Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.
Podle prohlášení Kremlu prezidenti „pokračovali v detailní a otevřené výměně názorů“ na konflikt, přičemž vyjádřili „vzájemný zájem o normalizaci vztahů s ohledem na svou zvláštní odpovědnost za globální bezpečnost“.
Bílý dům ve svém prohlášení uvedl, že Trump a Putin souhlasili s tím, že prvním krokem k míru bude příměří v oblasti energetiky a infrastruktury. Dále se dohodli na technických jednáních o zavedení příměří v Černém moři, plném příměří a následném trvalém míru.
„Prezident Trump a prezident Putin dnes hovořili o nutnosti míru a příměří v ukrajinském konfliktu. Oba lídři se shodli, že tento konflikt musí skončit trvalým mírem,“ uvedl Bílý dům v prohlášení.
Oba prezidenti zdůraznili, že zlepšení vzájemných vztahů mezi USA a Ruskem je zásadní. „Krev a bohatství, které Ukrajina i Rusko v této válce vynaložily, by měly být lépe využity pro potřeby jejich vlastních občanů. Tento konflikt nikdy neměl začít a měl být dávno ukončen upřímnou a poctivou snahou o mír,“ stojí v prohlášení.
Trump a Putin se dohodli, že první krok k mírovému řešení povede přes příměří v oblasti energetické a dopravní infrastruktury, stejně jako technická jednání o realizaci námořního příměří v Černém moři, s cílem dosáhnout úplného příměří a trvalého míru. Tato jednání budou zahájena okamžitě na Blízkém východě.
Podle Bílého domu se prezidenti věnovali i širším bezpečnostním otázkám v regionu Blízkého východu, kde vidí potenciál pro spolupráci při předcházení budoucím konfliktům. Dále diskutovali o nutnosti zastavit šíření strategických zbraní a zapojí další země do snahy o co nejširší prosazení tohoto cíle.
Během rozhovoru se oba lídři shodli na tom, že Írán nesmí nikdy být v pozici, která by mu umožnila zničit Izrael. Zdůraznili rovněž, že budoucnost se zlepšenými vztahy mezi USA a Ruskem přináší obrovské ekonomické příležitosti a větší geopolitickou stabilitu po dosažení míru.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt na sociální síti X potvrdila, že oba prezidenti „hovořili o nutnosti míru a příměří ve válce na Ukrajině“.
Podle Leavittové Trump a Putin diskutovali také o omezení šíření strategických zbraní a napětí mezi Izraelem a Íránem. „Oba lídři se shodli, že zlepšené bilaterální vztahy mezi Spojenými státy a Ruskem by mohly přinést obrovské ekonomické příležitosti i větší geopolitickou stabilitu,“ dodává prohlášení.
Kreml potvrdil, že Putin podpořil Trumpovu myšlenku na 30denní zastavení útoků na energetickou infrastrukturu mezi Ukrajinou a Ruskem. Moskva od začátku invaze v roce 2022 opakovaně zasahovala ukrajinskou energetickou síť.
„Během rozhovoru Donald Trump navrhl, aby se strany konfliktu vzájemně zdržely útoků na energetickou infrastrukturu po dobu 30 dnů. Vladimir Putin na tuto iniciativu reagoval pozitivně a okamžitě vydal ruské armádě odpovídající rozkaz,“ uvedl Kreml ve svém prohlášení.
Ruský prezident se podle stejného zdroje rovněž konstruktivně postavil k Trumpově návrhu na zavedení bezpečnostní iniciativy týkající se plavby v Černém moři. Oba lídři se shodli, že jednání o podrobnostech této dohody by měla být zahájena v nejbližší době.
Napětí mezi Ruskem a Západem v posledních měsících výrazně vzrostlo, přičemž Moskva stále čelí sankcím kvůli své agresi vůči Ukrajině. Spojené státy i jejich spojenci opakovaně varovali před ruskou destabilizační politikou a možnými hrozbami pro evropskou bezpečnost.
Během svého projevu před telefonátem na zasedání Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů ruský prezident prohlásil, že „západní dominance slábne a objevují se nová centra globálního růstu“. Podle něj se jedná o dlouhodobý trend, který už nelze zvrátit.
