Sněmovna se dnes nebude zabývat rodičovskou ani cenami potravin

"Chtěli bychom apelovat na vládní koalici, aby se k navyšování postavila čelem, zatím jen slibuje," řekl za klub ANO v debatě o návrhu programu schůze Aleš Juchelka. Předloha předpokládá růst celkové částky příspěvku o 100.000 korun na 400.000 korun. Podle Juchelky by bylo možné diskutovat o zvýšení o 60.000 korun nebo o 50.000 korun. Poukazoval na to, že návrh opozičního hnutí reagoval na nynější vyšší míru zdražování.

Zvýšení příspěvku podpořil na plénu předseda SPD Tomio Okamura, jenž vyzdvihl i jeho navrhovanou pravidelnou valorizaci. Rodiny s nejmenšími dětmi by tak podle něho nebyly vystaveny "nezájmu a aroganci asociálních vlád". Ve Sněmovně leží už delší dobu novela poslanců SPD, která by zvýšila celkový rodičovský příspěvek na 360.000 korun a rovněž by zavedla jeho pravidelný růst.

"Debata v koalici probíhá," poznamenala pirátská místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová, jež zmínila možné navýšení příspěvku o 60.000 korun nebo o 50.000 korun. Důležitá je ale podle ní předvídatelnost celkové částky, kterou by přinesl valorizační mechanismus. Stát by měl podle Richterové také mimo jiné zaručit místa v předškolních zařízeních. "Skutek neutekl," komentovala opoziční výtky vůči vládě Pavla Pivoňka Vaňková za klub STAN. Předlohu hnutí ANO pokládá za rozpočtově neodpovědnou. Až bude v koalici dohoda o návrzích na podporu rodin s malými dětmi, její zástupci je podle Pivoňky Vaňkové budou konzultovat s opozicí.

Omluvený ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v nedávné době několikrát zopakoval, že chce o zvýšení rodičovské jednat v koalici. Podle jeho mínění by měla vzrůst už letos. Národní ekonomická rada vlády i další odborníci doporučují zkrátit nyní až čtyřleté rodičovské volno.

V polovině loňského roku odmítla Sněmovna přidat úpravu poslanců ANO o růstu rodičovského příspěvku k vládní předloze, která zejména zjednodušila podmínky u příspěvku na bydlení. Stejně tehdy naložila i se snahou opozičního hnutí SPD. Hnutí ANO pak prosazovalo projednání své předlohy o zvýšení rodičovské na mimořádné schůzi v polovině prosince. Sněmovna návrh jejího programu stejně jako dnes neschválila.

O cenách potravin poslanci jednat nebudou, neschválili program

Sněmovní koaliční většina dnes neumožnila schválit program ani druhé mimořádné schůze svolané z popudu opozičního hnutí ANO. Opozice na ní chtěla debatovat o cenách potravin. Před hlasováním o programu tak mohli vystoupit jen řečníci s přednostním právem. Sněmovní většina již hodinu předtím neschválila program jiné opoziční mimořádné schůze, která se týkala návrhu ANO na zvýšení rodičovského příspěvku.

Opoziční hnutí ANO a SPD obviňovala vládu, že proti růstu cen nic nedělá a inflaci podcenila. Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) ujistil, že cenami potravin se bude jeho výbor zabývat a že i opoziční členové tam budou moci předkládat své návrhy.

Místopředseda Sněmovny a někdejší ministr Karel Havlíček (ANO) řekl, že když ANO předávalo vládu v prosinci 2021, byla inflace na průměru EU. Podíl na zrychlování inflace podle něj nesou i centrální banky, protože ještě na konci pandemie držely úrokové sazby téměř na nule. Poté však postupovaly z extrému do extrému a úroky začaly zvyšovat příliš, popsal. Současná vláda podle něj inflaci "brutálně" podcenila. Poukazoval na to, že vláda může svůj vliv uplatnit přes státní rozpočet, regulací cen energií nebo snížením daně z přidané hodnoty. Havlíček připomněl i svůj příspěvek na sociálních sítích, kde srovnával ceny surovin potřebných pro přípravu leča. Podle něj šlo o snahu upozornit na problém s cenami potravin. "Chytlo se lečo, ani jsme nečekali, že se chytne," řekl a dodal, že z leča se stal opravdu hit.

"Současnou situaci samostatná ČR ještě nezažila," prohlásil předseda SPD Tomio Okamura. Obvinil vládu Petra Fialy (ODS), že inflaci neřeší a že ze strany vlády nastal proces cíleného ožebračování. Za nízkou kvalitu a vyšší ceny potravin je podle něj zodpovědná vláda a její oddanost vůči rozkazům z Bruselu. „Česká republika ještě nikdy v novodobé historii nezažila tak prudký růst cen jako letos v lednu,“ řekl předseda klubu SPD Radim Fiala. Míní, že vláda nepomáhá tuzemským ovocnářům proti zahraniční konkurenci a tím drtí trh.

"Dělat si lečo v lednu nebo v únoru úplně standardní není," reagoval předseda zemědělského výboru Kučera. "Zemědělský výbor se bude problematikou zabývat se vší vážností," ujistil. Řešení existují, ale nejsou jednoduchá a nespočívají v tom, že peníze přitečou pouze z veřejných rozpočtů. "Pokud ovšem ty návrhy nebudou spočívat v tom, co jsem tady do této chvíle slyšel: rozdejte víc veřejných peněz, rozdejte víc veřejných peněz a jako bonus: rozdejte víc veřejných peněz," dodal.

Podle Eurostatu vzrostly ceny potravin v tuzemsku loni o 27,2 procenta, a Česko tak bylo šesté v EU pokud jde o jejich zdražování. Podle dřívějšího vyjádření Potravinářské komory v ČR není pro snižování cen potravin v současné době prostor kvůli stále rostoucím nákladům výrobních a zpracovatelských podniků. Komora míní, že letos by ceny potravin mohly ještě mírně růst a postupně se stabilizovat ve druhé polovině roku. Podle potravinářské komory vzrostly výrobcům loni meziročně náklady o 50 až 80 procent.

Růst spotřebitelských cen v lednu podle Českého statistického úřadu zrychlil na 17,5 procenta. Údaje o únorové inflaci má úřad zveřejnit v pátek. Evropská komise pro letošní rok odhaduje inflaci v Česku na 9,3 procenta. Česká bankovní asociace předpokládá růst spotřebitelských cen o 10,8 procenta a ministerstvo financí očekává průměrnou inflaci 10,4 procenta. Vláda v návrhu letošního státního rozpočtu předpokládala, že průměrný růst spotřebitelských cen zpomalí proti loňsku zhruba na polovinu. Průměrná inflace by měla klesnout z loňských 16,2 procenta na 8,8 procenta. Průměrná roční inflace za loňský rok byla podle údajů Českého statistického úřadu 15,1 procenta.