Trump drží pistoli u hlavy americké ústavě a všem demokratickým zemím na světě

Trump „nasadil zběsilé tempo, plní předvolební sliby, zavádí neomezenou moc a vyřizuje si účty“. Tak o jeho dosavadním působení v Bílém domu psala americká stanice CNN. Nový americký prezident během jediného dne učinil významné kroky v řadě klíčových oblastí. Zavedl opatření týkající se nelegální migrace, zdravotnictví, ochrany klimatu, bezpečnosti, spravedlnosti i péče o národní památky.

Většina těchto změn vyvolala buď překvapené pozdvižení obočí, nebo bouřlivé oslavy. Americká média sama zdůrazňují, že zatímco jedni vnímají Trumpa jako významnou historickou osobnost hodnou obdivu, druzí v něm spatřují hrozbu a cítí vůči němu až existenční obavy.

Zdá se, že právě to měl nový prezident v úmyslu – ještě více rozdělit společnost. Na rozdíl od situací, kdy Amerika často praktikovala strategii „rozděluj a panuj“ v zahraniční politice, tentokrát stejnou taktiku uplatňuje na domácí půdě, a to přímo vůči svým vlastním občanům.

Spojené státy se ocitly v znepokojivé situaci, kdy sledují, jak demokratické principy erodují pod vedením čerstvě zvoleného prezidenta, a to pouhé dny po jeho nástupu do úřadu. Dosavadní vývoj nenaznačuje, že by se tento trend měl v dohledné době změnit. Naopak, Trump neochvějně pokračuje ve své silácké politice „Make America Great Again“ (MAGA).

Komentátor amerického listu New York Times Gail Collins popsal, že si nedokáže představit „rozumné senátory, jak přijímají jeho (Trumpovy) celní plány“. Ti, kdo stojí proti, budou muset odolávat ještě dlouho. „Ale to jsou – panečku – ještě čtyři roky. Do té doby radím republikánům, aby se snažili vyhnout hlubokému Trumpovu šílenství,“ vylíčil Collins.

Od pondělní inaugurace Američany čekají přesně čtyři roky s Trumpem. Jestli pojede v zavedeném tempu, má potenciál změnit Spojené státy tak, jak je známe. Přímo během inaugurace jsme za jeho zády viděli kromě rodiny také nejvýznamnější magnáty našeho století v čele s Elonem Muskem, Markem Zuckerbergem, Jeffem Bezosem a Sundarem Pichaiem.

Nejde jen o přítomnost těchto vlivných osobností, ale celá scéna, doplněná o komické výstřelky, pouze zvýraznila hlubokou propast mezi běžnými americkými občany a „premium“ Američany. Pondělní události definitivně rozbily iluzi, že Ústava Spojených států garantuje rovnost pro všechny – zůstala jen realita privilegovaných vrstev, která se odhalila v plné nahotě.

Inaugurace připomněla, jak trefně George Orwell ústy prasat poznamenal: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“ Trump vstoupil do úřadu prezidenta jako první, kdo se zdá být imunní vůči jakékoli odpovědnosti. Jeho beztrestnost symbolizuje selhání federální spravedlnosti, která mu umožnila odejít od nejzávažnějších případů bez následků, a tím otevřela dveře pro precedent, kdy je právo ohýbáno podle postavení, nikoli podle spravedlnosti.

Trump sotva nastoupil do úřadu a už plánuje zasáhnout do ústavy – dokumentu, který je pro Američany stejně posvátný, jako je bible pro křesťany. Ústava je základem jejich identity a zárukou práv, která Američané hrdě využívají. Právní systém je naučil spoléhat se na rozhodnutí justice i v těch nejbanálnějších případech, což demokracii v USA upevnilo a utvářelo ji do podoby, jakou dnes známe. Trumpovy záměry však tuto pevnou strukturu staví před dosud nepoznanou výzvu.

Pokud jste Američan, můžete si stěžovat prakticky na cokoli – a není neobvyklé, že u soudu zvítězíte. Symbolickým, byť smutně úsměvným příkladem je smyšlený případ ženy, která žalovala výrobce mikrovlnné trouby za to, že ji nevaroval, aby do ní nevkládala živá zvířata. Když se pokusila usušit mokrou kočku, která samozřejmě tragicky uhynula, dokázala spor skutečně vyhrát.

Přestože příběh působí absurdně, vystihuje realitu amerického soudního systému, kde i ty nejnepravděpodobnější případy mohou najít zastání. Tato právní svoboda, byť někdy náchylná k excesům, zůstává jedním z hlavních pilířů americké demokracie. Trump však nyní tuto svobodu staví do nejistoty, čímž hrozí narušení základních principů, na kterých stojí právní stát ve Spojených státech.

Trump se hned první den svého úřadování pustil do americké ústavy, když naznačil, že by chtěl změnit její 14. dodatek. Tento zaručuje mimo jiné právo na občanství pro děti narozené na území USA, včetně těch, které se zde ocitnou jako nezaopatření potomci uprchlíků bez dokladů.

Pokud se Trumpovi podaří prosadit změnu, byť jediného, dodatku ústavy, bude to znamenat zásadní erozi demokracie. Spojené státy, dosud považované za symbol demokratické velmoci, by se mohly proměnit v obří verzi Maďarska nebo Slovenska – zemí, kde se moci chopili nedemokratičtí lídři s autoritářskými tendencemi.

Na rozdíl od Maďarska a Slovenska mají Spojené státy reálnou moc ovlivňovat dění na celém světě. Funkční demokracie v USA je nejen inspirací, ale také klíčovým pilířem pro ostatní demokratické státy, které v ní vidí důkaz, že svoboda a právo mají smysl a silného ochránce.

Pokud však tento symbol a zastánce selže, zůstanou ostatní demokratické země osamocené. To by mohlo otevřít dveře masivnímu rozmachu autoritářských režimů po celém světě, dokonce i v oblastech, kde se dosud neobjevovaly výrazné náznaky úpadku svobody.