Asi dvě třetiny Ukrajinců, kteří před válkou ve své vlasti utekli do okolních zemí, hodlají v nejbližší době zůstat tam, kde nyní jsou. Nicméně většina z nich doufá, že se jednou na Ukrajinu budou moci vrátit, ale nevědí kdy to bude možné. Vyplynulo to z průzkumu mezi 4900 ukrajinskými uprchlíky v Polsku, Moldavsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Česku, o kterém informoval Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Průzkum se konal mezi polovinou května a června.
Vrátit se na Ukrajinu podle něj plánovalo 16 procent dotázaných. Patnáct procent z nich uvedlo, že půjde jen o krátkou cestu s cílem navštívit rodinu, obstarat si potřebné věci nebo pomoci blízkým dostat se do zahraničí. Jedenašedesát procent nevědělo, na jak dlouho na Ukrajinu pojedou.
UNHCR podotýká, že plány uprchlíků ohledně toho, jestli zůstanou v hostitelské zemi, nebo se vrátí na Ukrajinu, se lišily podle toho, z jaké ukrajinské oblasti pocházejí i v jaké zemi se zrovna nacházejí. V případě Ukrajinců, kteří nalezli útočiště v Česku, třetina uvedla, že se chce v blízké době vrátit do vlasti, 27 procent plánovalo zůstat v ČR, 37 procent si nebylo ohledně svých plánů jistých a tři procenta chtěla odejít do jiné hostitelské země. V případě Polska, které přijalo nejvíce uprchlíků z Ukrajiny, dalo 79 procent dotázaných najevo, že chtějí v této zemi v blízké budoucnosti zůstat, vrátit se chtělo osm procent respondentů. Z Moldavska do jiného hostitelského státu plánovala odejít skoro čtvrtina uprchlíků, v případě Maďarska šlo o 19 procent a Rumunska o 16 procent.
Jako důvod, proč uprchlíci v dané hostitelské zemi zůstávají, největší část z nich uváděla bezpečnost (52 procent), rodinné vazby (15 procent) a zaměstnanost (11 procent). Pokud chtějí odejít do nějaké jiné země, tak nejčastěji zmiňují Německo (27 procent), které následuje Kanada (deset procent), Česko a Británie (obě země šest procent).
Za své nejnaléhavější potřeby uprchlíci označovali peníze, práci a bydlení. Co se týče typu ubytování, žijí asi dvě třetiny Ukrajinců u různých hostitelů a v pronájmech. V Česku u hostitelů bydlí 34 procent těchto lidí, v pronájmu 37 procent, v různých hromadných ubytovnách 21 procent a v přijímacích centrech jen tři procenta. V Moldavsku v přijímacích a tranzitních centrech přebývá 34 procent ukrajinských běženců, v Rumunsku 27 procent.
Průzkumu se účastnilo nejvíce lidí v Polsku, kde šlo o 2320 respondentů, a nejméně v Česku, kde odpovídalo 311 lidí. Z 90 procent to byly ženy, které se v zahraničí ocitly s dětmi nebo starými příbuznými. Z velké části z nich se staly samoživitelky, protože jejich rodiny byly kvůli válečnému konfliktu rozděleny.
V hranicích Ukrajiny zůstává více než 7,1 milionu lidí, kteří kvůli válce museli opustit domov, a odhadem 15,7 milionu lidí tam potřebuje humanitární pomoc a ochranu, uvádí UNHCR. Ke konci června bylo v různých zemích Evropy nejméně 5,5 milionu uprchlíků z Ukrajiny a dalších 3,6 milionu jich požádalo o dočasnou ochranu.
Někdejší lídr Pirátů Ivan Bartoš se pustil do spekulací ohledně transakce, která se týká skupiny PPF. Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela dohodu, podle které má být vyplacen nevlastní syn miliardářky. Za svůj desetiprocentní podíl dostane desítky miliard korun. Bartoš poukázal na to, co se výhledově chystají schvalovat poslanci.
Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě.
Jan Bendig se už řadu let úspěšně pohybuje na tuzemské hudební scéně. Na začátku jeho kariéry byla účast v televizní talentové show. Zpěvák odhalil, že lidé, kteří ho do soutěže přihlásili, toho dnes litují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu může být hotová za několik dní. Podle Zelenského je šance ukončit válku reálná. Lídr napadené země ale opět obvinil Rusko z toho, že o mír nestojí.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů.
Smutně se dnešní datum, tedy 24. srpna, loni zapsalo do dějin českého šoubyznysu. Na den přesně před rokem si vzal život populární herec Karel Heřmánek. Proč se tak rozhodl, to dodnes není spolehlivě vysvětleno.
Ukrajina dnes slaví Den nezávislosti a čelí obvinění z útoku na ruskou jadernou elektrárnu, v jejímž areálu po dopadu dronu hořelo. Americký prezident Donald Trump mezitím znovu připustil, že Spojené státy americké v případě neuspokojivého výsledku mírových jednání odejdou od jednacího stolu.
Když už se jich Anna Slováčková nedožila, měli dárek k jejím pátečním třicátým narozeninám dostat alespoň fanoušci. Felix Slováček nicméně už s několikadenním předstihem přiznal, že místo posledního odpočinku ještě není na nápor lidí připravené. Nyní odhalil, v čem přesně nastal problém.
Jižní Korea potvrdila incident na hranici se Severní Koreou, kde zazněly varovné výstřely, když severokorejští vojáci v uplynulých dnech na krátkou chvíli překročili hranici mezi oběma zeměmi. Pchjongjang označil varovnou střelbu za promyšlenou provokaci a obvinil Soul z vyvolávání dalšího napětí, informovala BBC.
Třicítku budou atakovat teploty v průběhu příštího týdne, takže do Česka se po ochlazení v posledních dnech vrátí léto. Tropy se však během posledního srpnového týdne nečekají, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý sejdou v Praze na setkání, které svolal druhý jmenovaný. Politici mají deklarovat, že jimi vedené strany po volbách do Poslanecké sněmovny nevstoupí do vlády s hnutím ANO expremiéra Andreje Babiše. Pozván byl i předseda Pirátů Zdeněk Hřib, jeho účast je nejistá.