České domácnosti drtí rekordní ceny elektřiny – přitom ji sami vyvážíme

Komentář
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Depositphotos
Lukáš Kovanda 3. ledna 2025 23:51 3. ledna 2025 23:56
Sdílej:

Cena elektřiny pro domácnosti v Česku i loni dále narůstala. V paritě kupní síly měny v prvním loňském pololetí činila podle Eurostatu 0,321 eura za kilowatthodinu. Cena platí pro domácnost s běžnou úrovní spotřeby. Oproti prvnímu pololetí roku 2021 tak zdražila o zhruba 85 procent.

Ostatní země Visegrádské čtyřky vykazují ceny mnohem nižší, stejně tak vykazují mnohem slabší, pokud vůbec nějaké, zdražení uplynulých let.

Běžná slovenská domácnost platila loni v prvním pololetí za elektřinu 0,1543 eura za kilowatthodinu, tedy ani ne polovinu částky, kterou hradí české domácnosti. Oproti prvnímu pololetí 2021 platili loni Slováci jen o přibližně dvanáct procent více.

Polské domácnosti loni v prvním pololetí platily za elektřinu ještě méně než ty slovenské, 0,1531 eura za kilowatthodinu, přičemž jim elektřina oproti první půli roku 2021 dokonce zlevnila, o zhruba dvě procenta.

Nejlevnější elektřinu nejen v rámci Visegrádské čtyřky, nýbrž v celé EU pak má v paritě kupní síly měny Maďarsko. Loni v prvním pololetí platila běžná maďarská domácnost za kilowatthodinu elektřiny 0,1234 eura, o přibližně procento více než o tři roky dříve.

Ceny elektřiny v Česku byly dlouhá léta v paritě kupní síly měny, jež zohledňuje odlišnou úroveň cenové hladiny v jednotlivých zemích, srovnatelné s cenami v dalších zemích Visegrádské čtyřky. Zlom nastal zhruba na přelomu let 2021 a 2022, kdy se české ceny viditelně „utrhly“ a od té dramaticky narůstají, na více než dvojnásobek. V Maďarsku jsou dokonce 2,6krát levnější.

Ještě více zarážející je celá situace po přihlédnutí k tomu, že Česko představuje velkého vývozce elektřiny, jednoho z největších v Evropě.

Od prvního pololetí 2021 od prvního pololetí loňského roku v čistém vyjádření vyvezlo 35,4 terawatthodiny elektřiny, plyne z dat společnosti Montel. Čistým vývozcem je ze zemí Visegrádské čtyřky ještě Slovensko, jež ale v daném období vyvezlo už zhruba desetkrát méně elektřiny než Česko, a to 3,6 terawatthodiny. Naopak Polsko, a zejména Maďarsko představují čisté dovozce. Polsko v daném období dovezlo v čistém vyjádření 6,4 terawatthodiny elektřiny a Maďarsko pak 41,8 terawatthodiny.

Sečteno, podtrženo, Česko je největším vývozcem elektřiny a elektřinu mají jeho domácnosti přesto nejdražší – a to prakticky v celé EU – a nejvíce jim v rámci Visegrádské čtyřky zdražuje. Zato Maďarsko je z daných zemí největším dovozcem elektřiny, jeho domácnosti mají navzdory tomu elektřinu nejlevnější – dokonce v celé EU – a i přes energetickou a inflační krizi uplynulých let se Maďarům cena elektřiny prakticky nemění.

Stalo se