Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, oznámila zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany. Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle nich zatím nemá vliv na evakuační misi. Kolik jich dosud odletělo, stanice neupřesnila.
USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutá termín odchodu 31. srpna, uvedl v úterý americký prezident Joe Biden.
O tom, které jednotky na letišti v Kábulu už nejsou zapotřebí, může podle jednoho z amerických činitelů citovaných CNN rozhodnout velitel na místě. Může tak učinit na základě několika faktorů, včetně počtu otevřených bran na letišti nebo množství přicházejících lidí. "Pokud můžete mít menší misi a stále ji provádět, tak můžete snížit svou stopu a riziko," nechal se slyšet nejmenovaný americký činitel.
Skutečnost, že malý počet amerických vojáků už odletěl, svědčí o tom, jak rychle se situace vyvíjí, poznamenala CNN. Západní země evakuace z kábulského letiště v posledních dnech urychlily. S blížícím se datem, do kdy mají američtí vojáci Afghánistán opustit, ale bude podle televizní stanice armáda brzy nucena přesunout svou pozornost z přepravy Američanů a afghánských spolupracovníků na bezpečné stažení vojáků a ukončení operace na letišti.
Očekává se, že počet evakuovaných Afghánců se bude postupně snižovat, zatímco počet vojáků opouštějících letiště se bude navyšovat, podotkla CNN. Šéf Bílého domu mezitím v úterý uvedl, že od poloviny srpna se podařilo ze země evakuovat na 70.700 lidí. V Kábulu však zůstává stále mnoho zoufalých afghánských spolupracovníků spojenců, kteří se obávají represí ze strany radikálního hnutí Tálibán a snaží se dostat z vlasti do bezpečí.
Bílý dům v úterý uvedl, že se Biden rozhodl dodržet termín odchodu vojáků na doporučení Pentagonu, který vyjádřil obavy o bezpečnost jednotek. Washington se obává rizika souvisejícího s hrozbami teroristické organizace Islámský stát, která operuje v Afghánistánu. Prezident zároveň Pentagon a ministerstvo zahraničí požádal o vypracování plánu pro případ, že by bylo nutné harmonogram stahování upravit. Odchod USA podle státníka závisí i na spolupráci s Tálibánem. Ten prohlásil, že všechny západní evakuace musí skončit do 31. srpna.
Británie a další státy skupiny G7 na úterním mimořádném jednání podle serveru BBC News na USA naléhaly, aby zůstaly v Afghánistánu i po 31. srpnu a umožnily tak více evakuačních letů. Na kábulském letišti je nyní téměř 6000 amerických vojáků, zhruba tisícovka příslušníků britské armády a menší kontingenty dalších zemí NATO.
Do Afghánistánu se mezitím v úterý neohlášeně vypravili dva američtí kongresmani, čímž podle zdrojů agentury AP vyrušili vojáky na letišti, kteří museli zákonodárcům poskytovat informace a zajistit jim bezpečnost. Demokrat Seth Moulton a republikán Peter Meijer, oba váleční veteráni, přiletěli do Afghánistánu charterovým letem a na letišti strávili několik hodin. Někteří američtí činitelé poté, co informace vyšla najevo, politikům vytkli, že mohli připravit o místa v letadle evakuované Američany nebo prchající Afghánce. Dvojice výtky odmítla se slovy, že se ujistili, že odlétají letem s volnými místy. "Jako členové Kongresu máme povinnost vykonávat dohled nad výkonnou mocí," zdůvodnili svou výpravu.
Ruská vojenská letadla evakuují z Kábulu přes 500 lidí
Čtyři ruská vojenská transportní letadla dnes odletěla z Kábulu s občany Ruska a dalších postsovětských zemí a letí do Ruska. Oznámila to agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany. Začala tím evakuace Rusů z Afghánistánu, ovládnutém radikálním islamistickým hnutím Tálibán, které je v samém Rusku od února 2003 zakázáno jako teroristická organizace.
"Čtyři letadla vojenského dopravního letectva s občany Ruské federace, členských států Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (Běloruska, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu), Uzbekistánu a Ukrajiny odletěla z kábulského letiště a v současnosti uskutečňují přelet do Ruské federace," informovalo ministerstvo. Uvedlo, že všechna letadla mají na palubě zdravotníky s nezbytným zařízením a léky pro případné poskytnutí pomoci během letu, jakož i zásoby pitné vody, jídla a oblečení.
Organizace dohody o kolektivní bezpečnosti (ODKB) je vojenská aliance několika bývalých sovětských republik vedená Moskvou.
Podle listu Izvěstija, který má zpravodaje na místě, do evakuačního seznamu bylo zapsáno celkem 511 lidí, které přepravují tři transportní letouny Il-76, přestavěné pro tento případ na dvoupodlažní, a jeden dopravní stroj Il-62. "Evakuace Rusů z Afghánistánu začala nástupem do autobusů u ruského velvyslanectví. Kolona se pak vydala na kábulské letiště. Přesun ztěžovaly dopravní zácpy, jakož i zastávky na kontrolních stanovištích tálibů," napsal deník.
