Americký prezident Joe Biden v sobotu sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Biden také pohrozil, že Spojené státy jsou připraveny přijmout opatření, včetně zákazu vydávání víz "extrémistům", kteří páchají násilí vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu.
Bidenův plán izraelský premiér Benjamin Netanjahu neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Syn popové zpěvačky Britney Spears se veřejně ohradil proti internetovým konspiračním teoriím, které tvrdí, že byla jeho matka naklonována nebo nahrazena dvojnicí. Tyto spekulace se na sociálních sítích, zejména na TikToku, intenzivně šíří od listopadu 2021, kdy byla čtyřiačtyřicetiletá umělkyně po téměř čtrnácti letech osvobozena z institutu opatrovnictví, během něhož měl její otec a další opatrovníci takřka úplnou kontrolu nad jejím životem. Některé virální trendy se snaží dokazovat, že tančící žena na zpěvačkině instagramovém profilu není samotná Britney Spears.
Král Karel III. a královna Kamila se v pátek soukromě setkali na svém sídle Highgrove House s princem Harrym, Meghan Markle a jejich dětmi, sedmiletým Archiem a pětiletou Lilibet. Pro britského panovníka to byla první příležitost strávit čas se svými vnoučaty žijícími v Americe od roku 2022 a s jejich matkou Meghan se setkal dokonce po čtyřech letech.
Britský úřad pro duševní vlastnictví zaslal Victorii Beckham výzvu s dotazem, zda si přeje obnovit ochrannou známku na jméno svého nejstaršího syna Brooklyna. Rodiče toto jméno nechali zaregistrovat již před deseti lety, kdy byl jejich potomek ještě nezletilý, a platnost práva nyní po dekádě vypršela. Celá situace přichází v době, kdy sedmadvacetiletý Brooklyn již více než rok neudržuje se svými rodiči ani sourozenci žádný kontakt.
Ve věku 59 let zemřela rocková hvězda 90. let Jennifer Finch, která působila jako baskytaristka a zpěvačka v dívčí grungeové skupině L7. Její rodina a blízcí oznámili smutnou zprávu jen několik dní poté, co veřejnost informovali o její diagnóze agresivní formy rakoviny mozku. Hudebnice podstoupila chirurgický zákrok, při kterém však nastaly vážné komplikace vyžadující rozsáhlou lékařskou péči.
Bratři Andrew a Tristan Tateovi, známí jako kontroverzní internetoví influenceři, byli v Miami zatčeni federálními úřady USA na základě britského zatykače. Podle dostupných informací zasáhl úřad US Marshals Service na základě žádosti Velké Británie o jejich vydání. Samotný zatykač je v současné době úřady veden jako tajný.
Herečka Tereza Kostková, která nedávno oslavila padesáté narozeniny, vděčí za svůj mladistvý vzhled nejen genetickým předpokladům, ale také pravidelným návštěvám klinik estetické medicíny, kde za péči o pleť utrácí nemalé finanční částky.
Zápasník Makhmud Muradov vzkázal svým kritikům, že z České republiky neodjede a nikdo ho nevyhodí. Bojovník, který se stal jednou z hlavních tváří nové organizace G MMA vedené Jakubem Jírou, tak reagoval na pochybnosti o svém právu pobývat v zemi. Pro Muradova znamenal přechod do nové organizace velký krok, přičemž se netají tím, že za ním stojí vysoká finanční odměna.
Herečka Patricie Solaříková se ve svém nejnovějším vyjádření ostře ohradila proti vlně negativních komentářů, které se zaměřily na její postavu, konkrétně na velikost jejího poprsí.
Šestasedmdesátiletý herec Richard Gere byl spatřen v New Yorku při natáčení nového romantického dramatu s názvem Asymmetry, kde ztvárňuje milostný vztah s výrazně mladší partnerkou.
Princ Harry a Meghan Markle údajně zvažují částečný návrat do Velké Británie a zvrácení takzvaného „Megxitu“, k němuž došlo v roce 2020.
Americký herec Matt Damon se v exkluzivním rozhovoru pro časopis People otevřeně rozpovídal o svém dvacetiletém manželství s chotí Lucianou. Pětapadesátiletý oscarový umělec, který momentálně září v hlavní roli velkofilmu Odysea od režiséra Christophera Nolana, označil svůj partnerský svazek za to vůbec nejlepší, co ho v životě potkalo.
Britská zpěvačka Adele se po dvouleté odmlce od koncertního života ocitá na životním rozcestí. Podle zdrojů z jejího okolí prožívá rozpolcené období, kdy se snaží najít rovnováhu mezi svým zázemím v Kalifornii a rodným Londýnem. Ačkoliv si v Americe vybudovala stabilní život, návrat ke kořenům v ní probudil silnou nostalgii po domově, rodině a starých přátelích.