Trump nesplnil první slib. Válku neukončil za 24 hodin, naopak úplně otočil

Promeškání tohoto termínu a minimální zmínky o konfliktu během pondělních inauguračních oslav však podtrhují, jak obtížnou výzvou bude pro nového prezidenta ukončení bojů na Ukrajině. Trump zatím veřejně nepodnikl žádné konkrétní kroky směrem k mírovému řešení.

Ve svém inauguračním projevu Trump sice vyjmenoval celou řadu priorit, ale Ukrajina mezi nimi nezazněla. Přestože se označil za „mírotvůrce“, nenabídl žádné konkrétní závazky k pokračující americké pomoci Kyjevu.

Zdá se, že Trumpovým prvním krokem bude rozhovor s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, kterého během pondělního projevu v Oválné pracovně obvinil z „ničení Ruska“.

„Nemůže být nadšený, moc dobře si nevede,“ řekl Trump novinářům během ceremoniálu podpisů, což byla vzácná chvíle kritiky ruského prezidenta. „Rusko je větší, má více vojáků, které může ztratit, ale to není způsob, jak řídit zemi,“ dodal podle CNN.

Na otázku, jak dlouho bude válka trvat, odpověděl, že to nemůže říci, dokud s Putinem nepromluví. „Musím mluvit s prezidentem Putinem. Budeme to muset zjistit,“ uvedl.

Trump údajně pověřil své spolupracovníky, aby brzy zařídili telefonický hovor s Putinem, jehož cílem bude naplánovat osobní setkání v následujících měsících, aby se pokusili ukončit válku na Ukrajině. Podle informací blízkých situaci již americké a ruské úřady mohou začít pracovat na organizaci tohoto setkání. Švýcarsko a Srbsko nabídly, že by mohly hostit takové jednání.

Jakékoli rozhovory mezi těmito dvěma lídry by znamenaly výrazný odklon od přístupu bývalého prezidenta Joea Bidena. Ten téměř tři roky přímo s Putinem nemluvil, protože nevěřil, že by takový dialog mohl přispět k vyřešení konfliktu.

Trump však vidí situaci jinak. Podle osoby blízké jeho uvažování je přímá komunikace s Putinem přesně tím, co je třeba k nalezení řešení.

„Jak chcete najít cestu ven z té šlamastyky, když spolu nemluvíte?“ uvedla tato osoba, popisující Trumpův přístup.

Jak přesně by mělo řešení vypadat, není jasné, ačkoliv úředníci v soukromí připouštějí, že bude téměř jistě vyžadovat ústupky ze strany Ukrajinců.

„Prezident během kampaně řekl, že chce, aby umírání přestalo,“ prohlásil v úterý nový americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru pro NBC. „Chce, aby destrukce přestala. Myslím, že to je v zájmu všech. Ale bude to snadné? Bude to složité? Samozřejmě, protože každá strana bude muset něco obětovat.“

Zatím také není zcela jasné, do jaké míry plánuje Trump pokračovat ve strategii Bidenovy administrativy, která zahrnovala poskytování zbraní a zpravodajských informací Ukrajině. Kromě svého odporu k přijetí Ukrajiny do NATO nespecifikoval, jaké bezpečnostní záruky by byl ochoten poskytnout ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.

Trump také neřekl, kdo zaplatí za obnovu Ukrajiny, ale na základě jeho minulých vyjádření je nepravděpodobné, že by šlo o Spojené státy.

Zelenskyj v úterý projevil obavy, nakolik se Trump bude konfliktem zabývat, a naznačil, že evropské země musí přebrat větší odpovědnost.

Ukrajinský prezident zdůraznil, že zatímco Spojené státy jsou pro Evropu „nepostradatelným“ spojencem, tento vztah nemusí být plně oboustranný.

„Bude si prezident Trump vůbec všímat Evropy?“ ptal se Zelenskyj během svého vystoupení na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. „Vnímá NATO jako nezbytné a bude respektovat instituce EU?“

Zelenskyj dodal, že Evropa se musí naučit, jak se plně postarat sama o sebe, aby „svět nemohl ignorovat její důležitost“.

Ukrajinský prezident také vyzval evropské země, aby se společně postavily hrozbám ze strany Ruska a Íránu, přičemž zdůraznil velikost ruské armády ve srovnání s jinými evropskými státy a naznačil, že žádná evropská země nemůže Rusku čelit sama.

„Toto není situace, kdy by jedna země mohla zajistit svou bezpečnost sama. Jde o to, že musíme stát všichni společně, abychom něco znamenali,“ řekl.