Americký prezident Joe Biden v sobotu sdělil, že po skončení konfliktu mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás by mělo dojít k sjednocení Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu pod vládou obnovené palestinské samosprávy.
V komentáři zveřejněném v deníku The Washington Post Biden napsal: "V rámci našeho úsilí o mír by se (Pásmo) Gazy a Západní břeh Jordánu měly sjednotit pod jednotnou správní strukturou, v konečném důsledku pod obnovenou palestinskou samosprávou, protože všichni pracujeme na řešení založeném na existenci dvou států."
Dále zdůraznil, že nesmí dojít k "násilnému vysídlení Palestinců, k opětovné okupaci, k obléhání či blokádě a ke zmenšení palestinského území." Dodal, že jediným způsobem, jak zajistit dlouhodobou bezpečnost Izraelců i Palestinců, je dvoustátní řešení konfliktu. Přestože se nyní může zdát, že taková budoucnost nikdy nebyla vzdálenější, současná krize ukázala, že je nevyhnutelnější než kdykoli předtím.
Biden také pohrozil, že Spojené státy jsou připraveny přijmout opatření, včetně zákazu vydávání víz "extrémistům", kteří páchají násilí vůči Palestincům na Západním břehu Jordánu.
Bidenův plán izraelský premiér Benjamin Netanjahu neodmítl, ale poznamenal, že Palestinská samospráva ve své současné podobě "není schopna přijmout odpovědnost za Pásmo Gazy." Netanjahu dále zdůraznil, že nemohou mít v Pásmu Gazy civilní zprávu, která podporuje teror, podněcuje ho, platí a učí ho.
Netanjahu už dříve uvedl, že Izrael neplánuje tuto palestinskou enklávu opětovně okupovat. "Nesnažíme se vládnout v Gaze. Nesnažíme se ji okupovat, ale snažíme se poskytnout jí i nám lepší budoucnost," řekl podle médií.
Izraelský premiér také uvedl, že v pásmu Gazy bude muset vzniknout civilní vláda, a Izrael zajistí, aby už nedošlo k takovému útoku, jako byl ten ze 7. října. "Takže musíme mít důvěryhodné síly, které v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabijí vrahy. Protože právě to zabrání opětovnému vzniku subjektu podobnému Hamásu," řekl Netanjahu.
Podle něj musí být Gaza být po válce demilitarizována, deradikalizována a nově vybudována. Představitelé USA ale tvrdí, že palestinská samospráva by se měla po válce vrátit k vládě také v Gazy.
Netanjahu naznačil, že Izrael bude zodpovědný za bezpečnost v Gaze, čímž si vysloužil nevoli ze strany Spojených států, které jsou jeho hlavním spojencem. Washington se totiž ve svých tvrzeních staví proti izraelské poválečné okupaci Gazy.
To, že jsou Spojené státy proti dlouhodobé okupaci pásma Gazy ze strany Izraele, uvedl před nedávnem mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Vedant Patel, informovala agentura Reuters.
"Náš názor je, že Palestinci musí být v popředí těchto rozhodnutí. Gaza je palestinským územím a zůstane palestinským územím," řekl mluvčí americké diplomacie. "Obecně řečeno, nepodporujeme novou okupaci Gazy a nepodporuje ji ani Izrael," dodal.
Izrael se stáhl z pásma Gazy v roce 2005 poté, co tam vládl od Šestidenní války v roce 1967. Hnutí Hamás získalo moc v této palestinské enklávě v roce 2007. Spojené státy podle Patela souhlasí s tím, že není cesta k "návratu ke statusu quo".
Dodal, že "Izrael a region musí být bezpečné a Gaza by už neměla a nemůže být základnou, ze které by se mohly podnikat teroristické útoky proti Izraelcům nebo komukoli jinému." Netanjahu ale míní, že po skončení války s Hamásem Izrael na neurčitý čas převezme celkovou odpovědnost za tamní bezpečnost.
"Pokud tuto bezpečnostní odpovědnost mít nebudeme, vypukne teror Hamásu v rozsahu, jaký si nedovedeme představit," dodal. Od roku 2007 Izrael uvalil na Pásmo Gazy blokádu, která omezuje pohyb osob a zboží mezi územím a zahraničím.
Blokáda byla zdůvodňována jako bezpečnostní opatření, ale měla značný dopad na životní podmínky obyvatel Pásma Gazy. Byla kritizována za porušování lidských práv a humanitární krizi, která postihla civilní obyvatelstvo.
