Putin pobouřil ruské elity. Války už mají plné zuby

Jeden z vládních úředníků serveru Meduza řekl: „Hlavním pocitem je zklamání. Očekávali jsme, že bojování skončí, a spolu s tím dojde i k nějakému zmírnění sankcí. Místo toho se tlak jen zvyšuje.“

Rusko čelí ekonomickým problémům, které se na konci roku 2024 staly „bodem napětí“. Velké podniky otevřeně kritizovaly vysoké úrokové sazby stanovené Centrální bankou. „Většina firem zatím přežívá, někteří dokonce rostou, ale to jen díky využívání opuštěných aktiv zahraničních společností. Všichni vědí, že to nebude trvat věčně,“ uvedl konzultant spolupracující s ruskou vládou.

Výsledek prezidentských voleb v USA v roce 2024, kdy zvítězil Donald Trump, přinesl mezi ruskými elitami určitou naději na rychlejší mírové jednání. Tyto naděje však postupně slábnou, protože pozice Trumpa a Kremlu ohledně podmínek míru se výrazně liší.

Podle jednoho ze zdrojů je pro Vladimira Putina klíčové získat kontrolu nad čtyřmi ukrajinskými regiony. Trump má však vlastní představy, což vytváří nejistotu ohledně možného kompromisu.

I přes válečnou únavu čelí Kreml dilematu ohledně toho, co bude následovat po skončení konfliktu. „Pokud SVO skončí, co přijde dál? Jak vysvětlíme lidem, proč je teď těžké a kdy se situace zlepší? Nikdo na tyto otázky nemá odpovědi,“ uvedl zdroj blízký prezidentské administrativě.

Na nedávném semináři pro místní gubernátory diskutovala administrativa scénáře pro „poválečnou realitu“. Jednou z možností bylo uspořádání předčasných voleb v roce 2025 a vytvoření tzv. „parlamentu vítězství“, který by zahrnoval podíl vojenského personálu. Tyto návrhy však zatím nejsou konkrétní.

Další možností, jak obnovit veřejnou podporu, by mohla být hlubší integrace s Běloruskem. To by zahrnovalo například společné úřady nebo dokonce „sjednocení zemí“. Zda je tento scénář realistický, však závisí na běloruském prezidentovi Alexandru Lukašenkovi, který si přeje zachovat svou plnou moc.

Podle průzkumů většina Rusů podporuje zahájení mírových jednání. I data z prokremelských průzkumů ukazují, že dvě třetiny obyvatel byly nespokojené s výsledky roku 2024. Navzdory tomu se zdá, že Kreml zůstává odhodlán pokračovat ve své současné strategii a označit jakýkoli výsledek za vítězství.

Válka na Ukrajině tak nejen pokračuje, ale stává se zdrojem rostoucí nejistoty a rozdělení i mezi samotnými ruskými elitami. Jakýkoliv posun směrem k míru bude záviset na schopnosti vedení najít kompromis, který bude přijatelný jak doma, tak v zahraničí.