Spojené státy udělily Ukrajině povolení využít jimi dodané zbraně k útokům na území Ruska, avšak výlučně v blízkosti města Charkov, uvedl ve čtvrtek nejmenovaný zdroj z USA. Podle agentury Reuters jde o zvrat v postoji amerického prezidenta Joea Bidena, který dosud rozhodně odmítal umožnit Ukrajině využívat americké zbraně k úderům na území Ruska.
Agentura AFP uvádí, že Biden zrušil omezení na využívání Spojenými státy dodaných zbraní Ukrajinou k útokům na cíle v Rusku, ale pouze za účelem obrany Charkova a Charkovské oblasti.
"Prezident nedávno nařídil svému týmu, aby zajistil, že bude Ukrajina schopna využít zbraně dodané Spojenými státy za účelem opětování palby v Charkovské oblasti, tak aby se Ukrajina mohla bránit vůči ruským jednotkám, které na ni útočí nebo se připravují na ně útočit," uvedl nejmenovaný zdroj pod podmínkou anonymity.
Ruské jednotky spustily novou ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny, kde se nachází i Charkovská oblast, již 10. května.
Charkov, který na začátku války odolal postupu ruské armády, je v posledních týdnech prakticky denně vystaven palbě a náletům podnikaným ruskou armádou.
Hlavní velitel ozbrojených sil Ukrajiny Olexandr Syrskyj ve čtvrtek uvedl, že Rusko u severní části Charkovské oblasti shromažďuje další jednotky, jejich počet však podle něj zatím nestačí k zahájení velkého útoku v oblasti. Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) by měly zvážit zrušení omezení na používání jimi dodaných zbraní Ukrajině pouze na okupovaném území a povolit Kyjevu útočit jimi i na cíle v Rusku. V Praze to prohlásil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg, informuje agentura Reuters.
Západní země se v posledních týdnech stále více rozcházejí v otázce, zda by ukrajinská armáda měla dostat povolení útočit i na cíle v Rusku. Někteří spojenci Kyjeva argumentují, že jde o součást legitimní obrany proti ruské invazi, zatímco ostatní vyjadřují obavy, že je to zatáhne do konfliktu s Moskvou.
Stoltenberg připomněl, že omezení na použití zbraní jsou rozhodnutími na úrovni jednotlivých států.
"Vzhledem k vývoji této války jsem však přesvědčen, že nastal čas zvážit některá z těchto omezení, aby se Ukrajinci mohli skutečně bránit," řekl Stoltenberg v projevu na půdě Senátu Parlamentu ČR před začátkem neformálního setkání ministrů zahraničních věcí zemí NATO v Praze.
"V uplynulých týdnech a měsících se většina těžkých bojů odehrává podél rusko-ukrajinské hranice," řekl šéf Aliance v souvislosti s boji v Charkovské oblasti. To podle něj umožňuje ruské armádě útočit na ukrajinské jednotky i přímo z Ruska.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádá zrušení omezení, americký Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně jen na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na zasahování v samotném Rusku.
Stoltenberg také upozornil na jisté nedostatky v poskytování podpory Ukrajině. "V posledních měsících pozorujeme vážná zpoždění v poskytování vojenské pomoci a vážné nedostatky, například pokud jde o protivzdušnou obranu a munici," konstatoval.
To, že by západní země měly přehodnotit omezení používání zbraní dodaných Ukrajině týkající se útoků na cíle na ruském území, protože negativně ovlivňují schopnost Ukrajiny bránit se, prohlásil Stoltenberg už před několika dny, uvedla agentura AFP.
"(Omezení) svazují Ukrajincům jednu ruku za zády a výrazně jim ztěžují obranu," prohlásil Stoltenberg během setkání zástupců NATO v Bulharsku.
Ve stejném duchu se minulý týden vyjádřil i litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis, podle něhož podporovatele Ukrajiny ovládá strach z Ruska, které by takový postup považovalo za eskalaci.
Zrušení omezení tento měsíc podpořil i americký think-tank Institut pro studium války (ISW), podle něhož ruské jednotky omezení uvalená na Ukrajinu využívají například k tomu, aby do útoku vyrážely z oblastí nedaleko ukrajinských hranic.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně žádal zrušení omezení, Pentagon to však dosud vždy odmítl s odůvodněním, že Spojené státy poskytují Ukrajině zbraně na osvobozování území obsazeného Ruskem, nikoli na útoky na Rusko samotné.
O víkendu v Česku nasněží. Podle ČHMÚ.cz se zejména v neděli očekávají na většině území sněhové přeháňky.
Uvnitř nechvalně známé syrské věznice Sednaja, označované jako "lidská jatka", se novinářům podařilo nahlédnout na místa, která symbolizují brutalitu Asadova režimu. Věznice severně od Damašku byla dlouhodobě spojována s hrůzami mučení, hromadnými popravami a systematickým ponižováním, o čemž po léta varovaly organizace na ochranu lidských práv. Až do pádu Asadova režimu však nebylo možné zjistit plný rozsah zvěrstev, která se zde odehrávala.
Hrozba jaderné války mezi Ruskem a USA zní jako noční můra, ale schopnosti jaderné triády obou velmocí hrají klíčovou roli v zachování rovnováhy. Propojené systémy dalekonosných balistických střel, bombardérů a ponorek je navržen tak, aby umožnil odvetu za jakýkoli útok. V naší analýze se podíváme, kde jsou tyto zbraně rozmístěny, a přiblížíme, kam by v případě nejhoršího mohly směřovat.
Petr Rychlý patří k legendám televize Nova, stejně neodmyslitelně patří k této stanici pořad Rady ptáka Loskutáka. Spojení této osobnosti se zmíněným pořadem ale brzy skončí. V televizi se totiž rozhodli v projektu nepokračovat.
Ve světě, kde se stále více hledají ekologičtější alternativy k tradičnímu létání, se vzducholodě znovu dostávají do popředí. Tato nostalgická technologie, kterou mnozí spojují s počátky 20. století, se díky moderním technologiím a tlaku na snižování emisí uhlíku vrací na scénu jako možná odpověď na výzvy současného letectví.
Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.
Na Pražském hradě se ve čtvrtek sešli nejvyšší ústavní činitelé. Šlo o čtvrté setkání prezidenta, předsedy vlády, ministra zahraničí a předsedů obou parlamentních komor od inaugurace Petra Pavla. Politici řešili válku na Ukrajině, probíhající převrat v Sýrii či nástup administrativy Donalda Trumpa.
Policie ve čtvrtek prozradila, jaká nová zjištění učinila v případu tragicky zesnulého muže z Prahy, po kterém se pátralo během uplynulého víkendu. Podle vyšetřovatelů nic nenasvědčuje tomu, že by na smrti manažera známého obchodu s hudebními nástroji měla podíl další osoba.