O situaci v Afghánistánu dnes telefonicky hovořil ruský prezident se svým čínským protějškem. Vladimir Putin a Si Ťin-pching se podle komuniké Kremlu shodli na posílení spolupráce v boji proti hrozbám šíření terorismu a pašování drog z Afghánistánu. "Je důležité rychle nastolit mír v této zemi a zabránit, aby se nestabilita rozšířila do sousedních regionů," uvedlo komuniké, ze kterého citovala agentura AFP. Ta upozornila, že Rusko, které zaujalo spíše smířlivý postoj vůči Tálibánu a které vybízí k "národnímu dialogu" v Afghánistánu, se stejně jako Čína obává o bezpečnost postsovětské Střední Asie.
Vůdce protitálibánského odporu v severoafghánském údolí Pandžšír Ahmad Masúd ruskému listu RBK řekl, že spoléhá na jednání s Tálibánem a že doufá, že tyto rozhovory by mohlo zprostředkovat Rusko. "Tisíce lidí" jsou podle Masúda "ochotny a připraveny bojovat", ale boje ještě nezačaly, a tak jednání by měla dostat šanci. "Jsme připraveni jednat. Jsme připraveni dát šanci míru. Doufáme, že další země, naši sousedé, regionální mocnosti, zasáhnou a vyvinou tlak na Tálibán, aby přistoupil na jednání," řekl Masúd. Rusko by podle něj mělo ve svém vlastním zájmu do afghánských záležitostí zasáhnout a přimět Tálibán k rozhovorům, aby zabránilo eskalaci násilí. A vítězství extremistické ideologie v Afghánistánu by způsobilo požár "v celé Střední Asii a na jihu Ruska", varoval Masúd.
S blížícím se termínem ukončení odchodu amerických vojáků z kábulského letiště v posledních dnech západní země urychlily evakuace svých občanů, diplomatů a afghánských spolupracovníků.
Zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z ministerstva obrany v úterý oznámila, že Afghánistán začali opouštět další američtí vojáci. Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle zdrojů stanice ale zatím nemá vliv na evakuační misi.
Česko hned na Nový rok rozesmutnila zpráva o úmrtí známého herce. Ve věku 59 let náhle zemřel Pavel Nečas. V šoku je i zpěvačka a kamarádka zesnulého Monika Absolonová. Vždyť s Nečasem ještě před několika dny mluvila.
Prezident Petr Pavel i premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek přednesli své novoroční projevy a příští týden se opět setkají tváří v tvář. Pražský hrad již prozradil, kdy se wulkustční tradiční novoroční oběd hlavy státu a předsedy vlády.
Americký prezident Donald Trump ocenil informaci, že slavný herec George Clooney přijal francouzské občanství. Trump kritizuje Clooneyho, jenž v poslední prezidentské volbě podporoval jeho soupeře, opakovaně.
Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala.
Vánočního dárku, o jaký nestáli, se dočkalo několik členů činoherního souboru Slovenského národního divadla (SND) v čele s půvabnou Táňou Pauhofovou. Divadlo propustí pět herců, kteří se nebojí kritizovat kontroverzní ministryni kultury Martinu Šimkovičovou.
Nový rok se nese také ve znamení politických projevů. Ještě před prezidentem Petrem Pavlem zveřejnil svou řeč k národu nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO). Zmínil, že chce, aby vláda řešila problémy obyčejných lidí, které zároveň vyzval k tomu, aby byli na Česko hrdí.
Novoroční oslavy se v Evropě neobešly bez tragédie. Desítky lidí přišly o život při nočním požáru v baru ve švýcarském lyžařském středisku Crans-Montana. Přesný počet obětí není znám ani po policejní tiskové konferenci. Dalších nejméně sto osob utrpělo zranění.
Česko zasáhla hned na Nový rok první smutná zpráva roku 2026. Na Silvestra ve věku 59 let zemřel známý divadelní, televizní a filmový herec či moderátor Pavel Nečas.
Karlos Vémola nebude na závěr letošního roku vzpomínat v dobrém. Těsně před Vánoci ho sebrali policisté, když se chystal na operační zákrok. Tomu se konečně podrobil až v úterý. Nyní už je zpátky v areálu věznice, ale má to háček. Po operaci je pod dohledem lékařů.
Česko má za sebou úvodní hodiny ledna 2026, který má přinést počasí obvyklé pro tento kalendářní měsíc. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Prokletí rodiny Kennedyových zřejmě trvá i v současnosti. Ve věku pouhých 35 let zemřela Tatiana Schlossbergová, vnučka někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho. Informovala o tom britská stanice BBC.
Česko se v právě končícím roce dočkalo nového premiéra. Stal se jím Andrej Babiš (ANO), který však musel nejprve veřejnosti vysvětlit, jak vyřeší svůj střet zájmů. Předseda vlády nyní ozřejmil, co bude s jeho firmami. Do nově vytvořeného fondu totiž nemíří všechny.