Poprvé v historii. Fiala oznámil definitivní odstřižení od ruské ropy

Dokončení tohoto projektu a jeho uvedení do praxe oznámili na čtvrteční tiskové konferenci předseda vlády Petr Fiala, ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) a generální ředitel MERO ČR Jaroslav Pantůček.

Projekt TAL-PLUS navýšil přepravní kapacitu evropského ropovodu TAL a Česko může díky tomu čerpat západní cestou až 8 milionů tun ropy ročně. To plně pokryje celoroční potřebu země. Zvýšené dodávky neruské ropy, které dorazily na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, nyní bez problému plně nahradí pozastavené dodávky ruské ropy z ropovodu Družba.

"Dokončili jsme další krok na cestě k naší energetické nezávislosti. Díky projektu TAL-PLUS, který naše vláda prosadila, již dokážeme zásobovat Česko západní cestou výhradně neruskou ropou. Po téměř šedesáti letech končí naše závislost na ropovodu Družba, a Rusko už nás tak nemůže vydírat zastavením dodávek. Je to důležitý milník k posílení bezpečnosti naší země a k ochraně zájmů všech občanů," uvedl premiér.

Premiér také poděkoval společnosti MERO a všem, kdo se na projektu TAL-PLUS podíleli, za jeho úspěšnou realizaci. O realizaci projektu TAL-PLUS vláda Petra Fialy rozhodla na podzim 2022. V květnu 2023 došlo k podepsání smlouvy o realizaci mezi společností MERO a konsorciem TAL. V lednu 2025 byly stavební práce na rozšíření ropovodu TAL úspěšně dokončeny.

"Jsem rád, že strategické rozhodnutí zajistit pro Českou republiku nezávislost na ruské ropě, které jsme jako vláda učinili před 2,5 roky, se v rekordním čase nyní symbolicky završilo tím, že na centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi dorazily první dodávky neruské ropy určené pro zpracování v rafinérii ORLEN Unipetrol v Litvínově. Naše země je tak díky navýšení kapacity ropovodu TAL připravena na dominantní zásobování neruskou ropou výhradně západní cestou. Nemusíme se tak bát ruské vyděračské surovinové politiky a Putinových výhružek, že k nám přestane téct ropa z východu," dodal ministr financí Zbyněk Stanjura.

Už ve čtvrtek odpoledne začalo MERO ropu přepravovat jejímu vlastníkovi, tedy společnosti Orlen Unipetrol, do rafinérie v Litvínově.