Agrese a porušení mezinárodního práva Čeští politici odsoudili kroky Ruska

Česko podle něj podporuje zavedení tvrdých sankcí Evropské unie vůči Rusku. Prezident Miloš Zeman se zatím omezil na prohlášení, že vstup ruských vojsk na Donbas zvyšuje riziko vojenského konfliktu a snižuje naději na diplomatické řešení.

Odpoledne vyhrocenou situaci na rusko-ukrajinských hranicích zhodnotí krizový štáb ministerstva zahraničí, ve středu se sejde Bezpečnostní rada státu.

Fiala dnes ve Sněmovně řekl, že Severoatlantická aliance pravděpodobně posílí vojenskou přítomnost na svém východním křídle. "Uznání povstaleckých republik na východě Ukrajiny a následné zahájení vojenské mise je ze strany Ruska jednoznačným aktem agrese vůči suverénnímu státu a je zcela zjevně porušením mezinárodního práva," prohlásil. Česko podle něho stojí za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny. Evropa je krok od války, unie nesmí dát Rusku najevo jakoukoli slabost a rozpory, zdůraznil.

Protiruské sankce unie a jejích spojenců by měly podle předsedy české vlády odradit Rusko od další agrese a otevřít cestu diplomatickému řešení.

Česká vláda se rovněž připravuje na možné bezpečnostní dopady na Českou republiku, včetně výpadku energetických surovin i příliv uprchlíků z Ukrajiny. Před poslanci Fiala poděkoval opozici za její postoje. Postoj premiéra vůči Rusku a Ukrajině už předtím na sociálních sítích podpořil jeho předchůdce ve Strakově akademii a šéf ANO Andrej Babiš. Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová dnes odsoudila ruskou agresi vůči Ukrajině a řekla, že hnutí ANO ve věci Ukrajiny vyjadřuje jednoznačnou podporu vládní koalici.

Člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) prohlásil, že porušení suverenity a integrity státních hranic je porušením mezinárodního práva. Vstup ruských vojsk na Donbas považuje za "invazi na pozvání". Předseda SPD Tomio Okamura se vyslovil pro rychlé urovnání konfliktu a pokud možno pro jeho diplomatické řešení.

Zeman dříve vyjádřil přesvědčení, že Rusko nebude riskovat ozbrojený konflikt se sousední zemí a informace o blížící se invazi ruské armády označil za další blamáž tajných služeb USA. "Prezident republiky Miloš Zeman konstatuje, že vstup ruských vojsk na území separatistické Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu, a naopak snižuje naději na diplomatické řešení," uvedl Zeman v dnešním stručném prohlášení. Na rozdíl od jiných českých vládních i opozičních politiků i ostatních evropských státníků chování Ruska neodsoudil ani neoznačil za porušení mezinárodního práva.

Kvůli situaci na Ukrajině zasedne ve středu Bezpečnostní rada státu (BRS). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po dnešním velitelském shromáždění armády novinářům řekla, že stále věří v diplomatické řešení krize, Rusko nemá žádný mandát diktovat suverénním státům, kam mají patřit, míní. "Budeme předkládat nějaké návrhy na opatření, které bychom jako Česká republika měli v dohledné době přijmout," dodala.

Ohledně plánovaného posílení alianční přítomnosti ve východních zemích NATO řekla, že má s náčelníkem generálního štábu Alešem Opatou nyní čas na zpracování variant českého zapojení. Jsou podle ní dvě možné varianty, a to zapojení se na Slovensku, nebo v Rumunsku. Naznačila, že pravděpodobnější je vyslání českých vojáků na sousední Slovensko.

Na budovách Poslanecké sněmovny i Senátu, stejně jako na radnicích několika měst či na sídlech krajů, univerzit a dalších institucí dnes jako výraz podpory zavlály ukrajinské vlajky. Chystá se i konkrétní pomoc obyvatelům Ukrajiny, buď přímo v jejich vlasti, nebo těm, kteří žijí, pracují či studují v České republice.

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) vyjádřil podporu zhruba 4000 Ukrajinců, kteří studují v Česku. Připomněl, že Češi ve 20. století zažili podobné situace, kroky Moskvy označil za agresi. Také Česká konference rektorů v dnešním prohlášení vyjádřila hluboké znepokojení nad děním na Ukrajině. Vysoké školy jednají o tom, jak mohou nyní Ukrajince nejlépe podpořit, například formou pobytových stipendií nebo možností ucházet se o vědecké granty.

Už několik neziskových organizací v Česku vyhlásilo sbírky na pomoc lidem na Ukrajině, mezi nimi Charita ČR a nezisková organizace Post Bellum, která spravuje archiv vzpomínek pamětníků Paměť národa. Přispívat je možné i společnosti Člověk v tísni. Peníze se využijí na zajištění humanitární pomoci pro lidi v oblastech bojů i pro ty, kteří budou muset z domova uprchnout. Dárci mohou podporu věnovat na účty, textovou zprávou či přes internet.

Nynější krize ovlivňuji i domácí akciový trh a českou měnu. Pražská burza ráno po otevření klesla o víc než dvě procenta, většinu ztrát už ale před polednem smazala. Oslabovala také koruna k euru i dolaru.