Analytici: Vývoj důvěry v ekonomiku naznačuje zhoršení vývoje

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
ČTK 24. března 2022 10:24 24. března 2022 17:18
Sdílej:

Březnové údaje o důvěře v českou ekonomiku jako první oficiální makroekonomický ukazatel po začátku války na Ukrajině naznačují, že vývoj ekonomiky bude letos horší, než se obecně čekalo ještě na počátku letošního roku. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k dnešním statistikám.

Důvěra v českou ekonomiku se v březnu podle dnešních dat Českého statistického úřadu po dvou měsících opět snížila, meziměsíčně klesla o 2,6 bodu na 96,6 bodu. Pesimističtější jsou spotřebitelé i podnikatelé, přičemž u spotřebitelů se důvěra dostala na nejnižší úroveň od ledna 2013. "Jde o první oficiální makroekonomické indikátory od propuknutí války na Ukrajině. Nepřekvapí proto, že důvěra v ekonomiku v březnu citelně poklesla, a to zejména mezi spotřebiteli," upozornil hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Intenzitou se propad důvěry mezi domácnostmi podle Seidlera dostal na obdobnou úroveň jako při začátku pandemie z roku 2020. "Odhady budoucího vývoje jsou v tuto chvíli velmi nejisté, jelikož bude záležet na dalším vývoji konfliktu a délce jeho trvání. Prozatím tak předpokládáme, že průměrná inflace se bude letos pohybovat kolem 12 procent a vrcholu dosáhne v polovině letošního roku poblíž 14procentní hranice," uvedl.

Na údaje statistického úřadu reagovala i bývalá ministryně financí a nynější předsedkyně nejsilnějšího poslaneckého klubu Alena Schillerová (ANO), která zdůraznila, že důvěra spotřebitelů je nejnižší za 9 let.

"Lidé se bojí o budoucnost a nevěří vládě, že je schopná s ekonomikou něco udělat. Výsledkem bude, že lidi budou více šetřit a ekonomika dostane další ránu," napsala na twitteru a vyzvala kabinet Petra Fialy (ODS) k reakci. 

Březnový průzkum i podle hlavního ekonoma společnosti Creditas Petra Dufka nepochybně poznamenala válka na Ukrajině, která s sebou přináší obavy z dalšího vývoj poptávky i cen. "Je pravděpodobné, že se tento vývoj odrazí i na samotném výkonu ekonomiky, která se navíc vypořádává se silnou inflační vlnou ve výrobě, v obchodech i ve službách. Je to první, i když zatím jen soft signál, že tuzemské ekonomice se nepovede tak, jak ještě naznačovaly výhledy na začátku roku," uvedl.

Podle ředitele strategického poradenství firmy PwC Česká republika Jana Hadravy výsledky průzkumu ukazují, že spotřebitelé mnohem citlivěji zareagovali na růst cen. "Podnikatelů se tohle samozřejmě týká také a jsou od začátku ruské invaze na Ukrajinu ve stavu jakéhosi napjatého očekávání. Je ale pravděpodobné, že ve světle přetrvávajícího výrazného postcovidového převisu poptávky nad možnostmi nabídky zatím statistika dostatečně neodráží obavu z nejisté budoucnosti," uvedl.

"Jestliže spotřebitelská důvěra spadla razantně na mnohaleté minimum a další případné poklesy by již měly být mírnější, tak v případě podnikatelů se hodnocení situace může v dubnu dále zhoršit," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Válka na Ukrajině, sankce proti Rusku a obecně celková nejistota budou podle něj pro nejbližší období klíčovými faktory pro důvěru v ekonomice. "Případný přesun k diplomatickému jednání a tedy zastavení bojů by sice náladu v české ekonomice mohly výrazně zvednout, z dnešního pohledu se ale takový vývoj nezdá být pro nejbližší týdny tím hlavním scénářem," dodal.

Výrazný propad důvěry spotřebitelů podle statistiků souvisí s jejich narůstajícími obavami ze zhoršení celkové situace českého hospodářství i jejich vlastní situace. "Domácnosti se obávají, že pokračující bezprecedentní růst cen a důsledky válečného konfliktu na Ukrajině povedou ke zhoršení celkové ekonomické situace i jejich vlastní finanční situace v období následujících 12 měsíců," uvedla Anastasija Nejasova z oddělení konjunkturálních průzkumů. Domácností, které se bojí zhoršení své finanční situace v následujícím roce, je podle statistiků nejvíce od prosince 2007.

Za poklesem důvěry podnikatelů stojí především větší nejistota z dalšího ekonomického vývoje u firem podnikajících v průmyslu a stavebnictví. V průmyslu byla důvěra meziměsíčně nižší o 4,4 bodu, dosáhla hodnoty 93,9 bodu. Ve stavebnictví klesla o 5,1 bodu na 123,8 bodu. O 1,5 bodu na 101,9 bodu se snížila také důvěra podnikatelů v obchodě. Podle vedoucího oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiřího Obsta se to projevilo hlavně v poklesu předpokládané výrobní činnosti, poptávky a celkové ekonomické situace podnikatelů v období následujících několika měsíců. "To všechno je navíc podtrženo očekáváním dalšího růstu cen výrobků, zboží a služeb napříč všemi odvětvími," doplnil Obst.

Ve vybraných odvětvích služeb, včetně bankovního sektoru, důvěra proti únoru stoupla o 2,5 bodu na 102,3 bodu. Mezi dotázanými v tomto odvětví přibylo podle ČSÚ podnikatelů, kteří očekávají, že v příštích třech měsících se jim zvýší poptávka.

Témata:
Stalo se