Donald Trump opakovaně tvrdí, že by dokázal ukončit válku na Ukrajině. Nejprve to mělo být do 24 hodin od nástupu k moci, nyní už to je během prvních 100 dní svého druhého prezidentského mandátu. Tato ambiciózní prohlášení však vzbuzují otázky, zda je takové řešení realistické a jakých prostředků by k tomu použil. Trumpův plán se zdá být založen na kombinaci diplomatického nátlaku, redukce vojenské podpory Ukrajině a využití jeho osobních vazeb s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Trump, který má v lednu usednout do úřadu amerického prezidenta, staví ukončení války na Ukrajině mezi své hlavní priority. Jeho tým plánuje dosáhnout dohody s oběma stranami konfliktu do 100 dní od inaugurace. Tento ambiciózní cíl stanovil Keith Kellogg, Trumpův kandidát na pozici speciálního vyslance pro Ukrajinu a Rusko, během rozhovoru pro Fox News.
Kellogg uvedl, že klíčem ke spravedlivému a udržitelnému řešení je zahájení přímých rozhovorů mezi prezidentem Trumpem, ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Zdůraznil, že současný prezident Joe Biden selhal v udržování dialogu s ruským protějškem, což podle něj zpomalilo jakoukoli šanci na ukončení války.
Trump během své kampaně prohlašoval, že válku ukončí do 24 hodin od nástupu do funkce. Na úterní tiskové konferenci však svá dřívější prohlášení zmírnil a naznačil, že proces může trvat až šest měsíců.
Klíčovým prvkem Trumpovy strategie je zjevná ochota jednat s Ruskem přímo, což v minulosti naznačoval svým prohlášením, že „s Putinem dobře vychází.“ Tento přístup však může být dvojsečný. Zatímco zastánci této strategie věří, že osobní diplomacie by mohla vést k rychlejšímu ukončení bojů, kritici varují, že by Trump mohl Ukrajinu postavit do nevýhodné pozice a donutit ji k ústupkům, které by mohly mít dalekosáhlé důsledky pro její svrchovanost a územní celistvost.
Trumpův návrh omezit vojenskou pomoc Ukrajině, pokud se nezapojí do mírových jednání, by mohl sloužit jako motivace pro Kyjev, aby usedl k jednacímu stolu. Na druhé straně však tento přístup hrozí oslabením ukrajinské obrany v době, kdy se ruské síly stále aktivně pokoušejí dosáhnout svých cílů na bojišti. Ukrajina by mohla být nucena přistoupit na nevýhodné podmínky, které by mohly být interpretovány jako vítězství Moskvy.
Další důležitou otázkou je role spojenců USA v NATO. Trump v minulosti kritizoval alianci a požadoval, aby evropští spojenci nesli větší břemeno obrany. Pokud by se rozhodl výrazně snížit angažovanost USA v konfliktu, mohlo by to oslabit jednotu západního bloku a dát Rusku větší prostor k vyjednávání z pozice síly.
Trumpova představa o ukončení války během 100 dní také předpokládá, že je ruský prezident Vladimir Putin ochoten přistoupit na kompromis. Putin však dosud neprojevil žádné náznaky ochoty ustoupit od svých strategických cílů, mezi které patří nejen kontrola nad ukrajinským územím, ale také oslabení západního vlivu v regionu.
Zbývá tedy otázka, zda Trumpův plán skutečně povede k míru, nebo pouze k dočasnému příměří, které by mohlo posílit ruskou pozici. Ukončení války na Ukrajině je bezpochyby cílem, o který by mělo usilovat každé světové vedení.
Nicméně způsob, jakým toho dosáhnout, musí zohlednit nejen rychlost, ale také dlouhodobou stabilitu a bezpečnost regionu. Pokud by Trump skutečně dokázal dosáhnout míru, bude to vyžadovat nejen diplomatický talent, ale také schopnost udržet rovnováhu mezi zájmy Ukrajiny, Ruska a celého západního světa.
Meteorologové v novém měsíčním výhledu vidí téměř až do samého konce listopadu. Počasí by podle jejich očekávání mělo odpovídat tomu, co je typické pro tuto roční dobu. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Důchody známých osobností jsou v Česku oblíbeným tématem. V zajímavých souvislostech se o své penzi zmínil exministr financí Miroslav Kalousek. Ne náhodou se ozval v den, kdy veřejnoprávní média, konkrétně Česká televize a Český rozhlas, stávkují.
Česko je uprostřed dne, kdy pracovníci České televize i Českého rozhlasu stávkují kvůli politickým snahám o změnu financování veřejnoprávních médií. I Tereza Kostková k tomu má co říct, protože ji zaměstnávají obě instituce.
Honza Dědek se v posledních letech zařadil po bok Jana Krause a Karla Šípa jako úspěšný moderátor talk show. Do takového formátu pořadu jsou potřeba slavní hosté. Existují ale osobnosti, které se televizním rozhovorům vyhýbají.
V Česku je spousta fanoušků hitmakera Michala Davida. Pokud k nim patříte, máte aktuálně jedinečnou šanci mu pomoci. Populární zpěvák a skladatel odhalil, že vzniká knižní verze jeho životního příběhu. Materiály zkouší sehnat i u příznivců.
Je to už rok a půl, co nás opustila jedinečná Anna Slováčková. V těchto dnech se ukazuje, že televizní diváci na populární dceru slavných rodičů nezapomněli. V seriálu, kde hrála, se totiž objevila nová postava, kterou někteří lidé nechtějí přijmout.
Španělským profesionálním fotbalem otřásla neuvěřitelná tragédie. Útočník Jesús de Miguel v úterý zemřel na následky bezohledného faulu při pondělním utkání druhé ligy mezi jeho Tenerife a Andorrou.
Štefan Margita nepromešká jedinou možnost, jak si připomenout legendární Hanu Zagorovou. Lidé se o tom opět přesvědčili v samém závěru října. Úspěšný operní pěvec zalitoval toho, že si nejen s manželkou už nemůže promluvit.
O Jiřině Bohdalové a jejím vztahu s českými a dokonce i československými prezidenty se toho namluvilo hodně. Ke kontaktům mezi legendární herečkou a současnou hlavou státu se ale moc nevědělo. Až letos v říjnu došlo evidentně k průlomu.
Marta Kubišová sice už několik let nevystupuje, ale to neznamená, že by fanoušky nezajímalo, jak se jí vede. Hodně Čechů si na zpěvačku jistě vzpomnělo o uplynulém víkendu, kdy k tomu byl dobrý důvod. Kubišová se ozvala a prozradila, jak na tom je.
Britský král Karel III. zahájil tento týden svou podzimní královskou cestu po Karibiku, přičemž v úterý přistál na Bahamách. Sedmdesátisedmiletý panovník se na zahraniční misi vydal v dobré náladě, avšak zpočátku bez své manželky, královny Camilly, která se k němu připojí až v závěrečné fázi celé cesty.
Tajné posmrtné paměti zesnulé hudební ikony a hollywoodské hvězdy Dolly Parton se po mimořádně ostré licitaci mezi vydavateli prodala za závratnou částku třinácti milionů dolarů. Slavná umělkyně, která zemřela v srpnu ve věku 80 let, zanechala po sobě literární dílo, jehož získání provázel obrovský zájem na knižním trhu.