Ruská provokace v Baltském moři vyvolala ostrou reakci Německa. Ministryně zahraničí Annalena Baerbock nařídila posílit dohled poté, co ruská loď zaútočila na vrtulník Bundeswehru během mise.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko během setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Petrohradě pronesl provokativní poznámku, že bojovníci Wagnerovy skupiny, kteří se nyní nacházejí v Bělorusku, projevili zájem o „výlet na Západ“, konkrétně do Polska.
Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.
Situace v Jižní Koreji je nadále mimořádně chaotická a zároveň ukazuje sílu tamní demokracie. Po bouřlivé noci, kdy prezident Jun Sok-jol vyhlásil a následně zrušil stanné právo, dochází podle BBC k dalším významným politickým událostem.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.
Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol dnes v mimořádném televizním projevu oznámil zavedení stanného práva. Toto opatření je podle něj nezbytné k ochraně země před hrozbou ze strany komunistických sil Severní Koreje a k odstranění „proti-státních elementů“.
Návrat princezny Kate k povinnostem člena britské královské rodiny pokračuje, jenže zdraví momentálně neslouží jinému z nejvýše postavených členů monarchie. Dnes se přitom na Ostrovech očekává příjezd katarského emíra.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Prezident Joe Biden omilostnil svého syna Huntera Bidena, čímž ukončil právní ságu, která se táhla šest let a vzbuzovala kontroverze na politické scéně. Uvedl to server CNN.
Rumunsko zažívá politický otřes po nedělních parlamentních volbách, v nichž vládnoucí Sociálnědemokratická strana (PSD) získala podle předběžných exit pollů největší podíl hlasů, konkrétně 26 procent.
Bývalý britský velvyslanec v Rusku, sir Tony Brenton, se vyjádřil k nedávným komentářům prezidenta Volodymyra Zelenského, které naznačují významný posun v přístupu Ukrajiny k válce s Ruskem.
Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.
Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.
Hromadné úmrtí více než 350 slonů v deltě Okavango v Botswaně, které v roce 2020 vyvolalo celosvětový rozruch, má nyní podle nové studie pravděpodobné vysvětlení: otravu toxickou vodou. Tento incident, označovaný jako „konzervační katastrofa“, je připisován klimatickými změnami zesílenému růstu toxických sinicových květů v napajedlech.
V gruzínském hlavním městě Tbilisi pokračovaly druhou noc masové protesty poté, co vláda oznámila pozastavení rozhovorů o vstupu země do Evropské unie. Na ulicích se shromáždily tisíce lidí, kteří skandovali hesla jako „zrádci“ a nesli fotografie novinářů, o nichž tvrdí, že byli během předchozích protestů zraněni policií, uvedl server BBC.
Syrská válka zažila další zásadní zvrat, když povstalci převzali kontrolu nad většinou druhého největšího města Aleppa. Podle britské monitorovací skupiny Syrian Observatory for Human Rights (SOHR) došlo k intenzivnímu střetu mezi povstalci a vládními silami, přičemž ruské letectvo zareagovalo nálety na vybrané oblasti města. Tyto letecké útoky představují první takovou akci od roku 2016.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un vyjádřil plnou podporu ruské politice v konfliktu s Ukrajinou a obvinil Spojené státy z přímé vojenské intervence. Uvedla to agentura Reuters.
Nizozemský premiér Dick Schoof v pátek uvedl, že existují scénáře, které by mohly umožnit izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi navštívit Nizozemsko, aniž by byl zadržen na základě nedávno vydaného zatykače Mezinárodního trestního soudu (ICC).
Po prvním funkčním období Donalda Trumpa si mnoho lidí myslelo, že jeho politická kariéra skončí v propadlišti dějin. Avšak s jeho návratem na scénu se Spojené státy chystají čelit druhému prezidentství pravicového populisty, jehož cílem bude opětovně přetvořit americkou vládu ve prospěch vlastní moci, uvedl server Politico.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že oblasti Ukrajiny, které jsou stále pod kontrolou Kyjeva, by měly být přijaty "pod deštník NATO" jako způsob, jak ukončit „horkou fázi“ války. V rozsáhlém rozhovoru pro Sky News Zelenskyj naznačil, že by přijal členství v NATO, ale pouze za podmínky, že by bylo nabídnuto celé Ukrajině v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic.