Britská ministryně vnitra Suella Bravermanová dnes v Dolní sněmovně představila zákon, podle kterého bude ministerstvo vnitra povinné vyhostit ze země každého, kdo do ní vstoupí nelegální cestou. Takový člověk také nebude mít možnost v Británii žádat o azyl. Vláda podle Bravermanové při tvorbě zákona musela "posunout hranice mezinárodního práva" a norma vyvolala ve sněmovně střety mezi vládou a opozicí. Do Británie se loni přes Lamanšský průliv dostalo 45.000 lidí. Premiér Rishi Sunak za jednu z priorit své vlády určil právě "zastavení lodí" s migranty.
"Británie může být hrdá na to, že v minulosti přivítala ty, kteří to nejvíce potřebovali... ale ti, kteří připlouvají na malých lodích, přímo neprchají před válkou ani nejsou v bezprostředním ohrožení života. Než překročili Lamanšský průliv, cestovali přes bezpečné evropské země. Je to nefér vůči těm, kdo sem přišli legálně. Co je moc, to je příliš," napsal Sunak v komentáři pro bulvární list The Sun.
Bravermanová dnes ve sněmovně zákon představila s podobou rétorikou. "Norma nám umožní zadržet a vyhostit imigranty bez nároku na propuštění na kauci nebo žádost o přezkoumání soudem. Britští daňoví poplatníci nyní platí za hotely pro imigranty šest milionů liber (asi 158 milionů korun) denně. Většina příchozích jsou muži pod 40 let věku s dostatkem peněz na to, aby zaplatili pašerákům za převoz. Potřeba reformovat je očividná," prohlásila ministryně.
Výjimku by dostali pouze nezletilí, lidé, kteří ze zdravotních důvodů nemohou podstoupit cestu zpět, nebo by byly jejich životy návratem do domovské země ohroženy.
Labouristická stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová reagovala na Bravermanovou prohlášením, že opozice navrhuje zřízení mezinárodní policejní jednotky, která se bude zabývat nelegální migrací, konkrétně gangy pašeráků, a plán konzervativců odmítla jako nefunkční.
"Ministryně vnitra přišla s návrhem vyhostit každého, kdo sem přijde nelegálně, do jejich domovské země nebo bezpečné třetí země. Jenže to nebyla tahle ministryně, ale ta minulá (Priti Patelová, pozn. ČTK). Podle posledního zákona konzervativní vlády bylo 80.000 lidí označeno jako nepřijatelných, ale jelikož vláda neměla uzavřené smlouvy o návratu do domovské země, vrátilo se jich jen 21. A ty smlouvy nemají pořád," řekla Cooperová.
Stanice BBC podotýká, že britská vláda se loni dohodla s Rwandou, že do ní může posílat žadatele o azyl, kteří na Britské ostrovy přišli ilegálně. Žádný takový člověk však do Afriky ještě odvezen nebyl.
Bravemanová za hlasitého smíchu svých spolustraníků reagovala prohlášením, že "po pěti minutách hysterie pořád nemá ponětí, jaký je plán labouristů". "Hlavním cílem tohoto zákona je odstrašení, chceme vyslat zprávu migrantům i pašerákům lidí: 'nedělejte to, nenastupujte do těch lodí, nebude vám umožněno v Británii žít'," řekla ministryně vnitra.
Návrh zákona konzervativní vlády dnes ráno na stanici Sky News kritizoval i bývalý labouristický ministr vnitra Jack Straw: "Tohle opatření z nás udělá vyvrhele v očích dalších západních evropských států a stejně nebude fungovat," řekl Straw s odvoláním Úmluvu o právním postavení uprchlíků, kterou státy OSN vypracovaly v roce 1951.
"V pozici ministra vnitra se vám stane, že dostanete složku a vaši zaměstnanci vám řeknou: 'podívejte se, tenhle člověk nemá žádný důvod, aby tu zůstával, myslíme si, že by měl být deportován'. Když souhlasíte, vydá se příkaz k vyhoštění a dotyčný jej pak napadne u soudu. Bylo to otravné, ale bylo to fér. Soudy jsou od toho, aby dohlížely na práci ministrů," dodal Straw.
