Proč válku na Ukrajině nedokáží ukončit Putin se Zelenským? Moskva má s Kyjevem řadu problémů

Na brífinku Zacharovová uvedla, že „dočasné příměří nebo zmrazení konfliktu je nepřijatelné“, protože by podle ní vedlo pouze k dalšímu zbrojení Ukrajiny a snaze o „ozbrojenou vojenskou pomstu“. Moskva tak potvrzuje svůj postoj, že mírové řešení konfliktu musí být podmíněno „spolehlivými a právně závaznými dohodami“, které by zabránily jeho opakování.

Vyjádření přichází v době, kdy některé západní státy diskutují o možnostech diplomatického urovnání konfliktu. Ukrajinské vedení však opakovaně zdůrazňuje, že mír je možný pouze za podmínky stažení ruských vojsk z okupovaných území, což Moskva kategoricky odmítá.

Ruské obavy z „příměří na západních podmínkách“ vycházejí i z dosavadní praxe. Po neúspěšných jednáních v roce 2015, která vedla k minským dohodám, Kyjev nadále posiloval svou obranu a prohluboval vojenskou spolupráci se Západem. Kreml proto nyní požaduje „pevné záruky“, které by podle jeho představ měly vyloučit jakoukoli budoucí eskalaci.

Kreml přitom už dříve oznámil, že ačkoliv zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, je připraven s ním jednat. Prohlásil to mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, který zopakoval stanovisko Moskvy ohledně právního postavení ukrajinské hlavy státu.

„Analýza naší země, kterou opakovaně vyslovil prezident [Vladimir] Putin, naznačuje, že pan Zelenskyj má velké problémy de iure, pokud jde o jeho legitimitu, ale i přes to zůstává ruská strana otevřená jednání,“ uvedl Peskov v prohlášení pro média.

Ruský režim dlouhodobě zpochybňuje Zelenského mandát, zejména po zrušení plánovaných prezidentských voleb na Ukrajině, které se měly konat v roce 2024. Ukrajinská vláda rozhodnutí odůvodnila válečným stavem a pokračující ruskou agresí, kvůli níž nelze zajistit spravedlivý a bezpečný volební proces.

Zelenskyj v minulosti vyjádřil ochotu jednat s Vladimirem Putinem, pokud by přímá jednání byla „jedinou konfigurací“, která by mohla vést k míru. Moskva však trvá na tom, že jakékoli dohody musí podepsat zástupci Kyjeva, jejichž legitimita je „právně potvrzena“.

Putin v minulosti opakovaně tvrdil, že Ukrajina by měla hledat jiné představitele, kteří by vedli případné rozhovory s Ruskem. Tento postoj však odporuje skutečnosti, že Zelenskyj byl zvolen v roce 2019 jasnou většinou hlasů a jeho mandát zůstává podle ukrajinské ústavy platný i v době války.

Zatímco Kreml se snaží využít této rétoriky k delegitimizaci ukrajinské vlády, Západ nadále považuje Zelenského za právoplatného prezidenta. EU, USA a další spojenci opakovaně zdůraznili, že jakákoli jednání o ukončení války musí probíhat podle podmínek Kyjeva, nikoli Moskvy.

Sám Zelenskyj přitom uvedl, že je ochoten usednout k jednacímu stolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud by to byla jediná možnost, jak dosáhnout míru pro Ukrajinu. V rozhovoru se novinářem Piersem Morganem, který byl zveřejněn 4. února, však zdůraznil, že Putina považuje za nepřítele.

„Budeme mluvit s Putinem… I samotný rozhovor s Putinem je kompromis,“ prohlásil Zelenskyj. Na otázku, jak by se cítil při osobním setkání s ruským lídrem, odpověděl, že jeho osobní pocity nejsou důležité. „Pokud je to jediná možnost, jak přinést mír ukrajinským občanům a zabránit dalším ztrátám na životech, pak do toho půjdeme… Co na tom záleží, jaký mám k němu postoj?“ dodal.

Zelenskyj zopakoval, že jakýkoli mírový proces musí zahrnovat nejen Ukrajinu a Rusko, ale také Spojené státy a Evropskou unii. Zároveň zdůraznil, že Kyjev nepřipustí žádné uznání okupovaných ukrajinských území jako součásti Ruska.

Tato slova přicházejí v době, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že pokud se vrátí do Bílého domu, zprostředkuje dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem a ukončí válku během prvních šesti měsíců svého mandátu.

Během rozhovoru Zelenskyj také uvedl, že od začátku ruské invaze v únoru 2022 přišlo o život 45 100 ukrajinských vojáků. Dále prozradil, že na bojišti bylo zaznamenáno 390 000 případů zranění, přičemž skutečný počet raněných vojáků je nižší, protože někteří z nich utrpěli více zranění v různých incidentech.

Tato čísla představují jedno z mála oficiálních přiznání ukrajinské strany ohledně vojenských ztrát. Zelenskyj také sdělil, že přibližně polovina zraněných ukrajinských vojáků se později vrací zpět na frontu.

Zelenskyj rovněž porovnal ztráty obou stran konfliktu a uvedl, že od začátku invaze bylo zabito přibližně 350 000 ruských vojáků a dalších 600 000 až 700 000 ruských vojáků bylo zraněno.

Tato čísla jsou podstatně vyšší než údaje, které zveřejňuje Moskva, jež dlouhodobě bagatelizuje své vlastní ztráty. Ukrajinské údaje však přibližně odpovídají odhadům západních zpravodajských služeb, které tvrdí, že ruská armáda utrpěla v konfliktu obrovské ztráty, zejména během tvrdých bojů v Donbasu a u Bachmutu.