11. září bylo ranou i pro muslimy

Ona a další muslimové žijící v USA teď v rozhovorech vzpomínají, jak jim lidé říkali "teroristo" nebo je častovali jinými výrazy, a jak události 11. září 2001 otřásly jejich životy. Podle médií tato kapitola ani po dvaceti letech není uzavřená, kromě bolesti ovšem zanechává i sounáležitost a odhodlání s netolerancí bojovat.

"Změnilo se tím úplně všechno," řekla deníku The New York Times (NYT) Sylvia Chanová-Maliková. Když přemítá o dohře 11. září, vybavují se jí chvíle, kdy na ni a její dvě dcery cizí lidé sprostě pokřikovali při cestách na modlitby. Také ale myslí na to, jak si dnes ty samé dcery čtou romány o muslimských dívkách a jak přihlížely vyprodané show muslimského komika Hasana Minhaje. "Způsobilo to neuvěřitelné násilí, bolest a traumata, také to ale vytvořilo neskutečné možnosti a naději a nové podoby komunitního života," dodala akademička, která se věnuje americkým studiím na Rutgersově univerzitě.

Ve Spojených státech podle nejčerstvějších odhadů žije asi 3,5 milionu muslimů, což je zhruba dvojnásobek oproti tomu, kolik jich v zemi bylo v čase teroristických útoků na New York a Washington. Agentura AP uvádí, že nedůvěra a podezíravost namířené vůči muslimům v USA nezačaly onoho zářijového dne před 20 lety, ovšem útoky nevraživost "dramaticky" vystupňovaly.

"Pamatuju si, jak jsem strašně usilovala o to, aby mě lidi prostě brali jako člověka," řekla nyní 28letá Rommanová televizi CNN. Prý běžně slýchala, že je teroristka nebo "písečný negr", a musela snášet otázky, jako zda není Usáma bin Ládin její příbuzný. Na střední škole se jí jeden vyučující ptal, zda její rodina není součástí teroristické buňky.

Podobné zážitky vylíčil právník s pákistánskými kořeny Qasim Rashid. "Jsem Američan skrz naskrz, v každém smyslu slova. Ale bylo mi 19, byl jsem muslim s vousy, a najednou mě lidi nebyli schopni vnímat jako Američana," řekl. Po 11. září se pro něj policejní kontroly staly něčím běžným, také se prý naučil očekávat rasistické poznámky, které by jej dříve rozhodily.

K tehdejší vypjaté atmosféře se před několika dny vrátil i Jonathan Greenblatt, šéf mezinárodní nevládní organizace Liga proti hanobení (ADL). "FBI (Federální úřad pro vyšetřování) registroval v roce 2001 obrovské vzedmutí protimuslimských zločinů z nenávisti ve srovnání s rokem 2000: počet incidentů vyskočil z 28 na 481. Muslimové byli škatulkováni, napadáni a zabiti, byly znesvěcovány mešity, média dávala průchod pomluvám a i členové komunity sikhů byly napadáni jen proto, že nosili turbany," napsal v komentáři na webu CNN. AP v této souvislosti připomíná útok, který se odehrál v Arizoně jen čtyři dny po 11. září. Jistý muž, který prohlásil, že chce "zastřelit nějaké ručníkové hlavy", považoval sikhského podnikatele Balbira Singha Sodhiho za arabského muslima a zabil jej na jeho benzinové pumpě.

Muslimové, ale i sikhové se podle NYT a AP i o dvacet let později ve Spojených státech potýkají s předsudky, nenávistí a dezinformacemi. Z čerstvého průzkumu vyplývá, že 53 procent Američanů vnímá islám nepříznivě, zatímco v případě křesťanství a judaismu většina respondentů vyjádřila kladný vztah.

Dvě dekády po nejhorším teroristickém útoku v dějinách jsou nicméně muslimové v americké společnosti vidět i v pozitivnějších rolích. Herec Ramy Youssef loni získal Zlatý glóbus za částečně autobiografický seriál o mladém muži z New Jersey, který zápasí se svou identitou. V americké Sněmovně reprezentantů aktuálně zasedají hned tři muslimové: Kongresmanky Rashida Tlaibová a Ilham Omarová a kongresman André Carson, který byl poprvé zvolen už v roce 2008.

Stín 11. září přinesl muslimům v USA mnohé těžkosti, v některých z nich zároveň zažehl touhu věci změnit. "To, co následovalo (po pádu dvojčat), mě dotlačilo k tomu, co dělám dnes," řekl 26letý Ishaq Pathan, který v rozhovoru vzpomínal i na to, jak se kdysi jeho spolužák strachoval, že se chystá vyhodit do povětří jejich školu ve státě Connecticut. Dnes Pathan vede pobočku neziskové organizace Islamic Networks Group v oblasti Sanfranciského zálivu, kde je jeho cílem pomoci mladší generaci muslimů nalézt vlastní tvář.

Dalším příkladem člověka, pro kterého se dohra teroristických útoků stala životní inspirací, je již zmíněný právník Rashid. "Věděl jsem, že když nezaujmu aktivní roli v utváření svého příběhu, tak to za mě udělá někdo jiný a ten příběh nebude pravdivý," vzpomínal. Po vystudování práv se začal zabývat lidskými právy a nyní jsou předmětem jeho práce imigrace, azyl či práva žen. "Věděl jsem, že musím něco udělat pro to, aby byla Amerika takovou zemí, jakou by podle mě být měla. Tedy zemí založenou na spravedlnosti a soucitu," řekl.