Izrael už dříve odmítl, že by měl zájem na tom obsadit a ovládat enklávu. Zároveň ale nehodlá podporovat tamní obyvatele, jak naznačil Netanjahu, když jim zakázal nadále pracovat v Izraeli. Podle agentury Reuters byly tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy vráceni zpět do palestinské enklávy.
Veronika Žilková měla v pátek půlkulaté 65. narozeniny. To si samozřejmě uvědomovaly její děti v čele s Agátou Hanychovou, která se zmínila o netradiční rodinné oslavě. Za oblíbenou herečkou se totiž šlo s dortem v poměrně neobvyklou denní dobu.
Dominika Gottová spoustu lidí šokovala tím, že ani úmrtí maminky Antonie pro ni není důvodem k tomu, aby z Finska dorazila do Česka. Nejstarší z dcer Karla Gotta argumentuje zejména nedostatkem peněz, ale její neochota dorazit do rodné země má prý hned několik důvodů.
Většinou platí, že se děti učí od dospělých, ale občas si i rodiče mohou něco připomenout díky potomkům. Vyprávět by o tom mohla Agáta Hanychová, která zjistila něco důležitého. Zásadní roli sehrála dcera Rozárka, kterou má s podnikatelem Jaromírem Soukupem.
Podzim teprve nabírá na síle, ale i v nejvyšších polohách českých hor už se objevil sníh. Na alpských ledovcích dokonce zvolna a opatrně začíná lyžařská sezona, ačkoliv podmínky nejsou ideální. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Když loni pověsila raketu - jak se říká - na hřebík, tak už si asi nikdo nemyslel, že uvidí Petru Kvitovou ještě hrát tenis před zaplněnými ochozy. Zvlášť když se pak hvězdné tenistce narodila dvojčata. Přesto se grandslamová vítězka aktuálně vrátila na kurty.
Patříte-li k pravidelným divákům televizní Všechnopárty, pak jste si možná všimli jedné změny u moderátora. Karel Šíp se rozhodl vyslyšet prosby některých televizních diváků, jimž vadila jedna věc, která se někdy stává během rozhovorů s hosty.
Elizaveta Maximová převzala v jihokorejském Soulu cenu pro nejlepší herečku na prestižních Seoul International Drama Awards. Ocenění získala za hlavní roli v televizním filmu České televize Máma režiséra Jiřího Stracha. Výrazný úspěch je dalším z řady mezinárodních ocenění, nominací a festivalových uvedení pořadů České televize v letošním roce. Projekty ČT jsou během podzimu zastoupeny na festivalech a televizních přehlídkách od Berlína přes Soul až po Calgary.
Čtrnáctá řada taneční soutěže StarDance má za sebou úvodní večer, který přinesl nejen skvělé výkony, ale i jeden nečekaný odchod. Herečka Petra Nesvačilová musela kvůli zraněnému kotníku ze soutěže po dojemném nesoutěžním waltzu odstoupit, o výhru tak bude bojovat jen devět párů. Hned tuto sobotu přijde první vyřazování.
Jiřina Bohdalová se dožila tak úctyhodného věku, že je mezi námi i v okamžiku, kdy i její dcera by si mohla užívat zaslouženého důchodu. Simona Stašová nicméně prozradila, že slavná maminka ji stále vnímá jako teenagerku.
Spekulace o tom, že by se vévodkyně ze Sussexu Meghan měla připojit k obsazení úspěšného seriálu The Gentlemen, se nakonec ukázaly jako nepravdivé. Objevovaly se zprávy, že by se mohla plnohodnotně vrátit k herecké kariéře, kterou opustila po účinkování v americkém právnickém dramatu Suits. Její údajný vstup do populární kriminální série režiséra Guye Ritchieho však vyvolal rychlou a odmítavou reakci tvůrců.
Legendární britský hudebník Sir Paul McCartney překvapil fanoušky netradičním vyjádřením v nedávném podcastu americké herečky Amy Poehlerové. Čtyřiaosmdesátiletý člen skupiny Beatles totiž uvedl, že má matné vzpomínky na samotný okamžik svého narození v roce 1942. Přestože sám připustil, že tato vzpomínka nemusí být reálná, detailně popsal prostředí tehdejší porodnice.
Britská modelka a mediální tvář Katie Price sdělila veřejnosti velmi smutnou zprávu o zdravotním stavu své nemocné matky Amy. Během své výpovědi u soudního líčení uvedla, že její čtyřiasedmdesátileté matce zbývají již jen dny života, protože se její dlouhodobé plicní onemocnění prudce zhoršilo.