcoinů: „Shluk bitcoinových peněženek, ze kterých ministerstvo obdrželo svůj podíl, totiž podle Blockchainu obsahuje násobně vyšší částku.“

V peněžence nebyly 3 miliardy, ale 12
„Dostal jsem nabídku na získání 30 procent bitcoinů z peněženky, kterou policie odsouzenému zabavila a po propuštění z vězení vrátila,“ uvedl Blažek.

Tuto verzi ale zásadně zpochybnila data, která zveřejnil Radiožurnál. Analýzy blockchainových platforem Arkham a Walletexplorer ukazují, že v peněžence bylo přibližně 5366 bitcoinů, tedy kryptoměna v přepočtu za 12,5 miliardy korun. Ministerstvo z nich přitom obdrželo jen část – odpovídající necelé miliardě korun. Při původně deklarovaném třicetiprocentním podílu měl stát získat zhruba 1609 bitcoinů, tedy zhruba 3,7 miliardy korun.

„Ve skutečnosti bylo posláno jen 1562 bitcoinů,“ potvrzuje Radiožurnál s odkazem na notářský zápis z 7. března, který ministerstvo zveřejnilo. Podle tohoto dokumentu byl účet zpřístupněn za přítomnosti Jiřikovského, jeho právníka a znalce. Notář měl následně ověřit snímek obrazovky peněženky a potvrdit výpočet třicetiprocentního podílu.

Jenže blockchainové stopy ukazují, že z dané peněženky začaly bitcoiny odcházet už o den dřív. „Transakce probíhaly už 6. března. Část šla přímo na účet Tomáše Jiřikovského,“ uvedl Radiožurnál. Zároveň čtyři z pěti plateb, kterými byly bitcoiny převedeny na účet ministerstva, pocházely z účtu tržiště Nucleus Market, které Jiřikovský údajně založil a provozoval pro anonymní obchod se zbraněmi a drogami.

Blažek na tiskové konferenci uvedl, že „otevírání peněženky trvalo 30 hodin“. Expert na kryptoměny Milan Půlkrábek ale tento údaj odmítl: „Taková operace zabere maximálně několik minut,“ řekl Radiožurnálu.

Otázky bez odpovědí
Nevyjasněné zůstává, proč Blažek nepředal záležitost Ministerstvu financí nebo přímo ÚZSVM. „(Nevíme), proč to řešilo Ministerstvo spravedlnosti, což je na první, druhý i pátý pohled velmi nelogické,“ říká Valášek a dodává: „Mám neodbytný pocit, že celý ten příběh pořád neznáme, a je otázka, jestli se ho někdy dozvíme.“

Zásadní je i kontext Blažkovy politické dráhy. Kromě současné kauzy čelil jako ministr spravedlnosti opakované kritice: například kvůli kontaktům s kontroverzními osobami nebo kvůli pokusům ovlivnit informace o státní zástupkyni v takzvané bytové kauze.

Jak shrnuje Valášek: „Už toho prostě bylo moc. Nebýt těch mnoha předchozích kauz, které jsme i my popisovali, tak by to dost možná Pavel Blažek přežil.“