Původně 24 hodin, teď sto dní. Kdy a jak tedy Trump ukončí válku na Ukrajině?

Trump, který má v lednu usednout do úřadu amerického prezidenta, staví ukončení války na Ukrajině mezi své hlavní priority. Jeho tým plánuje dosáhnout dohody s oběma stranami konfliktu do 100 dní od inaugurace. Tento ambiciózní cíl stanovil Keith Kellogg, Trumpův kandidát na pozici speciálního vyslance pro Ukrajinu a Rusko, během rozhovoru pro Fox News.

Kellogg uvedl, že klíčem ke spravedlivému a udržitelnému řešení je zahájení přímých rozhovorů mezi prezidentem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zdůraznil, že současný prezident Joe Biden selhal v udržování dialogu s ruským protějškem, což podle něj zpomalilo jakoukoli šanci na ukončení války.

Trump během své kampaně prohlašoval, že válku ukončí do 24 hodin od nástupu do funkce. Na úterní tiskové konferenci však svá dřívější prohlášení zmírnil a naznačil, že proces může trvat až šest měsíců.  

Klíčovým prvkem Trumpovy strategie je zjevná ochota jednat s Ruskem přímo, což v minulosti naznačoval svým prohlášením, že „s Putinem dobře vychází.“ Tento přístup však může být dvojsečný. Zatímco zastánci této strategie věří, že osobní diplomacie by mohla vést k rychlejšímu ukončení bojů, kritici varují, že by Trump mohl Ukrajinu postavit do nevýhodné pozice a donutit ji k ústupkům, které by mohly mít dalekosáhlé důsledky pro její svrchovanost a územní celistvost.

Trumpův návrh omezit vojenskou pomoc Ukrajině, pokud se nezapojí do mírových jednání, by mohl sloužit jako motivace pro Kyjev, aby usedl k jednacímu stolu. Na druhé straně však tento přístup hrozí oslabením ukrajinské obrany v době, kdy se ruské síly stále aktivně pokoušejí dosáhnout svých cílů na bojišti. Ukrajina by mohla být nucena přistoupit na nevýhodné podmínky, které by mohly být interpretovány jako vítězství Moskvy.

Další důležitou otázkou je role spojenců USA v NATO. Trump v minulosti kritizoval alianci a požadoval, aby evropští spojenci nesli větší břemeno obrany. Pokud by se rozhodl výrazně snížit angažovanost USA v konfliktu, mohlo by to oslabit jednotu západního bloku a dát Rusku větší prostor k vyjednávání z pozice síly.

Trumpova představa o ukončení války během 100 dní také předpokládá, že je ruský prezident Vladimir Putin ochoten přistoupit na kompromis. Putin však dosud neprojevil žádné náznaky ochoty ustoupit od svých strategických cílů, mezi které patří nejen kontrola nad ukrajinským územím, ale také oslabení západního vlivu v regionu.

Zbývá tedy otázka, zda Trumpův plán skutečně povede k míru, nebo pouze k dočasnému příměří, které by mohlo posílit ruskou pozici. Ukončení války na Ukrajině je bezpochyby cílem, o který by mělo usilovat každé světové vedení.

Nicméně způsob, jakým toho dosáhnout, musí zohlednit nejen rychlost, ale také dlouhodobou stabilitu a bezpečnost regionu. Pokud by Trump skutečně dokázal dosáhnout míru, bude to vyžadovat nejen diplomatický talent, ale také schopnost udržet rovnováhu mezi zájmy Ukrajiny, Ruska a celého západního světa.