Putin se po pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines omluvil

Během rozhovoru zaznělo, že se ázerbájdžánský letoun pokusil přistát na letišti v Grozném v době, kdy toto město spolu s Mozdokem a Vladikavkazem čelilo útokům ukrajinských bezpilotních letounů. Ruská protivzdušná obrana tyto útoky odrážela, což mohlo mít vliv na bezpečnost letadla.

„Osobní letadlo Ázerbájdžánských aerolinií opakovaně podle plánu přistávalo v Grozném, přičemž v tu dobu probíhaly útoky ukrajinských UAV na města v oblasti a systémy ruské protivzdušné obrany byly v provozu,“ uvedla agentura TASS.

Vladimir Putin se omluvil za incident, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru, a vyjádřil hlubokou soustrast rodinám obětí. „Prezident Putin se omluvil za skutečnost, že k této tragédii došlo v ruském vzdušném prostoru, a zároveň vyjádřil upřímnou soustrast rodinám obětí a popřál zraněným rychlé zotavení,“ uvedla tisková služba.

Na vyšetřování katastrofy spolupracují vyšetřovací orgány Ruska, Ázerbájdžánu a Kazachstánu. Podle Kremlu se v Grozném nacházejí dva zástupci Generální prokuratury Ázerbájdžánu, kteří koordinují činnost s ruskými úřady, včetně Vyšetřovacího výboru Ruské federace.

Ruský Vyšetřovací výbor zahájil trestní řízení podle článku 263 trestního zákoníku, který se týká porušení pravidel bezpečnosti provozu a provozování letecké dopravy. Specialisté, jak civilní, tak vojenští, jsou vyslýcháni, aby se zjistily všechny okolnosti vedoucí k havárii.

Kreml zdůraznil, že je důležitá intenzivní spolupráce mezi příslušnými úřady všech tří zemí. Tento tragický incident ukazuje potřebu zvýšené koordinace v otázkách letecké bezpečnosti v oblasti, kde probíhají vojenské operace a kde je provoz letecké dopravy vystaven vyššímu riziku. 

Ruská státní média a oficiální představitelé, včetně mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, zdůrazňují nutnost počkat na výsledky vyšetřování, zatímco zcela opomíjejí možnost, že letadlo mohlo být sestřeleno.

Peskov na dotaz ohledně požadavku ázerbájdžánského poslance na ruskou omluvu odpověděl: „Tento letecký incident je stále předmětem vyšetřování. Nejsme oprávněni jej hodnotit, dokud nebudou zveřejněny závěry." Jeho postoj však odráží obvyklou strategii Kremlu při řešení podobných situací, kdy je prioritou minimalizovat škody na pověsti Ruska.

Mezitím se objevily indicie, které naznačují možnou vinu ruských protivzdušných systémů. Videozáznamy z místa ukazují poškození trupu letadla, které odpovídá šrapnelům nebo úlomkům z explozivního zařízení.

Tato zjištění přinášejí vážné problémy pro ruskou vládu, zejména vzhledem k tomu, že na palubě byli občané Ruska, Ázerbájdžánu, Kazachstánu a Kyrgyzstánu, a několik mezinárodních leteckých společností již oznámilo dočasné pozastavení letů do ruských měst.

Cílovou destinací letounu bylo město Groznyj v Čečensku, což dále komplikuje situaci. Region je pod přímou správou Ramzana Kadyrova, loajálního spojence Kremlu, což celou kauzu politicky zcitlivuje.

Incident již vyvolává vzpomínky na pád letu MH17 v roce 2014, který byl sestřelen ruskou raketou nad východní Ukrajinou. Tehdy Rusko spustilo masivní dezinformační kampaň, která zahrnovala protichůdné a absurdní teorie, od tvrzení, že letadlo sestřelili Ukrajinci, až po verzi, že šlo o letoun naplněný mrtvolami. Tyto taktiky měly jediný cíl: vytvořit chaos, zmást veřejnost a odvést pozornost od skutečných viníků.