Trump už se opřel i do Číny. Chce uvalit až 60% cla na čínské zboží

Trump podle agentury Reuters zvažuje uvalení cel na Evropskou unii, Mexiko, Kanadu – a také Čínu. Od začátku února chce proti všem těmto zemím uvalit 25% cla. „Evropská unie je pro nás velmi, velmi špatná. Takže na ně budou uvalena cla. Je to jediný způsob, jak dosáhnout spravedlnosti,“ vylíčil.

Znovu připomněl svá obvinění o tom, že Čína je jedním ze zprostředkovatelů dovozu drogy fentanyl do Spojených států. Jeho administrativa prý jedná minimálně o desetiprocentním sankčním clu na čínský dovoz, protože „fentanyl se z Číny do USA dostává přes Mexiko a Kanadu“.

Čína je údajně připravená udržovat komunikaci s Washingtonem, aby obě strany mohly řešit „rozdíly a rozšířit vzájemně výhodnou spolupráci“. „Vždy jsme přesvědčeni, že v obchodní nebo celní válce není vítěz. Čína bude vždy pevně hájit své národní zájmy,“ zdůraznil mluvčí čínské diplomacie Mao Ning.

Trump federálním agenturám nařídil, aby přezkumy obchodních otázek dokončily do začátku dubna. Mimo jiné také Čínu podezírá z „nekalých obchodních praktik a měnových manipulací“. Výsledek těchto přezkumů následně určí, jestli Trumpovy předvolební sliby o 60% clech na čínský dovoz budou splnitelné.

„Trump se pravděpodobně rozhodl postupovat trochu pomaleji a také se ujistit, že má pro tento druh akcí co nejpevnější právní základ. Přemýšlí, jak nejlépe využít svého vlivu, aby dosáhl toho, co chce,“ míní ekonomický expert William Reinsch.

Čína už dříve avizovala, že se proti Trumpově agresivní obchodní politice bude tvrdě bránit. Obchodní vztahy mezi USA a Čínou patří k největším a nejdůležitějším na světě, přičemž vzájemná výměna zboží a služeb dosahuje enormních objemů. V této souvislosti panuje v Pekingu velká nejistota ohledně toho, co Trump udělá. 

Čínské úřady již naznačily možnou odvetu. Hrozí zahájením rozsáhlých vyšetřování amerických výrobců čipů a plánují zavést cla na dovoz průmyslových plastů. Podle prestižního amerického listu New York Times se Čína snaží nastupující administrativu upozornit. „Je to varovný výstřel pro novou administrativu, že nebudeme sedět se založenýma rukama a máme páky i v případě prohloubení obchodních technologických válek,“ upřesnil ekonom Myron Brilliant.

Nový prezident USA minulý pátek informoval o „velmi dobrém“ telefonátu s čínským lídrem Si Ťin-pchingem. „Právě jsem mluvil s čínským předsedou Si Ťin-pchingem. Očekávám, že společně vyřešíme mnoho problémů, a to okamžitě,“ řekl podle CNN.

Podobně se o telefonátu zmínil Peking. Podle tamní diplomacie Si a Trump „přikládají vzájemným interakcím velký význam a doufají v dobrý začátek čínsko-amerických vztahů“ během druhého funkčního období Trumpa.

Ten přišel s prvním vstřícným krokem, když přislíbil 90denní lhůtu pro společnost Byte Dance, aby mohla najít amerického majitele pro USA. Končící prezident Biden již loni v dubnu podepsal zákon, kterým nařídil společnosti ByteDance prodej sociální sítě TikTok do rukou nečínského majitele pod pohrůžkou zákazu. Nejvyšší soud minulý pátek tuto judikaturu posvětil. 

Bidenova administrativa nicméně téhož dne vydala prohlášení, v němž dala najevo, že chce rozhodnutí o vykonání zákona nechat na Trumpově administrativě. Trump poté naznačil, že by mohl dát firmě dalších 90 dní na prodej. V této souvislosti byl TikTok v USA opět uveden do provozu, o čemž informoval například server MarketWatch.