Máme vakcínu proti rakovině, hlásá vítězoslavně Rusko. Experti ale tak nadšení nejsou

Podle generálního ředitele Radiologického lékařského výzkumného centra Andreje Kaprina bude vakcína poskytována pacientům zcela zdarma. Tento krok je součástí ruské strategie, která se snaží nabídnout inovativní léčbu široké veřejnosti a bojovat proti jedné z největších zdravotních hrozeb současnosti.

Alexander Gintsburg, ředitel Výzkumného centra epidemiologie a mikrobiologie Gamaleja, uvedl, že umělé neuronové sítě výrazně zkrátí čas potřebný k vývoji personalizované mRNA vakcíny. Tento proces, který dosud vyžadoval týdny složitých matematických výpočtů, lze díky pokročilým výpočetním metodám zvládnout za méně než hodinu.

„Díky zapojení Ivannikovova institutu, který využívá neuronové sítě, nyní dokážeme navrhnout personalizovanou mRNA vakcínu během 30 až 60 minut,“ vysvětlil Gintsburg. Tato rychlost umožní vytvářet vakcíny šité na míru konkrétním pacientům a typům nádorů, což znamená zásadní posun v léčbě onkologických onemocnění.

Vakcíny proti rakovině fungují tak, že stimulují imunitní systém k rozpoznání a útoku na rakovinné buňky. Specifické terapeutické vakcíny cílí na proteiny nebo antigeny, které jsou přítomny na povrchu nádorových buněk, a „trénují“ imunitní systém, aby tyto buňky identifikoval a zničil.

Některé vakcíny využívají oslabené nebo upravené viry k doručení těchto antigenů, čímž vyvolávají silnou imunitní odpověď. Preventivní vakcíny, jako například vakcína proti HPV, zase chrání před viry, které jsou spojeny se vznikem určitých typů rakoviny, například rakoviny děložního čípku.

Prezident Vladimir Putin již dříve v tomto roce prohlásil, že Rusko je blízko vytvoření „rakovinových vakcín nové generace“. Nový přístup slibuje významně zlepšit léčbu rakoviny, zpomalit růst nádorů, zabránit recidivám a v raných stadiích dokonce nádorové bujení zcela eliminovat.

Pokud vakcína projde všemi klinickými testy, mohla by představovat jeden z největších medicínských objevů tohoto století a zásadně změnit přístup k onkologické péči po celém světě. Objevují se ale názory, které nadšení z ruské neotestované vakcíny mírní.

Vakcína je postavena na konceptu neoantigenů, tedy proteinů, které se nacházejí pouze na rakovinných buňkách. Tyto neoantigeny imunitní systém za normálních okolností nerozpozná, ale vakcína by měla trénovat imunitní buňky k tomu, aby byly schopné tyto proteiny identifikovat a zničit.

Podobný princip využívají i jiné experimentální vakcíny proti rakovině, například ty vyvíjené na prestižních pracovištích, jako je Memorial Sloan Kettering Cancer Center. Studie tohoto centra ukázaly, že někteří pacienti dokázali díky imunitní reakci založené na neoantigenech bojovat s rakovinou i mnoho let po odstranění nádoru.

Ruská vakcína byla vyvinuta mimo jiné institutem Gamaleja, který je známý vývojem vakcíny Sputnik V proti covidu-19. Ta čelila mezinárodní kritice kvůli omezené transparentnosti dat z klinických zkoušek, malým testovacím skupinám a nekonzistenci v publikovaných údajích. U nové vakcíny proti rakovině tak panují podobné obavy: odborníci upozorňují na nedostatek podrobných informací o tom, jak přesně vakcína funguje, pro jaké typy rakoviny je určena a zda jsou její výsledky reprodukovatelné.

V současnosti je ve světě schválen pouze jeden typ rakovinové vakcíny, a to Sipuleucel-T, který byl v roce 2010 schválen FDA pro léčbu rakoviny prostaty. Tento přístup však pacientům prodloužil život v průměru jen o čtyři měsíce a nebyl průlomem, který by zásadně změnil léčbu.

Podle odborníků, jako je Dr. Abhishek Shankar z AIIMS, zůstává otázkou, zda ruská vakcína přinese významný benefit pro pacienty. Kritéria úspěšnosti zahrnují nejen účinnost, ale také náklady na výrobu a distribuci. Cena je často hlavní překážkou při zavádění podobných technologií do běžné praxe.

I když většina rakovinových vakcín cílí na léčbu existujících nádorů, existují i preventivní vakcíny, které pomáhají snížit riziko vzniku rakoviny. Například vakcíny proti HPV významně snižují výskyt rakoviny děložního čípku, která je ve více než 95 % případů spojena s přetrvávající infekcí vysokorizikovými kmeny tohoto viru.

Zatímco ruská mRNA vakcína proti rakovině vzbuzuje naděje, její skutečný potenciál zůstává nejasný. Odborníci varují před předčasným nadšením, dokud nebudou k dispozici podrobné výsledky klinických studií. Pokud však vakcína splní očekávání, mohla by znamenat průlom nejen pro Rusko, ale i pro celý svět v boji proti jedné z nejzávažnějších chorob současnosti.