Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.
Podle prohlášení Kremlu prezidenti „pokračovali v detailní a otevřené výměně názorů“ na konflikt, přičemž vyjádřili „vzájemný zájem o normalizaci vztahů s ohledem na svou zvláštní odpovědnost za globální bezpečnost“.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin souhlasili s tím, že prvním krokem k míru bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení příměří v Černém moři, plném příměří a následném trvalém míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o nutnosti míru a příměří v ukrajinském konfliktu. Oba lídři se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.
Oba prezidenti zdůraznili, že zlepšení vzájemných vztahů mezi USA a Ruskem je zásadní. „Krev a bohatství, které Ukrajina i Rusko v této válce vynaložily, by měly být lépe využity pro potřeby jejich vlastních občanů. Tento konflikt nikdy neměl začít a měl být dávno ukončen upřímnou a poctivou snahou o mír,“ stojí v prohlášení.
Trump a Putin se dohodli, že první krok k mírovému řešení povede přes příměří v oblasti energetické a dopravní infrastruktury, stejně jako technická jednání o realizaci námořního příměří v Černém moři, s cílem dosáhnout úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání budou zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu se prezidenti věnovali i širším bezpečnostním otázkám v regionu Blízkého východu, kde vidí potenciál pro spolupráci při předcházení budoucím konfliktům. Dále diskutovali o nutnosti zastavit šíření strategických zbraní a zapojí další země do snahy o co nejširší prosazení tohoto cíle.
Během rozhovoru se oba lídři shodli na tom, že Írán nesmí nikdy být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael. Zdůraznili rovněž, že budoucnost se zlepšenými vztahy mezi USA a Ruskem přináší obrovské ekonomické příležitosti a větší geopolitickou stabilitu po dosažení míru.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že oba prezidenti „hovořili o nutnosti míru a příměří ve válce na Ukrajině“.
Podle Leavittové Trump a Putin diskutovali také o omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Izraelem a Íránem. „Oba lídři se shodli, že zlepšené bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem by mohly přinést obrovské ekonomické příležitosti i větší geopolitickou stabilitu,“ dodává prohlášení.
Kreml potvrdil, že Putin podpořil Trumpovu myšlenku na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Během rozhovoru Donald Trump navrhl, aby se strany konfliktu vzájemně zdržely útoků na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Vladimir Putin na tuto iniciativu reagoval pozitivně a okamžitě vydal ruské armádě odpovídající rozkaz,“ uvedl Kreml ve svém prohlášení.
Ruský prezident se podle stejného zdroje rovněž konstruktivně postavil k Trumpově návrhu na zavedení bezpečnostní iniciativy týkající se plavby v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena v nejbližší době.
Napětí mezi Ruskem a Západem v posledních měsících výrazně vzrostlo, přičemž Moskva stále čelí sankcím kvůli své agresi vůči Ukrajině. Spojené státy i jejich spojenci opakovaně varovali před ruskou destabilizační politikou a možnými hrozbami pro evropskou bezpečnost.
Během svého projevu před telefonátem na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů ruský prezident prohlásil, že „západní dominance slábne a objevují se nová centra globálního růstu“. Podle něj se jedná o dlouhodobý trend, který už nelze zvrátit.
Putin dále zpochybnil význam skupiny G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, a ironicky ji označil za „Velkou sedmičku“, kterou „na mapě není vidět“. Jeho slova vyvolala bouřlivý potlesk přítomných ruských podnikatelů.
Putin se rovněž ostře vymezil proti západním sankcím, které označil za nespravedlivé a namířené proti ruské ekonomice bez ohledu na jakékoliv kroky Moskvy. „I když druhá strana učiní nějaké gesto, uvolní nebo zmírní něco, můžete si být jistí, že najdou jiný způsob, jak na nás vyvinout tlak nebo nám házet klacky pod nohy,“ prohlásil ruský prezident.
Telefonát mezi Putinem a Trumpem tak přišel v klíčovém momentu, kdy se stále více diskutuje o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jaký postoj by měla Amerika zaujmout vůči Rusku.
Karel Šíp už za více než dvacet let moderování Všechnopárty zažil nejrůznější situace. Někdy to s hosty ani nemá moc těžké, ale nastávají i chvíle, které jsou pro moderátora složitější. Jak se s nimi zvládá popasovat?
Vztahy princů Williama a Harryho nejsou nejlepší. Nic se na tom zatím nezměnilo ani poté, co se druhý jmenovaný vrátil z USA do Velké Británie. Příští rok by ale přece jen mohl nabídnout příležitost k usmíření. Upozornil na to britský deník Daily Mail.
Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Není vyloučeno, že Karlose Vémolu čeká nepříjemné vysvětlování. Manželku Lelu by totiž mohlo zajímat, co dělal jednoho večera, kdy dostal na starosti jejich společné děti. Objevily se totiž zvěsti, že je zápasník přenechal v péči někoho jiného.
Je úterý 6. října 2026, což je datum, které vyhlíželi fanoušci jedné z populárních českých zpěvaček. Tereza Kerndlová má právě dnes kulaté čtyřicáté narozeniny. Příznivci ji zasypali přáními. Co považuje ona sama za nejlepší dárek?
Česká republika se v příštím roce nezúčastní oblíbené soutěže Eurovision Song Contest. V úterý to oznámila veřejnoprávní Česká televize, která u nás zajišťovala přímé přenosy. Důvodem jsou probíhající úpravy rozpočtu ČT. O případné účasti v roce 2028 zatím nebylo rozhodnuto.
Česko si v uplynulém týdnu opět připomnělo legendárního Karla Gotta. Ve čtvrtek totiž uplynulo sedm let od jeho smrti. Na smutné výročí nezapomněl ani Miloš Zeman, který byl prezidentem v roce 2019, když nejslavnější český zpěvák zemřel.
Největšího aplausu se na sobotním slavnostním předávání divadelních cen Thálie v Národním divadle dočkal Petr Nárožný, jehož ocenili za celoživotní mistrovství v oboru činohry. Legendární herec pobavil přítomné i svou děkovnou řečí.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) si navzdory kritice prosadil svou. Babišova vláda na pondělním zasedání schválila novou státní kulturní politiku, která vytváří jednotný strategický rámec kulturní politiky vlády pro období let 2026 až 2029.
České zdravotnictví zasáhla velmi smutná zpráva. Zemřel přední dětský kardiolog Peter Kubuš, jenž byl považován za špičkového odborníka ve svém oboru. Vyučoval také mladší kolegy. Kubuš podle dostupných informací podlehl vážné nemoci.
Štefan Margita na první říjnový víkend nezapomene. Těsně před odchodem do operního důchodu se dočkal prestižní divadelní ceny Thálie. Někdo si tak mohl říct, že by ještě mohlo být možné nalomit slovenského pěvce k pokračování kariéry. On je však neoblomný.
Česko od sobotního večera řeší rozpad manželství jedné z největších popových hvězd. Ewa Farna oznámila rozchod s manželem Martinem Chobotem, ačkoliv tomu ještě před několika málo měsíci nic nenasvědčovalo. Stačí si vzpomenout, co se odehrálo v Edenu.