Biden chce po Kongresu zákaz útočných pušek

Nový zákon reagoval na masakry v Buffalu a v texaském Uvalde, kde dva mladí střelci zabili dohromady 32 lidí. Několik dní po podpisu opatření pak útočník severně od Chicaga pozabíjel sedm lidí na svátečním průvodu během oslav Dne nezávislosti. Počet masových střeleb, tedy útoků s minimálně čtyřmi mrtvými nebo zraněnými, ve Spojených státech od začátku roku přesáhl 300.

Nově přijatý zákon nepřináší žádné dramatické restrikce, je nicméně považován za významný, neboť představuje první kroky Kongresu v tomto směru po téměř 30 letech. Opatření rozšiřuje kontroly při prodeji zbraní lidem ve věku 18 až 20 let, zpřísňuje omezení týkající se pachatelů partnerského násilí a vyčleňuje finance na podporu duševního zdraví či bezpečnosti ve školách, jakož i pro aplikaci zákonů, jejichž cílem je udržet zbraně mimo dosah lidí považovaných za nebezpečné. Razantnější opatření, jako je plošné prověřování nákupů zbraní nebo zákaz kupování zbraní do 21 let, dlouhodobě odmítá Republikánská strana.

Prezident Biden dnes zopakoval svůj pohled, že Kongres musí v této věci zajít dál. V odkazu na útočné pušky, které figurovaly v posledních letech u mnoha útoků s vícero mrtvými, prohlásil, že USA "se topí ve válečných zbraních". "Útočné pušky se musí zakázat. Byly zakázané... jsem odhodlán tyhle zbraně zakázat znovu, vysokokapacitní zásobníky také," citovala Bidena agentura Reuters.

Šéf Bílého domu odkazoval na zákaz jistých druhů střelných zbraní, který v USA platil v letech 1994 až 2004. Desetileté omezení, které nebylo nikdy obnoveno, bylo součástí rozsáhlého zákona o kriminalitě, na jehož tvorbě se výrazně podílel i Biden, tehdy z pozice senátora. Podle nedávné analýzy listu The New York Times jsou nicméně poznatky o účinnosti zákazu smíšené. "A to částečně proto, že výrobci našli velmi kreativní způsoby, jak zákaz obejít," uvádí analýza.

Kromě zákazu jistých pušek Biden požaduje také zákon, který by ukotvil právní zodpovědnost pro majitele v případech, kdy jsou jejich zbraně nesprávně skladovány a jsou použity k násilí. "S právy přichází zodpovědnost. Ano, máme právo držet zbraně. Také ale máme právo žít svobodně, aniž bychom se báli o život," řekl prezident.

Pravděpodobnost, že Kongres požadovaná opatření v nejbližší době přijme, je mizivá. Sněmovnu reprezentantů i Senát sice kontrolují demokraté, republikánští senátoři ale vzhledem k procedurálním pravidlům menší ze dvou komor mohou legislativní návrhy snadno zablokovat. Kromě toho se očekává, že demokraté po listopadových volbách ztratí většinu ve sněmovně, možná i v obou komorách Kongresu.

Mezitím prakticky každý den přibývají masové střelby. Podle databáze listu The Washington Post (WP) jich USA od začátku roku do 4. července zažily 314. Frekvence těchto incidentů při tom spíše narůstá. Loni sice bylo za stejnou část roku zaznamenáno 338 útoků, o rok dříve to ale bylo 265, v roce 2019 pak 207 a v předešlých pěti letech vždy méně než 200.

WP také upozorňuje, že rostoucí počty úmrtí způsobených střelnými zbraněmi zdaleka nesouvisí jen s medializovanými incidenty, jako byly ty v Uvalde nebo Buffalu. "Drtivou většinu úmrtí střelnou zbraní v Americe tvoří sebevraždy nebo vraždy, ukazují federální data," píše deník v rozsáhlém článku z minulého týdne. V loňském i předloňském roce podle WP pistole a pušky zabily v USA přes 45.000 lidí, přičemž se odhaduje, že za dvouleté období si Američané nakoupili rekordních více než 43 milionů střelných zbraní.