Putin dále zpochybnil význam skupiny G7, sdružující nejvyspělejší ekonomiky světa, a ironicky ji označil za „Velkou sedmičku“, kterou „na mapě není vidět“. Jeho slova vyvolala bouřlivý potlesk přítomných ruských podnikatelů.
Putin se rovněž ostře vymezil proti západním sankcím, které označil za nespravedlivé a namířené proti ruské ekonomice bez ohledu na jakékoliv kroky Moskvy. „I když druhá strana učiní nějaké gesto, uvolní nebo zmírní něco, můžete si být jistí, že najdou jiný způsob, jak na nás vyvinout tlak nebo nám házet klacky pod nohy,“ prohlásil ruský prezident.
Telefonát mezi Putinem a Trumpem tak přišel v klíčovém momentu, kdy se stále více diskutuje o budoucnosti transatlantických vztahů a o tom, jaký postoj by měla Amerika zaujmout vůči Rusku.
Princ Harry, vévoda ze Sussexu, si neodpustil politické narážky během svého nečekaného vystoupení v pořadu The Late Show with Stephen Colbert. Během vánočního skeče si s chutí rýpnul do americké posedlosti královskou rodinou a prezidenta Donalda Trumpa, přičemž hravě zmínil i právní spor mezi Trumpem a televizní sítí CBS.
Kelly Osbourne se svěřila se svými pocity ohledně ztráty otce, legendárního frontmana kapely Black Sabbath Ozzyho Osbourna, v den, kdy by oslavil 77. narozeniny. Ozzy Osbourne zemřel letos v červenci po srdečním záchvatu. Přežila ho manželka Sharon, syn Jack (který se aktuálně účastní reality show I'm A Celeb) a dcera Kelly.
Dlouholetá a hlasitá zastánkyně prince Harryho a Meghan Markle, moderátorka Alison Hammond, nemohla uvěřit svým očím. Reagovala na virální video, ve kterém ji princ Harry paroduje během vystoupení v americké talk show The Late Show With Stephen Colbert.
Popová ikona Britney Spears údajně zvažuje velkou životní změnu a přestěhování do Spojeného království. Tato úvaha přichází v době rostoucích obav o její stav a „obrovského tlaku“, pod kterým se zpěvačka nachází. Třiačtyřicetiletá hvězda hitu Baby One More Time má pocit, že se ve svém domově v Kalifornii nachází pod „obrovským tlakem“, a hledá nové místo, které by mohla nazývat domovem.
První rozsudek padl v případu předloňské tragické smrti Matthewa Perryho. Americký soud poslal kalifornského doktora Salvadora Plasenciu na 30 měsíců do federálního vězení. Uvedla to britská stanice BBC.
Policie ve čtvrtek dopoledne vyjížděla kvůli možné hrozbě do jedné z pražských škol. Nakonec se ale ukázalo, že žákům ani učitelům nehrozilo nebezpečí. Podle zjištění policistů došlo k nedorozumění.
Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i v prosinci. Ten nejhezčí dárek si krátce před Vánocemi nadělila Michaela Ochotská. Se snoubencem se dočkali prvního společného potomka. Sama Ochotská už je nicméně maminkou několik let, protože z manželství s tenistou Lukášem Rosolem má syna.
Českou televizi opustila další z výrazných tváří jejího zpravodajství. Zahraniční korespondent Bohumil Vostal v úterý potvrdil, že jeho působení ve veřejnoprávní instituci je u konce. Pro tuto chvíli zatím neprozradil, kam teď povedou jeho kroky.
Dlouho jsme o Charlotte Gottové neslyšeli, ale v posledních dnech je kolem její osoby, i když se to ona sama možná nepřeje, poměrně rušno. Především vyšlo najevo, že starší z manželských dcer Karla Gotta má být zamilovaná. To ale není všechno.
Čtvrteční počasí může způsobit problémy v dopravě, zejména v brzkých ranních hodinách, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha sice nebyla vydána, ale na některých místech se může vyskytnout ledovka.
Je to několik týdnů, co Bolek Polívka pořádně vyděsil fanoušky kolapsem během divadelního představení. Vyšetření pak u uznávaného umělce odhalilo jistý problém. Populární herec se tak v poslední době držel v ústraní. Na konci listopadu se ale konečně objevil ve společnosti.