Člověk vyhoštěný na základě navrhovaného zákona by se také v budoucnu do Británie nemohl vrátit ani se později ucházet o britské občanství. Jak by úřady zjistily, že jde o téhož člověka, zatím není jasné.
Bravermanová dnes ve sněmovně ujišťovala, že zákon je v souladu s mezinárodním právem poté, co několik poslanců vyjádřilo obavu, že norma bude porušovat Evropskou úmluvu o lidských právech.
Liberální demokraté, další opoziční strana, nový zákon označila za "nemorální, neefektivní a velice drahý pro daňové poplatníky".
Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že téma migrace je pro britskou veřejnost důležité, konkrétně třetí nejdůležitější po ekonomice a zdravotnictví, a na významu nabylo s debatami o referendu o vystoupení z Evropské unie před rokem 2016. I když je počet žádostí o azyl v Británii nyní na dvacetiletém maximu, je stále pod průměrem Evropské unie. V roce 2022 žádalo o azyl v Británii 75.000 lidí, v Německu to bylo 240.000.
Novým zákonem chce britská vláda řešit i přetížený azylový systém, kde nyní v pořadí na vyřízení svého případu čeká 160.000 lidí. Systém podle Bravermanové stojí zemi tři miliardy liber ročně (asi 79 miliard korun). Labouristická poslankyně Diana Johnosnová dnes reagovala, že podle analýzy její strany "přetížení nezpůsobily lodě s migranty, ale především špatné hospodaření a administrativní organizace zaměstnanců".
Vláda chce přetížený systém řešit také stanovením horní hranice počtu žádostí o azyl u lidí, kteří do Británie cestují legálně.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Pracovat, aby člověk přišel na jiné myšlenky. Takové motto má zřejmě i Felix Slováček, který se již téměř dva týdny vyrovnává se smrtí dcery Aničky. Nehraje si přitom na hrdinu a přiznává, že je to pro něj velmi složité období.
Ruský prezident Vladimir Putin podle tamních médií vyhlásil velikonoční příměří na Ukrajině, informuje BBC. Za předpokladu, že na zastavení bojů přistoupí i Kyjev, má klid zabraní nastat ještě dnes. Podle neoficiálních informací se ukrajinská armáda rozhodla zastavit palbu.
Šéf diplomacie reagoval na ukrajinské straně jako první na ruský návrh velikonočního příměří. Andrij Sybiha neprozradil, zdali Kyjev kývne na zastavení bojů. Zdůraznil však, že slovům ruského prezidenta Vladimira Putina se nedá věřit. Zmínil také, že Moskva nadále může kdykoliv dát souhlas s bezpodmínečným třicetidenním příměřím.
Jeden z evropských králů dorazí v květnu do Česka. Pražský hrad ve čtvrtek prozradil, který z panovníků ze starého kontinentu přijal pozvání prezidenta Petra Pavla. Hrad také sdělil první podrobnosti o programu této návštěvy.
Zpěvák s poškozeným sluchem, to je velmi nepříjemná diagnóza. Náhlé problémy Dana Bárty vedly populární kapelu J.A.R. k odložení dvou pražských koncertů v uplynulých dnech. Fanoušci už si ale mohou do kalendářů zaznamenat náhradní termíny.
Dění kolem pohřbu babičky opět odhaluje velké spory mezi Ornellou Koktovou a její matkou Monikou Binias. Prvně jmenovaná zakázala matce, aby na smuteční obřad chodila. Ostrá protireakce se dala čekat a přišla.
Problémy s medvědy na sousedním Slovensku neberou konce. V pátek došlo k dalšímu útoku šelmy na člověka, který oproti případu ze závěru března naštěstí neskončil tragicky. Napadený muž skončil se zraněním v nemocnici.
Největší událostí probíhajícího týdne bylo úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou, která do první dubnové neděle statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smuteční obřad probíhal za zavřenými dveřmi. Jaký byl očima Marty Jandové?
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.